Hasiči kvůli škrtům šetří, za některé výjezdy se možná bude platit
Pomoc hasičů při vyproštění z výtahu, dovoz pitné vody, shození rampouchů ze střechy nebo zlikvidování hnízda sršňů už možná brzy nebudou zadarmo. Zpoplatnění služeb je jednou z cest, jak nahradit příjmy, které stát hasičům v rámci úspor seškrtá. V následujících dvou letech se má jejich rozpočet snížit o 1,5 miliardy korun.
Zadarmo by zůstalo hašení požárů a záchranné práce při mimořádných událostech.
Hasiči můžou zpoplatnit jen zásahy, které se netýkají přímé záchrany zdraví, životů a majetku osob, a to jen do výše nákladů. Proto touto cestou ušetří maximálně 10 milionů korun. Významnějším možným zdrojem příjmů by podle nich bylo větší zapojení pojišťoven.
„Do roku 1991 nebo 1993 v České republice existoval takzvaný Fond zábrany škod, kdy se pojišťovny podílely na této činnosti. V současné době se podílejí minimálně, částkou tak do 30 milionů korun, a to tím, že jim účtujeme některé likvidační práce po dopravních nehodách,“ uvádí generální ředitel Hasičského záchranného sboru Drahoslav Ryba.
Problémy s rozpočtem přiblížil v poledních Ozvěnách dne ředitel HZS Drahoslav Ryba
Daleko významnější podíl na rozpočtu hasičů mají pojišťovny například v Polsku, Rakousku, na Slovensku, ve Švýcarsku nebo ve skandinávských zemích.
„Naším cílem je, aby dalším zdrojem našeho příjmu byly pojišťovny, a myslíme si, že naprosto reálná je částka kolem jedné miliardy korun s tím, že by se tento příspěvek rozdělovaly mezi jednotky dobrovolných hasičů obcí a Hasičského záchranného sboru,“ dodává Ryba.
Další úspory chtějí hasiči najít třeba díky škrtům v administrativě a v provozu. Prostor už často není velký. Například ředitel jihomoravských hasičů Jiří Pelikán říká, že už teď šetří, kde se dá:
„Přechodem k jinému operátorovi jsme ušetřili milion korun, dva miliony jsme ušetřili tím, že jsme přestali poskytovat svým zaměstnancům příspěvek na stravenky, přestali jsme přispívat na jejich ozdravné pobyty.“
V některých obcích by také mohly začít fungovat smíšené jednotky profesionálních a dobrovolných hasičů. Velitel bystřických dobrovolných hasičů Alois Stehlík varuje, že stát by neměl víc spoléhat na dobrovolné hasiče:
„Ne že by na to někteří neměli, ale nemají ani snahu, to je jedna věc. Druhá věc – vemte si zaměstnavatele, který třikrát čtyřikrát za sebou pustí dobrovolného na výjezd, a pak mu řekne můžeš jít ode mě pryč, já tě potřebuji na práci,“ vysvětluje Stehlík.
V extrémním případě budou muset hasiči přistoupit k opatřením, která budou mít dopad na obyvatele. Například by se až o desítky minut mohly prodloužit dojezdové časy.
Rozpočet HZS byl krácen už v roce 2011 o téměř 1,6 miliardy a následně v letošním roce o 350 milionů.
Letos mají hasiči k dispozici přes 6,8 miliardy korun. „Byť je ta situace velmi vážná, domnívám se, že letošní rok zvládneme bez dopadu na občana. I když na úkor toho, že některé činnosti neděláme – opravy strojní techniky, staveb a podobně. Horší situace by nastala, pokud by došlo ke krizovému scénáři, když by opravdu byl rozpočet HZS krácen tak, jak to předpokládá střednědobý výhled, tedy o 1,5 miliardy korun,“ varuje Ryba.
HZS hodlá provést v tomto roce reorganizaci sboru, která znamená úsporu zhruba 300 míst mimo výjezd. „Ovšem my nějaké elementární zabezpečení výkonu státní správy vykonávat musíme, a pokud by ty dopady byly katastrofální, půjdou i do výjezdu,“ tvrdí Ryba.
