Děti stále více upřednostňují bezmasá jídla. Pediatry to znepokojuje
Děti jedí málo masa. Některým nechutná, u jiných na něm zase netrvají rodiče. Přibývá dokonce rodin, ve kterých děti jedí jen vegetariánská nebo makrobiotická jídla. Pediatry to znepokojuje čím dál víc.
Nedostatečný příjem bílkovin může ovlivnit růst dítěte, upozorňují odborníci. Dětskému organismu hrozí mimo jiné i ochabnutí svalstva.
„Esenciální mastné kyseliny mají vliv i na rozvoj nervové činnosti, takže tam dochází k celkové hypotonii, to znamená k celkové ochablosti a možná, řekněme, i astenii,“ varuje lékař Pavel Neugebauer.
O významu masa v dětském jídelníčku mluvil v Dopoledním Radiožurnálu předseda Společnosti pro výživu Petr Tláskal
Ohrožen je i imunitní systém, takže děti jsou pak podle Neugebauera více nemocné.
„Maso je velice významným zdrojem plnohodnotných bílkovin, obsahuje železo, řadu vitaminů skupiny B, hlavně B12, obsahuje vitamin A, D a další složky, které organismus potřebuje,“ doplňuje ho předseda Společnosti pro výživu Petr Tláskal.
Nutit dítě do masa ale pediatr Oddělení léčebné výživy FN Motol nedoporučuje a upozorňuje na neofobii především v batolecím období, kdy dítě odmítá nové složky potravy.
„Pokud rodič v tomto období podlehne, tak dítě dochází k určitým návykům, které nejsou zrovna nejvhodnější,“ říká lékař. Rodiče by se podle něj měli vyzbrojit trpělivostí s nabízením problematické potravy. Vhodné je také jít svému potomkovi příkladem.
Proti vegetariánství v dětském věku se přitom úplně nestaví, tolerovatelné je podle něj laktoovovegetariánství, které zahrnuje mléčné výrobky. Ostatní druhy vegetariánství označuje za úplně nevhodné, stejně jako makrobiotickou stravu.
Podle České vegetariánské společnosti ale i děti můžou být vegetariány nebo vegany. Podle lékaře Zbyňka Luňáčka z této společnosti je i veganská strava zcela plnohodnotná, pokud se sestaví správně. Krmit tak dítě je podle něj sice trochu obtížnější, ale ne nereálné. Upozorňuje ale, že existují živiny, kterým je třeba věnovat speciální pozornost, a některé, hlavně vitamín B12, je nutné přijímat v potravních doplňcích.
Za škodlivou dietu může lékař nahlásit rodiče „sociálce“
Jolana Těšinová, právnička, která se specializuje na zdravotnictví, připomíná, že lékaři smí upozornit na vynucovanou přísnou makrobiotickou stravu v rodině orgán sociálně právní ochrany.
„Pokud vyhodnotí, že postup rodičů může v dlouhodobějším horizontu negativně ovlivnit zdravotní stav dítěte, tak má dokonce zdravotnické zařízení oznamovací povinnost,“ říká Těšinová.
Platí to však v případě, že je dítě v bezprostředním ohrožení. Pokud tomu tak ale není, lékař pak podle slov advokátky nemá právo dítě zajistit.
Obrátit se na „sociálku“ ale mohou i příbuzní, jako například pan Jiří, který se bojí o zdraví svých dvou vnoučat, čtyřleté Evičky a dvouletého Honzíka.
Jeho dcera jim totiž dává pouze makrobiotická jídla. Výrazně jim tak omezuje příjem bílkovin, vylučuje mléčné výrobky, vajíčka, sýry, červené maso a jen v omezené míře připouští bílé maso včetně ryb.
„Evička je nesmírně živé a čiperné dítě, ale velmi špatně mluví, tak jak se to týká i mladšího Honzíka, kde obvykle děti v tomto věku disponují podstatně lepší slovní zásobou,“ říká pan Jiří a dodává, že všichni členové mladé rodiny jsou velmi často nemocní.
Zastánci makrobiotické diety ale argumentují tím, že u dětí může přispět k výraznému zlepšení některých potíží včetně atopického ekzému.
