Letošní Světový týden očkování se nese ve znamení účinnosti vakcín

Kvůli onemocněním, proti kterým existuje očkování, umírá každoročně jedno procento dětí. Nejenom na tento fakt v těchto dnech upozorňuje Světová zdravotnická organizace v rámci Světového týdne očkování.

České Budějovice Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Očkování (ilustrační foto) | Foto: Filip Jandourek

Některá infekční onemocnění - jako záškrt, tetanus černý kašel nebo spalničky - jsou díky očkování velmi vzácná nebo se už téměř nevyskytují.

To může vést mezi rodiči a zdravotníky k názoru, že očkování už není nutné. K vymizení zmíněných onemocnění přispěla právě proočkovanost. U některých národů se podle Světové zdravotnické organizace díky tomu snížil počet případů o 99 procent.

Myšlenka očkování ostatně není nová. Už starověké civilizace v Asii před více než tisíci lety očkovaly. Za kolébku vakcinace jsou považovány  Indie a Čína. Z dnešního pohledu byly prazvláštní, nicméně fungovaly.

Lékaři tehdy udělali malý řez do ramene člověka a vetřeli do rány nakažený hnis nebo strup. Nebo lidé cíleně vdechovali strupy od neštovic.

Koncem osmnáctého století chtěl král Karel IV. Španělský šířit vakcínu proti pravým neštovicím po celém světě. Panovník si s tím poradil velmi originálním způsobem. Naočkoval dvaadvacet sirotků. Jejich krev pak použil pro výrobu vakcín všude tam, kam je poslal.

Ročně se díky očkování podaří zabránit až třem milionům úmrtí na záškrt, tetanus, černý kašel a spalničky. Podle Světové zdravotnické organizace by dalších jeden a půl milionu životů lékaři mohli zachránit, pokud by byla dostupnost vakcín ještě větší.

Lucie Hochmanová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme