Jíte příliš rychle? Hltání jídla může mít neblahý dopad na vaše zdraví, upozorňuje Le Figaro

Spočívají vaše stravovací návyky v tom, že bleskově pozřete jídlo? Ať je to snídaně, oběd nebo večeře, opakuje se stále totéž. Vyprázdníte svůj talíř za čtvrt hodinky. Je to špatný zvyk, který může mít neblahé následky, píše francouzský deník Le Figaro a vysvětluje, co se odehrává v těle, když člověk jí příliš rychle.

Paříž Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Menší bolesti žaludku jsou jedním z hlavních důsledků příliš rychlého jídla. (ilustrační foto) | Foto: Dagmar Heřtová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Organismus potřebuje asi 30 minut na to, aby zaznamenal, že už nemá hlad. To vše se děje prostřednictvím hormonů v tenkém střevě, které se aktivují a posílají signál do mozku, do hypothalamu, oblasti, která kromě jiného reguluje pocit sytosti, vysvětluje fyziolog Gilles Mithieux. Jestliže tedy zhltnete potravu za deset minut, budete mít ještě následujících 20 minut pocit hladu.

‚Vážně mi za to ten dort stojí?‘ Britští vědci chtějí, aby byl na obalech údaj o cvičení

Číst článek

Menší bolesti žaludku jsou jedním z hlavních důsledků takového rychlého jídla. „Trávení začíná od etapy, kdy jídlo koušeme,“ říká dietetička Laetitia Suissová. Jestliže si tedy nedáte na čas se žvýkáním jídla, nejsou potraviny dostatečně rozmělněny, když přicházejí do žaludku. Ten tedy musí ke své práci zmobilizovat více energie. To vede k bolestem v žaludku. Abychom se vyhnuli nepříjemnostem, je vhodné dělat mezi jídlem přestávky. „Na to, abychom hovořili nebo se sami sebe ptali, jestli máme ještě hlad,“ říká Suissová.

„Trávení vždy vyžaduje od těla mnoho energie. Proto můžete vstávat od stolu s pocity únavy. A když potraviny přicházejí do žaludku v kusech místo toho, aby byly rozžvýkány, vyžaduje to od organismu, který je musí zpracovat, ještě více energie. Únava je tedy ještě silnější,“ zdůrazňuje Suissová.

Definováni jídlem

Podle Mithieuxe závisí kvalita našeho života přímo na způsobu, jakým se stravujeme, ale také na tom, jak potraviny trávíme. „Deset procent neuronů našeho těla se nachází ve střevech, klíčovém prvku trávení. Je tedy zřejmé, že tento orgán má přímé spojení s mozkem. Jestliže jíme příliš rychle, střeva o tom posílají signál mozku. Ten následně pokazí naši náladu. Jestliže jíme správně a pomalu, pociťujeme klid. Způsob, jak jíme, nás definuje. Tuto etapu nelze podceňovat,“ uvádí.

Pocit sytosti dostupuje vrcholu v průměru půlhodiny po jídle. Jak bylo již uvedeno, pokud sníte jídlo rychle, pocit sytosti přichází později a vy v jídle pokračujete. „Abyste náležitě vychutnali své jídlo, musí od prvního do posledního sousta uplynout asi 20 minut,“ říká Laetitia Suissová.

Lepší prevence rakoviny tlustého střeva. Ministerstvo zdravotnictví plánuje kolonoskopii zdarma od 50 let

Číst článek

Je rovněž vhodné zahájit jídlo polévkou nebo syrovou zeleninou. „Ty jsou energeticky chudé, ale nastartují proces, který vede k pocitu sytosti. Je to trik, jak si udržet váhu,“ podotýká Gilles Mithieux.

A další nezanedbatelný bod: lépe je neusedat ke stolu ve vyhladovělém stavu, protože v tom případě je velmi těžké nezhltnout všechno během pěti minut. Ideální je zahájit jídlo jen s lehkým pocitem hladu, radí Laetitia Suissová.

Teď, když znáte neblahé důsledky rychlé konzumace pokrmu, dejte si na čas, abyste si vychutnali svůj sendvič s kozím sýrem a sojovým jogurtem, který jste si koupili v závodní jídelně.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme