Zjevné chyby přehlédlo deset úředníků. Soudy kvůli nim smetly ze stolu zajišťovací příkazy za 250 milionů
- Téměř tři desítky úředníků finanční správy pracovaly na případu společnosti Tabák Plus, jíž byl kvůli podezření z krácení daně zajištěn majetek za 250 milionů korun.
- Jejich práce ale nakonec vyšla na prázdno, a to kvůli pochybení dalších deseti kolegů. Ti si nevšimli, že odvolání firmy proti zajištění majetku vykazuje nedostatky - nebylo z něj zcela jasné, proti čemu míří.
- Úředníci ho zamítli, ačkoliv správně měli firmu na chyby upozornit a dát jí šanci se řádně bránit. Kvůli tomuto postupu přitom nakonec dva soudy celý případ smetly ze stolu.
- Finanční správa pochybení úředníků přiznává a dokonce mění metodiku. Trestat úředníky za chybný postup ale nebude.
Úředníci finanční správy uvalili v roce 2015 na brněnskou společnost Tabák Plus 29 zajišťovacích příkazů v hodnotě téměř 248 milionů korun.
Kvůli podezření z krácení daně jí zabavili část majetku za 105 milionů korun a zhruba 23 milionů na účtech.
Soudy upozornily na zásadní chyby finanční správy. Zlikvidovaná firma chce po státu 150 milionů
Číst článek
Případ, na kterém pracovaly téměř tři desítky úředníků finanční správy, v polovině září 2017 smetl ze stolu Krajský soud v Brně a na začátku listopadu loňského roku mu dal za pravdu i Nejvyšší správní soud.
Důvodem přitom byla pro odborníky „nepochopitelná“ a „zjevná“ chyba, kterou udělali úředníci. Ti si nevšimli, že odvolání proti zajištění majetku nemá všechny náležitosti a zamítli jej, aniž by dali firmě šanci se proti zajištění bránit řádně. O případu jsme psali zde.
„Podle názoru soudu se s ohledem na vše shora uvedené dopustil správce daně hrubého a závažného porušení procesních práv žalobce,“ uvedl soudce krajského soudu v rozsudku.
Zjevné chyby
„Odvolací finanční ředitelství dostalo na stůl věc, která na první pohled nenaplňovala všechny zákonné náležitosti odvolání. Dokonce ani nebylo zřejmé, zda se podává odvolání pouze proti jednomu z 29 vydaných zajišťovacích příkazů, či proti všem,“ popsal pro iROZHLAS.cz chyby úředníků advokát Ondřej Lichnovský z Unie daňových poplatníků.
‚Částečně to byla chyba.‘ Podle šéfky Finanční správy byly někdy zajišťovací příkazy příliš přísné
Číst článek
Že si nedostatků úředníci nevšimli, je podle něj nepochopitelné. „Vady byly natolik zjevné, že i samotný Krajský soud v Brně si v rámci soudního přezkumu s postupem žalovaného zcela výjimečně nebral servítky,“ dodal.
Z odvolání firmy nebylo tedy jasné, proti čemu se konkrétně brání a jaké jsou její argumenty proti zajištění majetku. Správně tak měli úředníci firmu vyzvat k tomu, aby se odvolala řádně a doplnila vše, co v dokumentu chybělo.
Desítky úředníků
Na přípravě zajišťovacích příkazů se na Specializovaném finančním úřadě podílelo celkem 26 úředníků. Vyplývá to z informací zveřejněných na základě zákona o svobodném přístupu k informacím, o které žádala právě Unie daňových poplatníků a které má redakce iROZHLAS.cz k dispozici.
Finanční správa nerespektuje rozsudek Ústavního soudu. ‚Nelze to aplikovat,‘ píše ředitelka v interním pokynu
Číst článek
Další desítka úředníků rozhodovala o odvolání proti zajištění majetku, které obsahovalo chyby. Šest expertních úředníků jej mělo v ruce přímo na Specializovaném finančním úřadě, který se zaměřuje na velké subjekty s obratem přesahujícím dvě miliardy. Další čtyři o něm rozhodovali na Odvolacím finančním ředitelství. Ani jeden z desítky elitních úředníků si přitom závažných vad nevšiml.
„Vady odvolání byly tak zjevné, že je naprosto zarážející, že si jich nevšimli ani úředníci Specializovaného finančního úřadu, což je jakási elita mezi správci daně, ani úředníci jim nadřízeného Odvolacího finančního ředitelství,“ dodal Lichnovský s tím, že vniveč tak přišla práce úředníků, kteří zajištění daně připravovali.
Trest nebude
Generální finanční ředitelství chyby připouští. „Správci daně obou stupňů nesprávně vyhodnotili ne zcela jasné a srozumitelné podání daňového subjektu pouze na základě správní úvahy o jeho obsahu a podle stavu daného řízení,“ přiznala pro iROZHLAS.cz mluvčí finanční správy Klára Křehlová.
Úředníci a náhrada škody
Podnikatelé, kteří se cítí poškození finanční správou, chtějí po státu náhradu škody za chyby úředníků ve výši 29 miliard. Kompenzaci ovšem po konkrétních chybujících úřednících a úřadech stát prakticky nevymáhá. Úředník berňáku musel za chybu zaplatit jen v jediném případě, jak jsme psali zde.
Podle ní nyní finanční správa mění metodiku tak, aby podobné chyby úředníci v budoucnu nedělali.
„Generální finanční ředitelství jako metodický orgán vnímá svou povinnost přijmout taková opatření, aby se podobným chybným správním úvahám předcházelo. Na základě rozsudků, po provedení důsledné analýzy, měníme metodiku a přijímáme opatření, která by měla dalším takovým procesním pochybením zamezit,“ dodala.
Konkrétní úředníci ale podle Křehlové za zjevné pochybení potrestaní nebudou, a to přesto, že by po nich mohla být požadována tzv. regresní náhrada. „Naplnění zákonem stanovených podmínek pro uplatnění regresních nároků vůči jednotlivým úředním osobám, které se podílejí na rozhodovacím procesu v dané věci, nebylo ve smyslu příslušných právních předpisů shledáno,“ uvedla.
Firma Tabák Plus přitom po zásahu finanční správy skončila v likvidaci a nyní žádá po státu desítky milionů na odškodném.
Zásah finanční správy proti společnosti pocítili v srpnu 2015 i mnozí Brňané. Po určitou dobu si totiž nemohli koupit lístek na městskou hromadnou dopravu. Společnost Tabák Plus, provozující v Brně trafiky, byla totiž hlavním distributorem jízdenek. Specializovaný finanční úřad jich tehdy zabavil za zhruba 4,5 milionu korun.
