Jak přežít vlnu veder? Nepobývejte na slunci a pijte až čtyři litry denně, radí lékař

Zažíváme vlnu veder, teploty se mají tento týden vyšplhat až na 37 stupňů Celsia. Na co je třeba si dát pozor, jak se v horkých dnech chovat a kolik bychom měli vypít tekutin? „Měřítkem není množství vody, ale naše moč. Pokud je moč světlá, je všechno v pořádku, pokud máme moč tmavou, pijeme málo a měli bychom se napít,“ upozorňuje Pavel Vychodil, vedoucí lékař anesteziologického oddělení v pražském IKEMu.

Rozhovor Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

letní den

Zdravý člověk může v horkých dnech vypít klidně 3,5-4 litry vody (ilustrační foto) | Zdroj: Pixabay

Pro koho jsou vedra nejvíc nebezpečná?
Pro starší lidi, lidi s cukrovkou a malé děti, jak novorozence a kojence, tak předškolní a školní děti, které zaprvé nemají tak dokonalou termoregulaci, zadruhé nejsou schopny říct, že je pro ně situace velmi nekomfortní. A určitě tam patří také lidé velmi obézní, s metabolickým syndromem a dialyzovaní pacienti.

Přehrát

00:00 / 00:00

Alkohol v žádném případě, není úplně ideální káva a obecně nejsou dobré výrazně sladké nápoje, džusy. Třeba v Africe nepijí studené nápoje, ale vlažné nebo teplé, nejčastěji čaj nebo ovocné nálevy, radí Pavel Vychodil

Jak vedro působí na lidský organismus?
Máme poměrně špatnou adaptaci na teplo – člověk ztratil ochlupení –, takže je schopen třeba kontinuálního běhu, ale termoregulace ve vysokých teplotách funguje pouze v pocení, kterým jsme schopni ztrácet velké množství tepla a dospělý muž je schopen vypotit 1,4 až 1,5 litru maxima potu za hodinu.

Ale pokud je vysoká teplota a zároveň vyšší vlhkost, pocení jako termoregulace nefunguje a dochází k přehřátí organismu, které při teplotách nad 39 nebo 40 stupňů může být smrtelné pro každého člověka.

Meteorolog Žák: Extrémnější vlny veder můžeme čekat častěji. Příspěvek člověka je poměrně významný

Číst článek

Co dělat, abychom předešli zdravotním komplikacím?
Nepobývat ve vysokých teplotách dlouho na slunci, protože světelná energie je v podstatě rovna tomu, co jsme schopni uchladit, takže při jakékoli zátěži dochází k přehřívání. Nebo když jsme na slunci, být do nějaké míry zakrytí a ideálně mít pokrývku hlavy, kterou budeme třeba i máčet, aby docházelo k odparu.

Určitě bychom se měli vyhnout výkonnostním sportům během dne. Ve středomořských nebo afrických zemích mají běžnou siestu, to znamená, že v tomto období pracují brzo ráno a pak až odpoledne, aby se největším vedrům vyhnuli.

Nejvíc je třeba se vyhnout tomu nejteplejšímu období, které je někdy od 12 do 16 hodin, a snažit se vyhnout pobytu na slunci.

Jak bychom se měli chovat v extrémně horkých dnech?

  • Nepobývat dlouho na slunci, ideálně se mu vyhnout mezi 12. a 16. hodinou
  • Dostatečně pít, nejlépe vodu nebo vlažný čaj, až 3,5-4 litry denně
  • Vyhnout se sportovním aktivitám
  • Jíst lehká jídla – ryby, drůbež, saláty

A co je velmi nebezpečné – běh ve vysokých teplotách. Závody při teplotách nad 28 stupňů při vyšší vlhkosti jsou pro netrénované i trénované sportovce velmi nebezpečné. Měli jsme v IKEMu řadu pacientů s tímto problémem.

Kolik bychom měli vypít tekutin?
Množstvím vody jsou omezení kardiaci a dialyzovaní pacienti, zdravý člověk může vypít klidně 3,5 až 4 litry, pokud je na sluníčku a pracuje, i víc. Měřítkem není množství vody, ale naše moč.

Pokud je moč světlá, je všechno v pořádku. Pokud máme moč tmavou, pijeme málo a měli bychom se napít. Žízeň není první příznak toho, že jsme dehydratovaní, v momentě, kdy máme žízeň, bychom měli vypít až litr a půl tekutiny.

Co bychom měli pít?
Alkohol v žádném případě, není úplně ideální káva a obecně nejsou dobré výrazně sladké nápoje, džusy. Třeba v Africe nepijí studené nápoje, ale vlažné nebo teplé, nejčastěji čaj nebo ovocné nálevy.

Jak upravit jídelníček?
Nejsou vhodná tučná jídla a červená masa, minimálně v poledne. Ideální jsou ryby, ale s těmi je u nás obecně problém, pak ještě drůbež, králičí maso, zeleninová jídla, saláty… Ale většina lidí při pobytu ve vedru nemá chuť ani na nezdravá jídla, takže přirozeně jí méně a stravu si upraví.

Petr Král, agf Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme