Veřejnoprávní média v 21. století? Nerezignovat na hledání pravdy, zaznělo na konferenci BBC a ČRo

Pod titulem Truth & Power se v Londýně uskutečnila společná konference Českého rozhlasu a BBC, která se věnovala roli veřejnoprávních médií a jejich budoucnosti. Hosty byli zástupci významných evropských mediálních institucí, ale i dva bývalí čeští ministři zahraničí. Média veřejné služby podle nich v současnosti čelí největší konkurenci v historii a přežijí jen v případě, že zůstanou nezávislá a důvěryhodná.

Londýn Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Konferenci, která se konala při příležitosti stého výročí založení Československa, spolupořádaly BBC, Český rozhlas, Velvyslanectví České republiky ve Velké Británii a Evropská vysílací unie (EBU).

Podle generálního ředitele Českého rozhlasu Reného Zavorala jsou v souvislosti s veřejnoprávními médii zmiňována slova vyváženost a objektivita.

BBC a Český rozhlas

Zavoral neopomněl zmínit i to, že BBC a Český rozhlas spojuje mimo jiné také historie. "Dne 14. listopadu 1922 začala z Londýna pravidelně vysílat BBC, nejstarší národní vysílací organizace na světě. O pouhého půl roku později, 18. května 1923, se k ní jako druhá na světě a první na evropském kontinentu přidala stanice Radiojournal, dnešní Český rozhlas."

Zatímco objektivita je podle něj těžko uchopitelným měřítkem, dobře uchopitelná je pravda. „Pravda je jasná hodnota. Vždy vyjde najevo, je v ní síla a díky ní jsou nezanedbatelnou demokratickou silou i všechna vyspělá média veřejné služby.“

Role veřejnoprávních médií je podle Zavorala v dnešní době nezastupitelná. „Současný svět opět rozděluje řada konfliktů a krizí, které přesahují regionální měřítko a stávají se globálním problémem. Význam médií veřejné služby, které dobře plní své poslání, tak obecně nabývá na významu a aktuálnosti.“

Celou konferencí provázel Sir John Tusa, bývalý ředitel BBC World Service, rodák z Československa. „Jsem Brit - dokonce na to mám doklady -, ale také jsem Čechoslovák, protože jsem se tam narodil,“ pobavil publikum hned na úvod.

Rovněž Tusa hovořil o tom, že jedním ze základních poslání médií by mělo být hledání pravdy. Ta je podle něj jen jediná, byť to na první pohled vypadá jinak.

Svět obsahu na objednávku

Nejen veřejnoprávní média se podle něj navíc musejí vypořádat s novou konkurencí. „V současnosti se víc lidí dívá na Netflix než na vysílání BBC. A víc lidí je na Spotify či Apple Music, než si jich pustí BBC Radio,“ podotkl.

Toto téma se následně prolínalo takřka celou konferencí, byť v Česku zatím nejsou tyto služby příliš rozšířené.

„Žijeme ve světě obsahu na objednávku,“ narážel na Amazon či Netflix i ředitel BBC Online Neil McIntosh. V případě videa online to ale podle něj neplatí bezvýhradně, protože například v případě sportovních přenosů lidé stále dávají přednost online reportážím před sledováním přímého přenosu na stejné platformě.

Podle Mary Hockadayové z BBC World Service English chtějí mladí lidé zprávy, kterým věří. „Chtějí značku, které můžou důvěřovat,“ řekla Hockadayová s tím, že nestačí divákům a posluchačům poskytnout fakta, ale stejně důležité je zasadit je do kontextu.

Hlavní poslání veřejnoprávních médií vidí v hesle „informovat, vzdělávat, spojovat“. „Existují studie, že veřejnoprávní média přispívají k porozumění mezi lidmi a národy.“

Podle Thomase Kenta je důležité přemýšlet i o obsahu vysílání. „Naše zprávy jsou někdy méně zajímavé, než tomu je u soukromých médií,“ pronesl prezident Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL). „Některé jsme neodvysílali. Možná jsme příliš opatrní, ale je to lepší, než se stát hybatelem událostí,“ míní.

Nezávislost a důvěryhodnost

Během panelové diskuse došlo i na snahy mnohých politiků ovlivňovat média. „Politici musí být mnohem tolerantnější ke kritice než běžní občané,“ pronesla například ředitelka Reportérů bez hranic Rebecca Vincentová.

Veřejnoprávní média čelí útokům, Češi jim ale důvěřují, ukazuje mezinárodní studie

Číst článek

Bývalý diplomat a ministr zahraničí Jan Kohout pro změnu varoval před nebezpečím oligarchizace médií. „Nedá se mluvit o cenzuře, ale jsou témata, u nichž novináři cítí, že je lepší se jim nevěnovat,“ prohlásil.

Prezident Evropské vysílací unie (EBU) Jean-Paul Philippot v této souvislosti hovořil o populistických stranách napříč Evropou. „Bojují proti veřejnoprávním médiím, protože nechtějí, aby byla třetím účastníkem debaty mezi politiky a veřejností.“

Nezávislost a důvěryhodnost jsou důležité i podle Davida Levyho, ředitele Reuters Institute For The Study Of Journalism při Oxfordské univerzitě.

„Veřejnoprávní média by svoji budoucnost měla namísto politiků stavět na důvěře veřejnosti,“ je přesvědčen. Navíc podle něj platí, že pokud jsou média nezávislá, měla by být důvěryhodná pro vládu.

miz Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme