Jeden z českých gripenů se kvůli závadě nevrátil z Pobaltí. Objevili ji při doplňování paliva v Litvě

Jeden z pěti českých gripenů vracejících se ve čtvrtek z pobaltské mise na estonské základně Ämari má závadu. Přišlo se na ni při plánovaném doplnění paliva na letišti Šiauliai v Litvě. Další stroj kvůli nepříznivému počasí přistál v Pardubicích, do Čáslavi tak dnes dorazily tři. Letoun z Šiauliai se vrátí do České republiky v následujících dnech, jakmile to bude možné, řekla mluvčí 21. základny taktického letectva Čáslav Hana Havrdová.

Čáslav (Kutnohorsko) (Aktualizováno: 18:44 2. 1. 2020) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jeden z pěti českých gripenů vracejících se ve čtvrtek z pobaltské mise na estonské základně Ämari má závadu (ilustrační foto) | Foto: Michal Voska | Zdroj: Ministerstvo obrany

„Odstartoval z Ämari, přistál v Šiauliai, kde bylo plánováno doplnění paliva. Bohužel je tam technická závada,“ popsal odpoledne problémy jednoho z letounů velitel čáslavské základny Petr Tománek.

Čeští stíhači v Pobaltí třináctkrát odstartovali k ostrým vzletům. Většinou mířili k ruským strojům

Číst článek

„My jsme na tohle zvyklí, máme své procedury a máme i domluvenou možnost, že by ten letoun zůstal na letišti Šiauliai a připravila by se technická pomoc,“ dodal. Stíhačka podle něj nepřistávala nouzově, šlo o standardní přelet na letiště a závada se objevila při doplnění paliva.

„Technická závada byla potvrzena a stále se to řeší,“ uvedla v podvečer Havrdová. Kdy by se letoun mohl vrátit do Čáslavi, zatím není známo.

Na domovské základně odpoledne přistály tři stíhačky. Jedna zůstala v Litvě a pátá měla přiletět v podvečer, protože se účastnila slavnostního ceremoniálu v Ämari. I přílet tohoto stroje však bude nakonec zpožděný. Z Pardubic má přeletět do Čáslavi, jakmile to počasí umožní.

13 ostrých vzletů

Čeští piloti s letouny JAS-39 Gripen působili na základně Ämari od začátku září. Nebe nad Litvou, Lotyšskem a Estonskem střežili v rámci aliančního systému protivzdušné a protiraketové obrany.

Podle Tománka byla pobaltská mise úspěšná. Čeští stíhači absolvovali 13 ostrých vzletů, což je podle velitele standardní číslo. „Nebylo to rozložené rovnoměrně. Měli jsme období, kdy vzletů bylo víc, a naopak jsme měli období, kdy byla situace klidnější a mohli jsme se věnovat vlastnímu výcviku,“ řekl novinářům jeden z pilotů.

Čeští piloti hlídkují nad Pobaltím, k dispozici mají pět stíhacích letounů Jas-39 Gripen

Číst článek

Čeští stíhači startovali například k letadlům, která nesplňovala podmínky pro let nad mezinárodními vodami či nepoužívala identifikační kódy. Piloti gripenů je museli identifikovat. „Nemusí mít vždycky zapnutý odpovídač nebo nemají podaný letový plán, případně třeba nenaladí správnou frekvenci nebo se nespojí se správným řídicím stanovištěm,“ uvedl pilot.

Každý takový úkol podle něj čeští stíhači úspěšně zvládli, při kontaktu s jinými letouny se neobjevil žádný problém. „Věděli jsme o sobě, kolikrát byly vidět i fotoaparáty z okének,“ dodal pilot. Podle Tománka je účelem podobných zásahů bezpečnost civilního prostoru. Ve vzduchu čeští piloti strávili také stovky hodin při cvičných letech.

Do Česka se ve čtvrtek vrací gripeny a první část personálu. Druhá polovina jednotky přiletí za týden. Podle Tománka se mise účastnilo kolem 75 vojáků.

České stíhače vystřídají na estonské základně příslušníci polských vzdušných sil s letouny F-16. Pro české letectvo byla estonská mise šestým střežením spojeneckého vzdušného prostoru. Kromě Pobaltí čeští stíhači třikrát působili na Islandu.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme