Případů antisemitismu je v Česku nejvíc v historii, většinou se projevuje na sociálních sítích

Antisemitských incidentů je momentálně v Česku nejvíc v historii, za loňský rok skoro 350. Informuje o tom nejnovější zpráva Federace židovských obcí České republiky. Přes devadesát procent všech projevů nenávisti jsou příspěvky na sociálních sítích a anonymní komentáře v debatách.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ilustrační foto | Foto: Jana Šustová

Jakub Šváb je židovský podnikatel v cestovním ruchu. Provází po Praze s jarmulkou na hlavě mimo jiné také ortodoxní Židy.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si reportáž o antisemitismu

„Když jdete třeba někdy i po Starém Městě s kipou nebo v doprovodu ortodoxního židovského klienta a s klienty se bavíte třeba anglicky, tak lidé okolo vás nepředpokládají, že jim budete rozumět. Takže si mezi sebou říkají, co si myslí. A někdy to není pěkné,“ popisuje pro Radiožurnál svoji zkušenost.

Věta „Co je to za lidi?“ patří k tomu nejjemnějšímu, co Jakub Šváb v takových situacích slyší. Řadu dalších výroků není možné opakovat. A už vůbec ne texty, které dostává anonymně přes sociální sítě.

Na internetu se podle zprávy objevují třeba lživá, vulgární nebo stereotypní tvrzení o šíření konspiračních teorií nebo židovské kontrole nad ekonomikou. Další skupinou jsou hanlivé poznámky odkazující na holocaust.

Podle Tomáše Krause z Federace židovských obcí je to hlavně anonymitou na internetu. Tomáš Kraus ale vysvětluje, že tyto urážky pravděpodobně bude možné v budoucnu postihnout.

Nesnášenlivost u nás souvisí s výroky Klause mladšího či Roznera, říká šéf židovského muzea

Číst článek

„V letošním roce přijal parlament v obou komorách definici antisemitismu tak, jak byla přijatá Mezinárodní aliancí pro památku holocaustu. Podle této definice, kterou se nyní snažíme implementovat do právního řádu i celkového společenského prostředí, by i tyto projevy mohly být trestnými. Prakticky by to znamenalo implementaci do trestního a přestupkového řádu, ale je možné, že k tomu dospějeme,“ říká.

Podle odborníka na bezpečnost internetu Daniela Dočekala musí člověk policii nahlásit výrok na síti, když si myslí, že je to trestný čin. Může ale udělat i víc.

„Na každé sociální síti je u příspěvku někde v menu možnost nahlásit, je potřeba tam vybrat ten ‚správný‘ důvod, což většinou bývá nenávist nebo útoky. S hlášením na sociálních sítích je to různorodé, většinou je potřeba, aby jich bylo hodně pro jeden konkrétní příspěvek či člověka,“ vysvětluje Dočekal.

Policie České republiky eviduje do července letošního roku 15 případů skutků z nesnášenlivosti vůči Židům, které skončily obžalobou. Mezi nimi je třeba sprejerství, hanobení národa nebo rasy nebo podněcování k národnostní a rasové nenávisti.

Lenka Jansová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme