‚Samozřejmě nejsme schopni vyhovět všem.‘ Domovy pro seniory loni odmítly 35 tisíc žádostí
V klasických domovech pro seniory chybí dlouhodobě místa. Lidé teď čekají na lůžko dva až tři roky. Podle statistiky Ministerstva práce a sociálních věcí domovy loni nevyhověly 35 tisícům žádostem. Pro některé seniory jsou ale vhodnější spíš jiné služby, upozorňuje Český rozhlas Radiožurnál. Jednou z nich jsou například komunitní domy s regulovaným nájmem. Těch je jich po Česku necelých čtyřicet.
Třicet pět tisíc odmítnutých žádostí domovy pro seniory je vysoké číslo. Ředitel odboru sociálních služeb, sociální práce a sociálního bydlení ministerstva David Pospíšil ale upozorňuje, že jeden zájemce podává kvůli větší šanci i několik žádostí.
„Není možné centrálně sledovat počet neuspokojených žadatelů. Jsou zaznamenávány všechny žádosti - tedy i případy, kdy si člověk, podá dvě až tři žádosti do různých domovů pro seniory,“ říká.
Skutečných čekajících žadatelů tak může být víc než o polovinu méně, tedy okolo patnácti tisíc. „Každopádně ministerstvo nyní připravuje novelu zákona o sociálních službách, kde by se zavedla centrální evidence všech žádostí, i způsob, jakým byly tyto žádosti vyřešeny.“
Virtuální realita pro seniory. V třebešínském domově mohou navštívit hory i africkou step
Číst článek
Pospíšil však přiznává, že současná nabídka je kapacitně nedostačující. „Z hlediska dlouhodobých trendů je stárnutí populace velkým problémem,“ doplňuje Pospíšil.
Nedostačující kapacity potvrzuje i ředitelka domova pro seniory Chodov Ilona Veselá. „Máme nějakých deset až dvacet žádostí týdně. Samozřejmě nejsme schopni vyhovět všem. Naše kapacita je 260 míst, během roku jsme schopni vyhovět tak 90 až 100 lidem,“ říká.
Na pořadníku mají v chodovském domově pro seniory asi tisícovku lidí. Do domova se podle Veselé ale někdy hlásí i ti, kteří celodenní péči zatím nepotřebují a mohli by využívat terénních sociálních služeb. O těch prý senioři často ani neví a chybí pro ně větší podpora.
Jsou i jiné alternativy
Stejný názor jako Veselá sdílí i ministerstvo. Podle něj by do domovů měli jít až senioři, kteří potřebují celodenní péči a nemůžou zůstat sami doma.
Pro ostatní jsou alternativy bydlení, například domy s pečovatelskou službou nebo komunitní domy pro seniory. Ty lidem nad 60 let nabízí bezbariérové sociální bydlení s regulovaným nájemným.
Život v pečovatelském domě zpříjemnila Ježíškova vnoučata. Zkrášlila paní Lenku
Číst článek
Podmínkou je, že senioři musí být soběstační, pečovatelskou službu totiž domy neposkytují. Zájemci také nesmí vlastnit nemovitosti. Součástí komunitních domů jsou i společné prostory, kde si můžou společně vařit a setkávat se.
Už rok a půl takový komunitní dům provozuje Řepařský institut v Semčicích na Mladoboleslavsku, který zřizují Monika Jiřičíková a Martin Suk. Na projekt dostali dotaci od Ministerstva pro místní rozvoj.
Podle Jiříčkové nejvíce zájemcům vyhovuje regulovaný nájem. Například společné prostory senioři v Semčicích moc nevyužívají. „Nejsem si úplně jistá, jestli všichni vnímají stejně to, jak by ty domovy měly fungovat a míru komunitního života,“ říká o fungování.
Veselá se domnívá, že mnoho seniorů o existenci podobných komunitních domech neví. Oni jsou doma, všechno zvládají, pak dojde k nějakému zhoršení zdravotního stavu a většinou dostanou informaci, nebo mají oni sami v povědomí jedinou informaci, že budou muset jít do domova seniorů,“ říká.
