Nejhorším řešením, jak upravit pravidla důchodového systému, je podle většiny respondentů snižování vyplácených penzí (81 procent) a zvyšování věku odchodu do důchodu (80 procent).
„Starší zákonodárci často prosazují zastaralé cíle a témata, která nijak nepomáhají příštím generacím,“ říká pro iROZHLAS.cz analytička Business Insideru Katherine Tangalakis-Lippertová.
„Oběti mlčí, protože mají strach z pomsty. Také nechtějí udělat ostudu vlastní rodině. Je tu i řada dalších důvodů, kvůli kterým se k případům nedostaneme,“ vysvětluje Lorman z organizace Život 90.
Pokud by se penzijní systém nezměnil, pobíralo by penzi o 800 000 lidí víc, vysvětluje Filip Pertold. „Klíčová je otázka, jaká opatření musíme přijmout, aby senioři nedožívali v chudobě,“ říká.
Do studie se zapojilo 14 056 účastníků a sběr dat trval 25 let, od roku 1996 do roku 2021. Zahrnovala osoby, které se narodily mezi lety 1911 až 1974 a v průběhu zkoumání jim bylo mezi 40 až 100 lety.
Podle předběžných údajů v první čtvrtině letošního roku takzvanou „osamělou smrtí“ zemřelo více než 21 000 Japonců, přes 17 000 z nich v důchodovém věku.
Zlepšení ve srovnání s rokem 2019 zaznamenalo loni 18 unijních států, v šesti zemích však naděje dožití stále úrovně nedosáhla. Jedná se o Německo, Estonsko, Řecko, Rakousko, Nizozemsko a Finsko.
Jednoduchou otázku, kdy je člověk starý, kladli vědci lidem v dlouhodobé studii. Zjistili, že stáří dnes pocitově začíná později než dříve, a navíc že se hranice u jednotlivců stále mění.
První krize nastane ve chvíli, kdy půjdou do penze tzv. Husákovy děti. Počet lidí v produktivním věku se sice příliš nezmění, počet seniorů nad 64 let ale stoupne o několik set tisíc.
Nejvyšší střední věk měla loni Itálie, kde dosáhl 48,4 roku, nejnižší byl přesně o deset let méně na Kypru. Česko se nacházelo v těsné blízkosti celounijního mediánu.
„Děláme chyby. S přibývajícím věkem pravděpodobnost přešlapů roste. Nemá to nic společného s úsudkem,“ řekl Jay Olshansky, který působí na University of Illinois Chicago.
„Skoro každý třetí senior a seniorka čelí nějaké formě týrání,“ dodává socioložka se zaměřením na stárnutí Lucie Vidovićová z Masarykovy univerzity v Brně.
Ještě před sto lety se lidé průměrně nedožívali ani padesátky. Pak se začal věk prodlužovat a tento trend dál posiluje. Demografové předpovídají, že v roce 2100 bude běžné žít 90 let i déle.
Pokud by se podle ředitele odboru prevence kriminality Michal Barboříkapřepočítala práce dobrovolníků na peníze, měla by hodnotu více než 30 miliard ročně.
Výsledky nové demografické projekce s vývojem do roku 2101 představili šéf Českého statistického úřadu (ČSÚ) Marek Rojíček a demografka Michaela Němečková.
„Ty mrcho jedna, já tě tady holka zlatá přivážu.” Skrytý mikrofon odhalil, jak se v jedné české LDN chovali k seniorce. Proč si neumíme vážit starších?
„Těla starých žen doopravdy neexistují,“ stojí v knize ještě předtím, než se seznámíme s její hrdinkou. „Je věková hranice, po jejímž překročení přestávají být viditelná.“
„AZ-kvíz mě čím dál víc bolí, celý den mluvím a stojím, ale pořád se na soutěžící i štáb těším. Před několika lety mě začalo mrzet, že se nikam moc nevyvíjím, ale už jsem si na to zvykl,“ přiznává.
„Teď se tomu (s dcerou) věnujeme společně. Jezdíme na závody. Dělá mi trenérku, přísnou, musím dodržet všechno, co mi nařídí,“ říká Jana Přibylová v rozhovoru pro Český rozhlas.
„Umýt klienta, přenést ho z lůžka na vozík, někomu jsem podala oběd a připomněla, aby si vzal prášky,“ vyjmenovává pečovatelka, s čím obvykle klientům pomáhá.
V Tělech se Vlasáková věnuje i představám o tom, jak má žena vypadat, aby ve společnosti nevyčnívala špatným směrem. Sama se konformně češe, obléká a líčí tak, aby zapadla.
Jméno Michaela Kocába si spojujeme s melodiemi i politikou. Hudebník, občanský aktivista i politik promluví o aktuální práci na opeře, ale také o tom, jaký vztah má k Českému rozhlasu.
