Náčelník generálního štábu Karel Řehka nedávno řekl, že než člověk projde náborovým procesem do armády, trvá to i osm měsíců. Zkrátí se to díky novele?
Asi se může stát, že to trvá osm měsíců, ale to bych nazval extrémním případem. Na druhou stranu, když přijde uchazeč, který rychle projde zdravotní prohlídkou a fyzickým přezkoušením a je nezaměstnaný, tak k nám může nastoupit třeba za měsíc a půl. Řekl bych, že standardní doba se pohybuje mezi čtyřmi a šesti měsíci.

Novela ten proces určitě zjednoduší, ale obávám se, že pod tři měsíce se kvůli délce výpovědní doby a omezenému počtu vhodných a volných míst nedostaneme.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) často mluví o tom, že armáda „loví“ zájemce o službu ve stejném rybníku jako třeba policie. Nezkomplikujete teď nábor nových policistů, když navýšíte benefity pro vojáky?
Nechci to srovnávat, protože bychom museli srovnávat charakter služebních poměrů. Uvedu ale pár příkladů. Příslušníci bezpečnostních sborů, tedy policisté, hasiči nebo celní správa a další, mají obecně pracovní poměr na dobu neurčitou, a pokud se rozhodnou odejít, tak do dvou měsíců od podání žádosti skončí a berou plnou výsluhu.

Kdežto vojáci mají vždy poměr na dobu určitou. Pokud se voják rozhodne z armády odejít, tak si podá žádost, ale my ho můžeme držet až devět měsíců a odchází s polovinou výsluh. Nejistota je u vojáků daleko vyšší. Volíme tedy takové benefity, které odpovídají charakteru jejich služby.

Typicky třeba příspěvek na dojíždění. U nás denně nebo týdně dojíždí z domova na svou posádku 80 procent vojáků a není neobvyklé, že denně jezdí 100 kilometrů jedním směrem.

Bariéry na vstupu

Jaké největší chystané změny mají podpořit nábor, který se teď nedaří podle představ?
Změn je celá řada. Některé už jsme udělali, například jsme snížili zdravotní způsobilost. Jenom na tom nám odpadávalo až 25 procent uchazečů. Stejně tak jsme změnili fyzické testy, ale teď měníme i bezúhonnost. Chceme odbourávat bariéry na vstupu.

Takže nově se bude moct zájemce o službu v armádě nebo o aktivní zálohu přihlásit na kterémkoliv krajském vojenském velitelství, doteď mohl jen na tom v místě bydliště. A navíc ještě ti, kdo chtějí do aktivní zálohy nebo na dobrovolný výcvik, půjdou na vyšetření ke svému praktikovi, a ne k vojenskému lékaři tak jako dosud.

A samozřejmě chceme zájemce o službu v armádě také motivovat. Ať už zvýšeným náborovým příspěvkem nebo jeho jednorázovým vyplacením. Dnes se vyplácí postupně během dvou let. Teď chceme, aby dostali celou částku nejpozději do 60 dnů od skončení zkušební doby, tedy do pěti měsíců od nástupu.

Nově budete moct dát náborový příspěvek až milion korun, dosud to bylo maximálně 250 tisíc korun. Kdo by mohl tu nejvyšší sumu získat? Na koho tím míříte?
Hranici jednoho milionu tam dáváme proto, že se zákon nemění každý rok, vytváříme si nějakou možnost do budoucna. V tuto chvíli uvažujeme o horní hranici 450 tisíc korun. Cílíme na IT specialisty, lékaře, zdravotní sestry a obecně technické profese.

Ministryně Černochová také opakovaně zmiňovala, že největší podstav je třeba na posádce v Žatci. Uvažovali jste o tom, že byste do podobných míst, kde je největší personální krize, lákali lidi tím, že jim dáte peníze navíc?
Takovou možnost v tuto chvíli nemáme, ale je to právě součástí novely. Zavádíme jednorázový příspěvek, který je vázaný na posádky jako Jince, Strakonice nebo Žatec.

Pokud nám tam nastoupí voják, tak může dostat jednorázový stabilizační příspěvek ve výši až šestinásobku platu.

Také plánujete zavést takzvaný „poměr na zkoušku“. Čemu má podle vás tahle změna pomoct?
To je pracovní název. Je to v podstatě zkušební poměr do dvou let, protože služební poměr vojáka podle současné úpravy je dva až 20 let. Cílíme tím primárně na mladé lidi. Třeba na ty, kteří nejdou hned po maturitě na vysokou školu, ale mají tam roční pauzu. Tak na tu dobu by nově mohli být přijati do služebního poměru a vyzkoušet si práci vojáka.

Pak můžou pokračovat, a když ne, tak odejdou jako vycvičení občané a bude se nám plnit záloha ozbrojených sil. To je další problém, který zmiňoval náčelník generálního štábu Řehka, že se záloha tenčí (v tzv. záloze jsou bývalí vojáci a všichni, kdo v minulosti byli odvedeni a prošli základním vojenským výcvikem, po dosažení 60 let věku jsou ale automaticky ze zálohy vyřazeni - pozn. red.).

Cílíme tím na mladou generaci, která hodně věci zkouší. Víme, že spoustu vojáků končí mezi druhým a třetím rokem, tedy že ani nedodělají první závazek, který dáváme na čtyři roky.

Zhoršená bezpečností situace

Občas zaznívá od již sloužících vojáků kritika, že ministerstvo zvyšuje benefity pro nováčky, ale na ty, kdo jsou v armádě, tolik nemyslí. Přinese novela něco i jim?
Určitě ubude administrativa. Třeba se změní podmínky, jak žádají o náhradu nákladů za dojíždění. Dnes musí každý měsíc znovu žádat o proplacení, každý měsíc musí vykázat, že byl v práci a musí si schovat všechny jízdenky.

Změna bude v tom, že si voják požádá jen jedou při zařazení na místo, a dokud nezmění bydliště nebo místo výkonu služby, tak bude dostávat peníze. Odpadne taky „lepení“ jízdenek. A pro nás to znamená o asi 18 tisíc dokladů méně, které jsme museli měsíčně kontrolovat.

Kromě toho chceme zvýšit horní hranici stabilizačního příspěvku a příspěvku na bydlení. Ty se vyplácí každý měsíc k platu.

V souvislosti se změnou zákona o vojácích z povolání se vždy objeví diskuze o výsluhách. Budou se nějak měnit?
Výsluhy nerušíme ani neměníme jejich výši. Jediná změna se týká vyplácení výsluh u trestně stíhaných vojáků.

Dnes je to tak, že pokud je voják trestně stíhaný a skončí mu závazek nebo odejde na vlastní žádost, tak se čeká na výsledek trestního řízení. Pokud je vinen, tak mu výsluhy nenáleží. A pokud není vinen, tak se výsluha dopočítá a začne se mu vyplácet.

Jenže pokud trestně stíhaný voják odejde kvůli ztrátě zdravotní způsobilosti, tak ať je vinen, nebo ne, dostává výsluhu. To považujeme za nerovný přístup a chceme to napravit.

Nově bude jedno, z jakého důvodu voják odchází. Když bude trestně stíhán, tak se bude vždycky čekat na rozhodnutí soudu.

Kromě benefitů novela také zavádí nové povinnosti. Například chcete, aby vojáci museli hlásit, když budou ve svém volnu cestovat mimo země Evropské unie a NATO. Proč by to měli dělat?
Zavádíme to, protože je ve světě zhoršená bezpečností situace. Není to o tom, že je nechceme někam pouštět.

Takže jim to nebudete zakazovat? Když řeknou, že jedou na dovolenou třeba do Ománu…
Nebudeme a ani to nejde, máme svobodu pohybu, ústavní práva. Je to o tom, že je chceme poučit, pomoct jim, řekneme jim, jaká je situace tam, kam jedou, co se jim tam může stát a na co si mají dát pozor. Jestli pojedou, to je jejich rozhodnutí. Nikomu nebudeme vyčítat, že někam jel. Je to na jejich ochranu.

Kateřina Gruntová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít