Nechci do toho vstupovat politicky, hrajeme o soběstačnost, říká Havlíček k dostavbě Dukovan Ruskem nebo Čínou

I přes pandemii koronaviru pracuje ČEZ společně s vládou na plánu dostavby pátého bloku jaderné elektrárny Dukovany. „Postupně budeme odstavovat elektrárny na fosilní paliva a utlumovat uhlí, musíme tento výpadek něčím nahradit,“ říká v rozhovoru pro Radiožurnál ministr průmyslu a obchodu za hnutí ANO Karel Havlíček.

Rozhovor Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Na konci dubna vláda odsouhlasila dvě smlouvy se společností ČEZ o stavbě pátého bloku Dukovan. Je vhodné právě teď v době koronavirové krize dělat tak zásadní kroky, když nevíme, jak krize dopadne na ekonomiku?
Ta krize by neměla mít vliv na to, do jaké míry budeme pracovat na soběstačnosti České republiky. My se zde bavíme o tom, jak bude nastaven energetický mix za deset, patnáct, dvacet let. V té době už bude koronakrize zapomenuta. Nemůžeme nyní brzdit už z důvodu, že musíme dodržet naše závazky vůči Evropské unii. Postupně budeme odstavovat elektrárny na fosilní paliva, utlumovat uhlí. V České republice se odstaví řádově deset tisíc megawatt. A my to musíme něčím nahradit. Pokud to nenahradíme, tak budeme závislí, budeme importovat elektřinu a to bude problém.

Obnovitelné zdroje stojí 40 miliard ročně a pokrývají míň než nový blok Dukovan, tvrdí vládní zmocněnec

Číst článek

Mluvíte o jádru jako o zdroji, který by měl zajistit soběstačnost České republiky. Ale i jaderné palivo přece dovážíme, konkrétně z Ruska.
Nikdy nebudeme stoprocentně soběstační, to je pravda. Ale palivo je možné dovážet třeba i odjinud. To teď není podstatné. Podstatné je, že budeme mít náš zdroj, budeme sami sebe zásobovat elektrickou energií. Mimochodem důležitost soběstačnosti nejen v energetice nyní vidíte na koronavirové krizi, jsme součástí Evropské unie, máme si pomáhat a tak dále. Ale ukažte mi, kde ta pomoc je. Jednotlivé státy unie se jak malé děti přetahovaly o dva stě tisíc roušek, dělaly si naschvály, blokovaly si kamiony. Najednou vidíte, že když je problém, tak je soběstačnost čím dál důležitější. To je, myslím, poučení z té krize.

My tedy míříme k tomu, abychom byli soběstační, k tomu máme jasně nastavený energetický mix založený na jádru a na obnovitelných zdrojích. Jádro je jasnou cestou, která nám soběstačnost umožní.

Nákupy uranu ze zahraničí by tedy neměly být ani v budoucnu problematické?
Ne, to není problém. Vezměte si, že aktuálně je ve světě 400 jaderných bloků. Jenom Francie jich má přes 50 a chystá se budovat dalších šest. Nakoupit se to dá, ale podstatné je, kde se vyrábí ta energie.

Model financování

Stavba nového bloku v Dukovanech by měla podle předběžných odhadů vyjít na 160 miliard korun. Jak ČEZ tuto částku zaplatí?
To bude záležet na tom, jak se nastaví model financování. ČEZ bude mixovat zdroje, použije částečně svoje vlastní a částečně cizí. Druhé zmíněné budou mít určitou hodnotu s ohledem na to, kde si je ČEZ půjčí a do jaké míry v tom sehraje svoji roli stát. Výsledná cena elektrické energie bude do jisté míry záviset právě na ceně peněz, a proto chceme, aby byla co nejnižší. Stát do toho může nějakým způsobem vstoupit, ale nesmí to být do takové míry, aby nám Evropská komise dělala problémy. Bude se pochopitelně hledat balanc, aby vstup státu nebyl považovaný za nedovolenou podporu.

Uvažujete o možnosti, že by si ČEZ půjčil přímo od státu?
Je to jedna z variant. Pak jsou další varianty - může to jít přes vypsané dluhopisy, z půjčky z komerčních zdrojů, od státu, nebo nějakým mixem peněz na trhu. Musí to být výhodné pro všechny strany.

Do konce měsíce chceme mít hotový finanční model ve variantách, následně pojedeme k Evropské komisi, kde představím dvě smlouvy mezi státem a ČEZem i chystaný zákon o nízkouhlíkové energetice. A současně i finanční model. Pokud to Evropská komise takto předběžně akceptuje, tak podepíšeme smlouvy a budeme jednat o notifikaci.

Sobotní vyjádření ministryně financí Schillerové

Ministryně financí za hnutí ANO Alena Schillerová Radiožurnálu řekla, že stát zřejmě pomůže společnosti ČEZ s financováním dostavby Dukovan formou státních záruk za úvěr. Vláda podle Schillerové uvažuje i o dalších možnostech financování - například o tom, že by úvěr ČEZu poskytl přímo stát. Nejpravděpodobnější je ale varianta finančních záruk, díky kterým by ČEZ od bank získal výhodnější úroky. „V tuto chvíli je hodně pravděpodobné, že by se vzal úvěr a že by se tam poskytla státní záruka. Tato varianta se nám jeví jako nejpravděpodobnější,“ uvedla Schillerová.

Vrátím se ještě k tomu odhadu ceny 160 miliard. Je to realistická částka? Jak jste k ní dospěli?
Máme rozbor všech současných staveb jaderných elektráren ve světě. Máme to přepočteno na 1 200 megawatt (plánovaný nový blok elektrárny by měl mít výkon 1200 megawattů, pozn. red.) A skutečně to vychází tak, že se to dá mezi těmi 140 a 160 miliardami postavit.

Důležitá bude ale i cena peněz, o které jsme mluvili, protože to bude ve finále značně rozhodující faktor i s ohledem na cenu elektřiny.

Garance výkupní ceny

Vláda plánuje, že ČEZu bude garantovat výkupní ceny elektřiny vyrobené na novém bloku Dukovan. Energii bude od ČEZu vykupovat za předem stanovenou cenu a následně ji prodávat na trhu za aktuální tržní cenu. Premiér Andrej Babiš (ANO) tyto garance dlouho odmítal, proč jste změnili názor?
To není, že bychom změnili názor. My jsme neřekli, že odmítáme garance, my jsme řekli, že si ty garance musíme rozdělit. A že principiálně odmítáme jako stát nést všechny garance. Hledali jsme model, který bude pro všechny strany aspoň přiměřeně akceptovatelný. Ty varianty jsme projednávali v rámci vlády, v rámci ČEZu i v rámci toho, jak by se na to mohli dívat minoritní akcionáři.

Výsledek je, že sice budeme garantovat nějakou výkupní cenu elektřiny. Ale ČEZ bude mít zase jasnou odpovědnost za to, že to zvládne včas postavit za cenu, kterou nasmlouvá. Každý tedy nese určitou dávku odpovědnosti.

V případě, že by ceny energie v budoucnu klesly, nezaváže se stát těmito garancemi cen na desítky let k mnohamiliardovým výdajům? Nehrozí, že budou za dvacet let budoucí generace politiků žehrat na jádro podobně jako v dnešní době na takzvané „solární barony“?
To je ekonomicky vyloučené. Připusťme variantu, že by cena energie byla na burze nižší než za kolik bychom ji vykupovali od společnosti ČEZ, třeba o deset euro, což není úplně málo. Víte, jaký dopad na státní rozpočet by to mělo v jednom roce? 1,8 miliardy. Pod rozlišovací schopnost. Teď si připusťme, že by to byla tržní cena nižší o 20 euro, to už je hodně velký rozdíl. V tom případě by to stát stálo ročně 3,6 miliardy. Jenom podotýkám, že za obnovitelné zdroje nyní platíme skoro padesát miliard. Tak co tu řešíme? Riziko pro stát tu není prakticky žádné. Dokonce, pokud by cena byla vyšší, což je pravděpodobné, tak na tom stát může i vydělávat.

Vaše vláda nicméně přesto i tyto garance původně odmítala. ČEZ by do výstavby bez nich nešel?
Nejde o ČEZ, ale jde o jeho minoritní akcionář. Oni by neměli dostatečnou míru jistoty, že tento projekt ČEZ nepoloží. Myslím, že jsme dospěli k férové variantě. Popravdě řečeno, nešlo vymyslet nic moc lepšího.

Po třech měsících se spustil třetí blok elektrárny Dukovany. Stoprocentního výkonu dosáhne v neděli

Číst článek

Týdeník Respekt tento týden informoval, že váš rezort plánuje zavést nový plošný poplatek za jistič. Můžete tuto informaci potvrdit?
Respekt pracuje s nějakou nehotovou verzí zákona, kterou se mu podařilo nějak získat. To není finální verze. Vůbec to není o žádných jističích. Nemůžu přece komentovat něco, co ještě neprojednala ani vláda. Ten zákon ještě není hotov.

Uvažujete tedy o dani z jističe?
Ne, žádná daň se nechystá.

V jedné ze smluv stojí, že stát za určitých okolností může stavbu nového bloku od ČEZu převzít. Kdy byste k tomu přistoupili?
To je tam přesně definované. Bylo by to v případě, že by stát ČEZu nějakým způsobem znemožnil získat investované prostředky zpět. To znamená, že by změnily regulatorní nebo legislativní podmínky.

Výběr dodavatele

Do roku 2024 by měl ČEZ vybrat firmu, která nový blok Dukovan postaví. O výstavbu už dřív projevilo zájem několik společností z celého světa. Ty budou samozřejmě procházet složitým výběrovým řízení. Ale vy, se znalostí věci, máte svého favorita?
Mně vůbec nepřísluší někoho favorizovat nebo nefavorizovat. Je tam pět společností ze Spojených států, Francie, Ruska, Korey a Číny, které projevily předběžný zájem. Otázka je, jestli budou chtít projevit zájem i v další fázi. ČEZ s nimi jedná. Pak proběhne soutěž a uvidíme, jak to dopadne.

Vláda bude výběr dodavatele nakonec schvalovat. Jakou roli budou hrát strategické a bezpečnostní faktory?
Rozhodně budou hrát jednu z významných rolí. Musí to být vybalancované s ohledem na reference, bezpečnost, technologické i ekonomické faktory.

Ptám se, protože mezi vážnými zájemci je i ruský Rosatom nebo čínská CGNP. Nevnímal byste jako hrozbu svěřit takto obří projekt dodavatelům z Ruska nebo Číny, když například BIS opakovaně varuje před aktivitami čínských a ruských tajných služeb na našem území?
Já jako vicepremiér jsem v pozici, kdy nemůžu komentovat žádného z těch hráčů. Nemůžu nikoho zvýhodnit ani znevýhodnit. Uvědomme si, že se jedná o kontrakt možná padesátiletý. Bude to nejvýznamnější stavba, která se ve střední Evropě bude stavět. Bude to stavba, na které bude záviset víc než deset procent dodávek energie. Rozhodnutí bude samozřejmě o ceně i o bezpečnosti. Proto do toho nechci vůbec vstupovat. To by bylo nesmírně nekorektní. Bude to významná soutěž, pravděpodobně nejvýznamnější, která se kdy v Česku soutěžila. Proto je třeba, aby to vybírali odborníci, kteří budou respektovat všechny parametry.

Vyřazení Ruska a Číny?

Vláda přijala v režimu tajné bezpečnostní pravidla pro výběr dodavatele jaderného bloku v Dukovanech, která mohou vyřadit Rusko a Čínu, uvedl Deník N. Ten čerpal ze čtyř na sobě nezávislých zdrojů. Na dotaz Radiožurnálu, zda tutu informaci může ministr Havlíček potvrdit, napsal v neděli v SMS: „Cokoliv, co přijímá vláda v režimu tajné, není možné komentovat. Za to je až sedmilety trest.“

Nevnímáte výběr dodavatele – právě proto, že je to takto významná stavba - zároveň do jisté míry i jako symbolickou záležitost? Rozhodne se, jestli se na padesát let Česko zaváže s Američany, Rusy, Číňany, jestli se zavážeme se západem nebo s východem…
Já do toho nechci vstupovat politicky. Tady hrajeme vysokou hru o cenách elektrické energie, hrajeme o soběstačnost. To jsou naprosto strategické záležitosti. Samozřejmě je tam i bezpečnostní faktor, který je velmi významný. ČEZ ho musí brát v úvahu. I kvůli němu má vláda tu pojistku, že výběr ČEZu buď schválí, nebo ne. Tato otázka bude ale relevantní až v momentě, kdy nám ČEZ předloží vítěze.

Kdy začne výběrové řízení?
Chtěli bychom to zahájit už v polovině tohoto roku, v průběhu prázdnin, s tím že vítěz by měl být vybrán do konce roku 2022. Pak bude trvat ještě několik měsíců, než se s ním uzavře smlouva. To už bude v gesci příští vlády.

Je ve hře i varianta, že by zahraniční firmy jen dodaly projekt elektrárny a tu by pak postavily české společnosti? Tak to bylo se stávajícími bloky Dukovan i Temelína.
Ne, nyní je jiná doba. Samozřejmě řešíme i dodavatelský model: jestli to bude model na klíč, nebo rozparcelovaný do jednotlivých okruhů na menší části. Průběžně to diskutujeme a i to bude součástí notifikačního procesu v EU. Naší ambicí určitě bude, aby v tom český průmysl sehrával velmi významnou roli, bude to pro něj naprosto klíčová zakázka. A zdaleka nejde jen o firmy, které jsou aktivní v oblasti energetiky, ale bude to i o stavebních společnostech. A nezapomínejme, že to není jen o vlastní výstavbě, ale i o infrastruktuře, která bude spojena s tou stavbou. Musíme začít připravovat silnice pro Dukovany. Český průmysl tam musí sehrávat významnou roli.

Jsme jadernou velmocí'

Mimochodem máme dost kompetentních pracovníků, kteří pak budou zajišťovat provoz nového bloku?
Máme. Nyní jsme – jakmile to může znít úsměvně – stále jadernou velmocí. Jsme země, která má Temelín, Dukovany. Jsme známi českou energetickou, jadernou školou. ČEZ je nesmírně vybavený. Ale je pravda, že lidé se musí doplňovat, dovychovávat. Třeba Spojené arabské emiráty postavily jadernou elektrárnu Barakah, ale nemají do ní dostatek kvalifikovaných lidí. My připravujeme s vysokými školami studijní programy na jadernou energetiku a snažíme se mobilizovat mladé lidi, aby tento obor brali vážně. Už to, že jsme loni v červenci vyhlásili Dukovany jako další projekt, samo o sobě zvedlo zájem o ten obor.

Národní investiční plán počítá s jadernými bloky v Dukovanech i Temelíně. Šest bilionů půjde do dopravy

Číst článek

V Dukovanech by kolem roku 2035 měly dosluhovat stávající čtyři bloky elektrárny. Premiér Babiš už loni mluvil o tom, že by se jejich životnost mohla prodloužit o dalších deset let. Kdy se o tom definitivně rozhodne?
Nejdřív se jejich životnost musí prodloužit do roku 2035 až 2038, což je velice pravděpodobné. A my bychom rádi, aby se zvážilo i prodloužení do roku 2045 až 2048.

Náš plán je jasný: do roku 2030 se dostat na 22 procent v obnovitelných zdrojích, současně už v té době stavět blok číslo pět v Dukovanech. V ideálním případě prodloužit stávající čtyři bloky do roku 2045 až 2048. Nový blok spolu s obnovitelnými zdroji by měl aspoň částečně nahradit útlum od uhlí. Zároveň je třeba začít řešit dostavbu Temelína. Ideální scénář by byl postavit další blok v Temelíně a následně vypnout první čtyři bloky v Dukovanech. Tím bychom to vybalancovali. Sice bychom v jaderné energetice neposílili, ale stále bychom drželi aspoň přibližné skóre.

Kdy začnete jednat o dostavbě Temelína?
Pokud Temelín chceme udělat – a z mého pohledu je to nezbytný krok – tak se o tom musí do pěti let rozhodnout. Tak jako naše vláda během jednoho roku připravila scénář dostavby Dukovan, tak tento scénář pro Temelín by měl být připraven nejpozději do roku 2024. Bude to tedy v gesci příští vlády.

Ve světě postupuje vývoj malých modulárních reaktorů, které by se v budoucnu mohly stát alternativou k velkým molochům. Počítáte do budoucna s jejich využitím v Česku?
Sledujeme jejich vývoj ve světě. Jednali jsme s americkou společností NuScale, která reaktory vyvíjí. ČEZ s nimi má dokonce podepsanou smlouvu. Sledujeme, jak to dělá GE Hitachi. Takže sledujeme, kdo do toho chce investovat peníze a v jaké je to fázi. Je to nepochybně zajímavé, ale ani na minutu nás to nemůže odradit od výstavby hlavního bloku. Pokud by se to mělo v budoucnu využívat, může to být doplněk. Není možné na to čekat a nepřipravovat přitom stavbu velkého bloku. Ta se dá vždycky zabrzdit, pokud by se v následujících letech přišlo s něčím geniálním novým, což si nemyslím. Bylo by nezodpovědné nedělat nic a čekat na nějaké geniální nové řešení, které vůbec nemusí přijít.

Zdeňka Trachtová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme