Ruská sonda nenabrala kurz k Marsu, experti se snaží o nápravu
Rusko vyslalo k planetě Mars průzkumnou sondu. Z měsíce Phobos obíhajícího kolem rudé planety by stroj měl přivézt zpět na Zemi vzorky hornin a prachu. Podle agentury Roskosmos se ale zatím nepodařilo stroj dostat na správnou trajektorii.
Ředitel ruské vesmírné agentury Roskosmos Vladimir Popovkin potvrdil, že sonda se po oddělení od nosné rakety zatím nedostala na správnou dráhu. Měl se zažehnout motor, který by sondu nasměroval, to se ale nepovedlo.
Podle popularizátora kosmonautiky z Akademie věd Antonína Vítka by mohla závada celou misi zmařit. Vlastní sonda prý pracuje v pořádku, po oddělení nosné rakety ale přešla do bezpečnostního módu, protože se nepovedly dvě korekce dráhy.
Problémy sondy Phobos-Grunt přiblížila v Dopoledním Radiožurnálu zpravodajka ČRo v Rusku Lenka Kabrhelová
„V současné době není sonda ve styku s řídícím střediskem, protože obíhá po velmi nízké oběžné dráze kolem Země,“ vysvětlil důsledky poruchy Vítek v poledních Ozvěnách dne. Výška oběhu sondy kolem Země je 200 až 340 kilometrů.
Další spojení se sondou má prý nastat v osm hodin večer. Experti v pozemním středisku se tak nyní snaží přenastavit program vesmírného plavidla, aby potřebné manévry provedlo znovu. Mají na to celkem tři dny, dokud fungují baterie.
Hostem poledních Ozvěn dne byl popularizátor kosmonautiky z Akademie věd Antonín Vítek
„Mají připraveny nové povely pro sondu, které budou nahrány, a pokusí se znovu nastartovat motor, který zatím nefungoval,“ dodal Vítek.
Ruské agentury přinesly s odvoláním na zdroje v Bajkonuru několik verzí, proč se motor nezažehnul. Jedna předpokládá chybu obslužného programu, v jehož důsledku se sonda nebyla schopna přeorientovat 'ze slunce na hvězdy'.
Podle jiné je zde také možnost poruchy vybavení. Při startu se mohly porouchat součástky motoru, a náprava by v takovém případě byla podle odborníků nepravděpodobná.
Sonda nese i vzorky bakterií a primitivních organismů
Vyslání sondy Phobos-Grunt je po 15 letech prvním pokusem Ruska o meziplanetární výzkumnou misi. Cílem expedice je přivézt na zem k průzkumu 200 gramů hornin a prachu z povrchu měsíce planety Mars.
S tímto nákladem by měla odstartovat malá část sondy směrem k Zemi. Její 7,5 kilogramů těžké pouzdro z celkem 13,5 tun vážící sondy by mělo přistát na Zemi v létě roku 2014. Šlo by tak o první vzorky z měsíce Marsu dopravené na Zem.
Vzorky by měly pomoci objasnit vznik sluneční soustavy, a data sebraná na oběžné dráze měsíce Phobos by mohla přinést informaci o tom, jestli planeta je, nebo by mohla být vhodná pro život.
Se sondou Phobos-Grunt se do kosmu vypravilo také první meziplanetární zařízení Číny, které má zkoumat atmosféru Marsu. Sonda také nese vzorky bakterií, které jsou schopny přežít v extrémních podmínkách, a také vzorky primitivních organismů. Vědci tak chtějí zjistit, jestli mohou přežít ve vesmíru.
Ruské neúspěchy v kosmu jsou důsledkem nedostatku financí
Rusko sleduje let sondy pozorně a reakce na její problémy jsou zatím vyčkávací, protože o neúspěch nikdo nestojí. Některá ruská média se ale již zmiňují o tom, že mise je neúspěšná.
Moskva se pokusila o misi k Marsu ještě během sovětských dob, z celkem šestnácti pokusů skončilo 11 neúspěchem.
S problémy se ruský vesmírný program potýká i v současné době. Důkazem je například nedávná havárie zásobovací rakety Progress. Ruští experti na kosmonautiku upozorňují, že neúspěchy jsou důsledkem letitého podfinacování programu a odchodu špičkových odborníků do zahraničí.
Neúspěch sondy Phobos-Grunt by znamenal ztrátu zhruba 5 miliard rublů, tedy asi 3 miliardy korun.
Koncem listopadu vyšlou na Mars technicky unikátně vybavenou sondu také Spojené státy.
