Jak přežít vlnu veder? Nepobývejte na slunci a pijte až čtyři litry denně, radí lékař
Zažíváme vlnu veder, teploty se mají tento týden vyšplhat až na 37 stupňů Celsia. Na co je třeba si dát pozor, jak se v horkých dnech chovat a kolik bychom měli vypít tekutin? „Měřítkem není množství vody, ale naše moč. Pokud je moč světlá, je všechno v pořádku, pokud máme moč tmavou, pijeme málo a měli bychom se napít,“ upozorňuje Pavel Vychodil, vedoucí lékař anesteziologického oddělení v pražském IKEMu.
Pro koho jsou vedra nejvíc nebezpečná?
Pro starší lidi, lidi s cukrovkou a malé děti, jak novorozence a kojence, tak předškolní a školní děti, které zaprvé nemají tak dokonalou termoregulaci, zadruhé nejsou schopny říct, že je pro ně situace velmi nekomfortní. A určitě tam patří také lidé velmi obézní, s metabolickým syndromem a dialyzovaní pacienti.
Alkohol v žádném případě, není úplně ideální káva a obecně nejsou dobré výrazně sladké nápoje, džusy. Třeba v Africe nepijí studené nápoje, ale vlažné nebo teplé, nejčastěji čaj nebo ovocné nálevy, radí Pavel Vychodil
Jak vedro působí na lidský organismus?
Máme poměrně špatnou adaptaci na teplo – člověk ztratil ochlupení –, takže je schopen třeba kontinuálního běhu, ale termoregulace ve vysokých teplotách funguje pouze v pocení, kterým jsme schopni ztrácet velké množství tepla a dospělý muž je schopen vypotit 1,4 až 1,5 litru maxima potu za hodinu.
Ale pokud je vysoká teplota a zároveň vyšší vlhkost, pocení jako termoregulace nefunguje a dochází k přehřátí organismu, které při teplotách nad 39 nebo 40 stupňů může být smrtelné pro každého člověka.
Meteorolog Žák: Extrémnější vlny veder můžeme čekat častěji. Příspěvek člověka je poměrně významný
Číst článek
Co dělat, abychom předešli zdravotním komplikacím?
Nepobývat ve vysokých teplotách dlouho na slunci, protože světelná energie je v podstatě rovna tomu, co jsme schopni uchladit, takže při jakékoli zátěži dochází k přehřívání. Nebo když jsme na slunci, být do nějaké míry zakrytí a ideálně mít pokrývku hlavy, kterou budeme třeba i máčet, aby docházelo k odparu.
Určitě bychom se měli vyhnout výkonnostním sportům během dne. Ve středomořských nebo afrických zemích mají běžnou siestu, to znamená, že v tomto období pracují brzo ráno a pak až odpoledne, aby se největším vedrům vyhnuli.
Nejvíc je třeba se vyhnout tomu nejteplejšímu období, které je někdy od 12 do 16 hodin, a snažit se vyhnout pobytu na slunci.
Jak bychom se měli chovat v extrémně horkých dnech?
- Nepobývat dlouho na slunci, ideálně se mu vyhnout mezi 12. a 16. hodinou
- Dostatečně pít, nejlépe vodu nebo vlažný čaj, až 3,5-4 litry denně
- Vyhnout se sportovním aktivitám
- Jíst lehká jídla – ryby, drůbež, saláty
A co je velmi nebezpečné – běh ve vysokých teplotách. Závody při teplotách nad 28 stupňů při vyšší vlhkosti jsou pro netrénované i trénované sportovce velmi nebezpečné. Měli jsme v IKEMu řadu pacientů s tímto problémem.
Kolik bychom měli vypít tekutin?
Množstvím vody jsou omezení kardiaci a dialyzovaní pacienti, zdravý člověk může vypít klidně 3,5 až 4 litry, pokud je na sluníčku a pracuje, i víc. Měřítkem není množství vody, ale naše moč.
Pokud je moč světlá, je všechno v pořádku. Pokud máme moč tmavou, pijeme málo a měli bychom se napít. Žízeň není první příznak toho, že jsme dehydratovaní, v momentě, kdy máme žízeň, bychom měli vypít až litr a půl tekutiny.
Co bychom měli pít?
Alkohol v žádném případě, není úplně ideální káva a obecně nejsou dobré výrazně sladké nápoje, džusy. Třeba v Africe nepijí studené nápoje, ale vlažné nebo teplé, nejčastěji čaj nebo ovocné nálevy.
Jak upravit jídelníček?
Nejsou vhodná tučná jídla a červená masa, minimálně v poledne. Ideální jsou ryby, ale s těmi je u nás obecně problém, pak ještě drůbež, králičí maso, zeleninová jídla, saláty… Ale většina lidí při pobytu ve vedru nemá chuť ani na nezdravá jídla, takže přirozeně jí méně a stravu si upraví.
