Americký nejvyšší soud v pátek po téměř padesáti letech zrušil federálně zaručené právo na potrat, rozhodování se tím přenáší na jednotlivé státy. V České republice se legislativní úpravy práva na interrupci nechystají. Server iROZHLAS.cz oslovil představitele všech sedmi sněmovních stran a žádný z politiků se nevyslovil pro zpřísnění zákona. „Nevidíme důvod legislativu měnit,“ shodují se.

Tento článek je více než rok starý.

Praha 18:45 27. června 2022 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Zrušení federálního práva na potrat ve Spojených státech nebyl od ústavního soudu blesk z čistého nebe. Už na začátku května ze soudu unikl dokument, který verdikt předznamenal.

V USA to znamená jednu z největších společenských změn za poslední desítky let a završení dlouhodobých snah konzervativní pravice.

Americký šok z konce práva na potrat: demonstrace, ovace i otázky, co bude dál

Číst článek

Podle vyjádření zástupců českých politických stran ale k něčemu takovému v tuzemsku není vůle. Oslovení politici STAN, KDU-ČSL, TOP 09, Pirátů, ANO a SPD se k případným legislativním změnám v této otázce staví negativně. Zástupci ODS do publikace článku neodpověděli.

V Česku platí zákon povolující lékařem provedené potraty od roku 1957, který byl novelizován v roce 1986. Hranice pro ukončení těhotenství není pevně daná, zákon ji určuje podle důvodu.

Při ukončení těhotenství na žádost matky je nejzazším termínem 12. týden těhotenství, v případě doporučení od lékaře lze provést interrupci do 24. týdne a v případě závažných problémů s plodem kdykoliv během těhotenství.

V roce 2020, za který jsou poslední dostupná data, ženy v Česku podstoupily necelých 17 tisíc potratů. Počet dlouhodobě klesá, o deset let dříve jich bylo téměř 24 tisíc.

Vládní strany

Server iROZHLAS.cz primárně oslovil šéfy jednotlivých sněmovních stran. Předsedkyně sněmovny a TOP 09 Markéta Pekarová Adamová uvedla, že nevidí důvod na současné české potratové legislativě cokoliv měnit.

„Na rozdíl od některých jiných států ji považuji za dostatečně dobře nastavenou. Naopak bych přála ženám z řady ostatních jinak taktéž vyspělých zemí, aby je jejich představitelé svými rozhodnutími nevraceli do středověku.“

V podobném smyslu se vyjádřil i vicepremiér a ministr pro místní rozvoj a digitalizaci a šéf Pirátů Ivan Bartoš: „Náš postoj je dlouhodobě zcela jasný: stát nemá v žádném případě zasahovat do takto citlivých a osobních rozhodnutí, omezovat ženy na jejich právech a diktovat jim, jak mají nakládat se svým tělem a životem.“

A doplnil, že bude vždy bojovat za to, aby zákony zůstaly ve stávající podobě. „Jakákoliv upřímná snaha o zlepšení potratové statistiky musí jít cestou pomoci, ne represe. Cokoliv jiného je v 21. století absolutně nepřijatelné.“

Podobně se vyjadřují i oslovení zástupci STAN nebo lidovců. Členka sněmovního Podvýboru pro problematiku domácího a sexuálního násilí Barbora Urbanová (STAN) uvedla: „Potratová politika je nastavena správně, není třeba nic ani zpřísňovat, ani liberalizovat.“

V podobně odmítavém duchu k americkému příkladu se vyjádřili i jiní poslanci STAN, například Michaela Šebelová nebo Martin Exner.

Z oslovených lidovců odpověděla jihomoravská poslankyně a členka sociálního výboru Marie Jílková: „Potrat je hrozná událost a nezávidím nikomu rozhodování se, zda ano nebo ne, ale určitě nelze omezovat právo žen v přístupu k potratu. Přineslo by to pouze přesun do šedé zóny. Prevencí je výchova, informovanost a dostupná antikoncepce, nikoli kriminalizace.“

Čtyři nemocnice jí odmítly provést potrat. Chorvatka se pomoci dočká až v sousedním Slovinsku

Číst článek

Za sociální politiku v KDU-ČSL kromě šéfa strany, vicepremiéra a ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky, který na dotaz nereagoval, odpovídá i místopředsedkyně strany a členka senátního Výboru pro sociální politiku Šárka Jelínková.

„Jako KDU-ČSL nevnímáme důležité nebo potřebné měnit současné legislativní nastavení,“ potvrdila pro iROZHLAS.cz.

Z vládní pětikoalice se do uzávěrky článku nevyjádřili zástupci ODS, redakce oslovila premiéra Petra Fialu, předsedu sněmovního Výboru pro zdravotnictví Bohuslava Svobodu, místopředsedkyni stejného výboru Zdenku Němečkovou Crkvenjaš či člena Výboru pro sociální politiku Jana Bauera.

Opozice

I zástupci obou sněmovních opozičních stran se vyslovili proti legislativním změnám ohledně práva na potrat.

Podle člena sociálního výboru sněmovny Aleše Juchelky (ANO) není v hodnotových otázkách typu interrupcí, eutanázie či sňatků homosexuálů v hnutí ANO jednotná politika. „Každý poslanec to má sám za sebe. Z legislativního pohledu by ale podle mého měly interrupce zůstat, jak jsou,“ uvedl s tím, že by si přál, aby se stát snažil posílit osvětu ohledně nechtěných těhotenství.

Za hnutí SPD se pro iROZHLAS.cz vyjádřila místopředsedkyně zdravotního výboru Karla Maříková: „Jsme pro to, aby právní úprava zůstala. Nejsme pro zpřísňování. Politika by do toho neměla mluvit, je to vyloženě medicínská věc.“

A doplnila, že příklad USA ukazuje, že je třeba zachovat současný legislativní stav. „Hrozí tam riziko, že se interrupce budou konat nelegálně a pro některé ženy to může končit fatálně.“

Jakub Grim Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít