Lékaři se stále častěji setkávají s prediabetem. ‚Předstupněm‘ cukrovky trpí i mladí lidé kolem třiceti
V pátek si připomínáme Světový den monitoringu diabetu. S cukrovkou 1. nebo 2. typu se v Česku podle Ústavu pro zdravotnické informace a statistiku léčí přibližně milion lidí. Praktičtí lékaři ale v poslední době sledují také nárůst pacientů s prediabetem, tedy jakýmsi předstupněm cukrovky. Rozhodující je hladinu cukru v krvi, naměřená v laboratoři.
Připravené zkumavky se během chvíle plní krví. Z odběrové laboratoře se naplněné zkumavky vydají na příjem, kde jsou zaregistrovány a polepeny čárovým kódem, aby následně zamířili na třídící linku.
Praktičtí lékaři se v poslední době stále častěji setkávají s prediabetem, a to i u mladých lidí kolem třicítky
Hladina cukru v krvi se měří na automatickém biochemickém analyzátoru. „Pracuje na fotometnickém principu. Glukóza ve vzorku je převedena na barevný produkt. Na základě zabarvení reakční směsi se změří koncentrace glukózy,“ říká Radiožurnálu biochemik a lékař společnosti Synlab Marek Antoš.
„Vždycky, když je hotový výsledek ve stroji, přepošle se nám rovnou do počítače a my ho tady vidíme. S tím, že hlídáme hodnoty, a když jsou tmavě červené, tak jsou to patologie, který musíme potom hlásit na call centrum a ti to pak vyhlásí dál lékařům,“ popisuje laborantka Denisa Vébrová.
Jde o varování
U zdravého člověka by měla být hodnota glykémie, tedy cukru v krvi, do 5,6. Dostane-li se přes hodnotu sedm, jde už o diabetes 2. typu. Odborníci z této laboratoře ale stále častěji vídají i hodnoty, které ukazují na prediabetes.
„Je to takové varování. Ví se, že pacienti, kteří jsou označováni jako prediabetes a mají glykémii v zóně, která je mezi diagnózou diabetu a mezi normálními hodnotami, se k diabetu dopracují,“ vysvětluje Antoš.
Nárůst pacientů s prediabetem zaznamenávají podle vědeckého sekretáře České diabetologické společnosti Jana Šoupala z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze také praktici, ke kterým výsledky z laboratoří nejčastěji putují.
Hodnotu glykémie nad 5,6 na lačno můžou mít podle jeho předpokladů v Česku statisíce lidí. Jsou mezi nimi i mladí.
„Dneska není vůbec problém zachytit diabetes 2. typu nebo právě prediabetes u třicetiletého člověka. Na druhou stranu se často mylně uvádí, že by prediabetes a diabetes 2. typu byl už i onemocnění dětského věku. To si nemyslím. V Česku bude v současné době do 100 pacientů s diabetem 2. typu mladších 18 let,“ říká Šoupal.
Nadbytečná kila se ale můžou na zdravotním stavu dnešních obézních dětí projevit o pár let později. „Třeba právě kolem toho 25. až 30. roku života. Pak už mohou rozvinout prediabetes nebo dokonce diabetes 2. typu. A tam nárůst jednoznačně vidím,“ dodává.
Důležitá je prevence
Lidé s prediabetem ještě nepotřebují léčbu, klíčová je ale změna životního stylu, úprava jídelníčku a pravidelný pohyb.
„Měli by mít větší fyzickou aktivitu. Skutečně stačí 500-1000 kroků za den navíc a prediabetes může zmizet, protože prediabetes je choroba, která může přejít do remise,“ popisuje Antoš.
Když je rozdíl mezi ‚gulášovkou‘ a vývarem. Mladí diabetici můžou po lécích přibrat, končí to až bulimií
Číst článek
Někdy ale ani zdravý životní styl nestačí. Míra tuku, kterou sneseme, je u každého člověka individuální.
„Budete mít pacienta, který bude mít 200 kilo a nebude mít prediabetes ani diabetes. Budete mít pacienta, který bude pět kilo nad svojí optimální hmotností a bude mít diabetes a poměrně komplikovaný. Ono je to totiž z velké části dáno genetikou,“ upozorňuje diabetolog Jan Šoupal.
Kromě ní hraje velkou roli také stres. Mezi hormony, které zvyšují hladinu glukózy, patří kortizol anebo adrenalin.
„To jsou hormony, které se vylučují v stresových situacích. Takže pokud je pacient chronicky ve stresu, čistě teoreticky to může být poslední rána, která vede k rozvoji diabetu,“ zakončuje.
Stejně tak je důležitý i kvalitní spánek. Je prokázáno, že jeho nedostatek zvyšuje u diabetiků 2. typu riziko kardiovaskulárních komplikací.
