Strahovský tunel může v případě nouze poskytnout úkryt až pro 15 tisíc lidí. Jak probíhá jeho kontrola?
Strahovským tunelem v Praze denně projedou desetitisíce aut. Řidiči mnohdy ani netuší, že jenom kousek od nich je v podzemí také rozsáhlé zázemí pro sprchy, toalety nebo ošetřovnu. Tunel může totiž v nouzi posloužit jako kryt. Každý den ho kontrolují pracovníci pražské Technické správy komunikací.
S Přemyslem Kotíkem, vedoucím správy tunelů, míříme do podzemí a kolem nás jsou šedé roury mnohonásobně větší než člověk. Je zde několik typů ventilátorů, které z tunelu odsávají vzduch.
Strahovský tunel může v případě nouze poskytnout úkryt až pro 15 tisíc lidí. Jak probíhá jeho kontrola?
„Tady je tlakový uzávěr. V případě zapnutí krytu se tyto dveře zavřou a vzduchotechnika přestává fungovat,“ popisuje, co se stane, když se kryt kompletně hermeticky uzavře. V případě nouze by se vzduchotěsně mohl uzavřít i celý Strahovský tunel. U vjezdu do něj jsou totiž velká 15tunová vrata, která se vysunou ze země. V samotném tunelu by pak mohlo najít úkryt až 15 tisíc lidí.
Neustále pod kontrolou
Výtahem se dostáváme zhruba 30 metrů hluboko do zázemí tunelu, a tedy i do krytu. Procházíme čistými světlými chodbami a postupně také tzv. očistnými komorami. V nich by byly třeba sprchy.
Strahovský tunel byl dokončený v roce 1997, a i když se nikdy jako kryt pro tisíce lidí nepoužil, jeho funkčnost je potřeba neustále kontrolovat.
„Stojíme u dveří, které propojují část tunelové trouby, kde jezdí auta, a dalšího kusu krytu. Technologie je propojená mezi sebou, takže se staráme o veškerou technologii, co tady je,“ říká Přemysl Kotík.
„Některé činnosti se musí provádět při vypnutém zařízení, při uzávěře tunelu. Proto jsou noční uzávěry tunelu, aby se zkontrolovalo a zrevidovalo veškeré zařízení,“ dodává.
Bezemisní do roku 2050: Domy v Česku budou muset modernizovat, zanedbávané jsou veřejné budovy
Číst článek
Kryt na 72 hodin
Ve velíně tunelů jsme s Milanem Tandlerem, vedoucím provozu a řídícího systému Technické správy komunikací Praha. „Pokud by došlo k mimořádné události tohoto typu, tak dispečer přepojuje ovládání tunelu na ochranný systém,“ popisuje.
K údržbě zařízení zde dle jeho slov dochází každý půlrok. „Zvláště v letních měsících se provádí údržba vrat. To znamená, že se vysouvají a samozřejmě se prochází tunel, aby byl schopný přechodu na ochranný systém.“
Akční rádius se pak pohybuje okolo tří dnů a samotný tunel může sloužit jako kryt pouze na 72 hodin.
Ve čtvrtečním díle seriálu o údržbě největších staveb v Česku zamíříme tak trochu do oblak. Vydáme se totiž na vysílač na Pradědu. Audio seriálu si můžete pusit v úvodu článku.