LN: Škola v Cizkrajově se chce vyhnout odškodnění postiženého chlapce
Lidové noviny informují o tom, že škola v Cizkrajově se chce vyhnout placení odškodného těžce postiženému chlapci. Průzkum Mladé fronta Dnes uvádí, že pětina Čechů spoří do slamníku. Lékařům se podle Práva nechce ordinovat v domovech důchodců. Lidové noviny píší o krevních skupinách.
Bez odborné pomoci, uprostřed nepřátelských spoluobčanů a zatím stále bez peněz se podle Lidových novin ocitla rodina těžce postiženého dvanáctiletého Filipa Němce z Cizkrajova poté, co vysoudila na tamní škole rekordní 15miliónové odstupné.
V červnu roku 2003 Filipa nechali pedagogové na školním výletě u koupaliště bez dozoru a dítě se víc než čtvrt hodiny topilo. Chlapec kvůli nedostatku kyslíku utrpěl vážné poškození mozku a už nedokáže ovládat svaly.
Jsou dva měsíce po rozsudku, který v malé obci vyvolal vlnu nevole až nenávisti. Sumu by podle verdiktu měla zaplatit škola, respektive obec coby její zřizovatel. Tamní obyvatelé se obávají, že kvůli odškodnému přijdou jejich děti o školu, která zkrachuje. Filipova rodina čelí nátlaku, aby se vysouzených peněz vzdala a nejlépe odstěhovala. Vedení školy se včera rozhodlo, se proti rozsudku odvolá. Více v Lidových novinách.
Peněženka nebo matrace naditá bankovkami Čechům imponuje. Jak ukázal průzkum, který si nechala vypracovat Mladá fronta Dnes, každý pátý člověk přiznává, že úspory pečlivě ukládá doma. Láska k hotovosti je ale zřejmě ještě větší, protože třetina z více než sedmi set dotázaných raději tuto citlivou otázku přešla mlčením. Výsledek ale ukazuje, že Češi zůstávají v nakládání s penězi extrémně opatrným národem.
Akcie a dluhopisy? To není nic pro nás. Třeba v sousedním Polsku do nich investuje mnohem víc lidí. My naopak nedáme dopustit na vkladní knížky a termínované vklady. Češi u sebe také nosí poměrně dost peněz v hotovosti, kartou příliš neplatí. Třeba pro 37 procent lidí je běžné, že mají v peněžence trvale minimálně pětistovku. Přitom víc než čtvrtina lidí má zkušenost s kapesními krádežemi, dodává Mladá fronta Dnes.
V domovech důchodců ordinuje málo lékařů. Jak informuje dnešní Právo, někdy je problém vůbec zajistit lékařskou péči. Situace může být v příštích letech ještě horší, protože praktických lékařů je stále méně. Důvodem jsou nedostatečné platby od zdravotních pojišťoven a velká časová náročnost návštěvy pacientů v těchto zařízeních. Podle šéfa České lékařské komory Milana Kubka je dvěma třetinám praktiků víc než 50 let.
Lékařská komora chce, aby se část internistů mohla rekvalifikovat na praktického lékaře. Naprostá většina léčebných zákroků spadá právě do interních oborů. Mnozí praktici nechtějí v domovech důchodců ordinovat i proto, že starý člověk vyžaduje častější péči a spotřebovává víc léků, na které mají limity.
To ale vyvrací mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Jana Víšková. Lékaři podle ní dostávají za seniora v domově důchodců vyšší platbu než za běžného pacienta. Tolik dnešní Právo.
A na závěr zajímavost z Lidových novin: Ta správná krev už dávno není modrá - nejlepší pověst má dnes krev skupiny nula. Ne proto, že by poskytovala stejné výhody jako šlechtický původ, ale dává možnost lépe pomáhat jiným. Nositel této krevní skupiny může svou krev darovat téměř komukoliv. Není proto divu, že vědci uvažovali, jestli - a případně jak - je možné krevní skupiny přeměňovat právě na univerzální skupinu nula.
Tým vědců z univerzity v Kodani přišel na to, že enzym jedné střevní bakterie dokáže krev zbavit antigenů B. Látka z rejstříku jiného mikroba, který je pro člověka mírně infekční, zase odstraňuje antigeny A. Teď se tedy připravují zkoušky, které mají ověřit, jestli je přeměna krve bezpečná a zda se vůbec vyplatí. Lidové noviny píší také o tom, že v Česku je nejčastější krev typu A, následují 0, B a AB.
