Nobelovu cenu za chemii získali dva Američané a Němec
Letošní Nobelovu cenu za chemii získali Američané Eric Betzig a William Moerner a Němec Stefan Hell za nové metody v oboru mikroskopie.
Jak dnes uvedla Královská švédská akademie věd, zmíněná trojice vědců "vyvinutím fluorescenčního mikroskopu s velmi vysokým rozlišením přenesla optickou mikroskopii do nanoúrovně".
Normální mikroskop je limitován fyzikálními zákony, maximální rozlišení je přibližně polovina vlnové délky použitého světla, tedy asi 250 nanometrů. To je ale velikost bakterií. Takže v nejlepším klasickém mikroskopu lze buňky vidět jen jako rozmazané fleky, u větších buněk nějaké organelly, ale neumožní jejich detailní prostudování. A už vůbec nelze vidět viry nebo proteiny.
Takzvaný Abbeho limit je znám už od roku 1873. Ale tato trojice vědců se postavila fyzikálním zákonům. Ne že by je porazila, ale dokázala je obejít. Což se moc často nestává.
Člen komise Mans Ehrenberg v této souvislosti řekl, že většinou kariéra vědců, kteří se vzepřou fyzikálním zákonům, rychle skončí. Dvěma Američanům a jednomu Němci se ale koncem 20. století postupně podařilo pomocí laserů a fluorescenčního označení sledovaných objektů dosáhnout takového rozlišení, že dnes můžeme sledovat i jednotlivé molekuly. Z mikroskopu se tak stal nanoskop.
Je pravda, že elektronové mikroskopy existují už od 30. let 20. století a umožňují mnohem větší rozlišení než klasické mikroskopy a i větší rozlišení než nanoskopy. Jenže přestože mají mnoho výhod, tak mají i jisté nevýhody.
Vzorky musí být ve vakuu, a pokud chtějí vědci sledovat buňky nebo jejich části, tak i velmi jemně nakrájené. Ty se pak bombardují elektrony. V konečném důsledku tak je možné studovat jen mrtvý vzorek. Což může některá pozorování omezit nebo dokonce znemožnit.
Optické nanoskopy nejsou zdaleka tak destruktivní a umožňují sledování procesů v živých buňkách v přímém přenosu. Ať už jde o jednotlivé organely, práci proteinů nebo konkrétní molekuly v buňce.
Cena by mohla být udělena v libovolném oboru
Všichni tři dnešní laureáti ceny za chemii mají ale blíž k fyzice. Stefan Hell a Eric Betzig jsou oba fyzikové a William Moerner je fyzikální chemik, který se aktuálně zabývá biofysikou. Předseda výboru přiznal, že tato cena by mohla být prakticky udělena v libovolném oboru. Protože možnost pozorovat takto malé objekty pomohla všem třem disciplínám.
Ale na této základní úrovni už jsou si všechny vědecké obory velmi příbuzné a neobejdou se bez interdisciplinární spolupráce. A většina procesů, které je možné díky nanoskopům v buňkách sledovat jsou právě chemického rázu. Proto tedy byli dnešní vědci oceněni za chemii.
Na vyznamenané kromě finančního obnosu čeká i účast na tradičním slavnostním ceremoniálu, který bude v den výročí úmrtí Alfreda Nobela 10. prosince.
Nobelova cena za mír se bude předávat v norském hlavním městě Oslu, ceny za lékařství, ekonomii, fyziku, chemii a literaturu ve Stockholmu.
