Umělý sníh podle inspektorů znečišťuje vodu. Šéf Asociace horských středisek tvrdí, že je to lež
Lyžařské areály se připravují na novou sezonu. V Jeseníkách se první vleky spustily už v pátek, na mnoha dalších místech provozovatelé začali s umělým zasněžováním. Na to potřebují čerpat vodu. Inspekce životního prostředí ale každý rok odhalí několik případů nelegálního čerpání.
Poslední pokutu, a to téměř 300 tisíc korun, uložili inspektoři jesenickému skiareálu Kouty nad Desnou. Ten loni čerpal vodu na zasněžování z řeky, na což neměl povolení. Za loňskou sezónu uložila inspekce provozovatelům skiareálů celkem devět pravomocných pokut. Nejčastěji právě za to, že nelegálně odebírali vodu – buď bez povolení, nebo ve větším množství, než měli povoleno.
První lyžování
První vleky v pátek spustily v Branné a v Karlově v Jeseníkách. V sobotu si lidé zalyžují také na Černé Hoře a v Malé Úpě v Krkonoších nebo v Bílé v Beskydech. Lyžaři budou mít upravené sjezdovky i na šumavské Kvildě.
Rozhovor s ředitelem České inspekce životního prostředí Erikem Geussem ke kontrolám lyžařských areálů
Sněhová děla ale už teď běží naplno ve většině lyžařských areálů v Česku. A právě proto musí jejich činnost kontrolovat Česká inspekce životního prostředí.
„Česká inspekce životního prostředí se kontrolami zabývá systematicky už řadu let. Každý rok zkontrolujeme řádově pět desítek provozovatelů skiareálů. Kontrolujeme to, zda má subjekt oprávnění k odběru povrchových vod a zda koná v souladu s tímto pravomocným rozhodnutím vodoprávního úřadu,“ řekl ředitel České inspekce životního prostředí Erik Geuss.
Součástí vodoprávních rozhodnutí je většinou i způsob, jakým se měří odebrané množství vody. Zasněžování ale zahrnuje celou řadu problémů v oblasti dopadu na životní prostředí.
Studie: Ještěd potřebuje dvě nové akumulační nádrže pro umělé zasněžování, plnit se budou celý rok
Číst článek
„Stav povrchových i podpovrchových vod není aktuálně úplně ideální. Projevuje se jejich nedostatek a v tomto okamžiku je potřeba s nimi nakládat maximálně racionálně a spravedlivě,“ dodává Geuss.
Žádný subjekt si povrchové a podpovrchové vody nemůže přivlastňovat na úkor druhých. Faktem podle Erika Geusse je, že roztoky, které se používají k vytvoření umělého sněhu, mají samy o sobě charakter znečišťující látky vody.
Mluví pravdu?
„Pokud ředitel inspekce životního prostředí říká, že se do vody pro technické zasněžování přidávají nějaké roztoky a že způsobují znečištění, tak to je obojí nepravda. A pokud je o tom opravdu přesvědčen, měl by přijít s nějakým důkazem. Rozhodně se tam nic nepřidává, je to opravdu jen voda a vzduch, žádná chemie v tom není," argumentuje ředitel Asociace horských středisek Libor Knot.
To, že v roztocích nejsou žádné škodlivé látky, prokázaly podle něj mimo jiné i výzkumné nezávislé studie. Například nedávná studie Výzkumného ústavu vodohospodářského žádné znečištění nenašel.
Dodržování předpisů
„Když jsme informovali o kontrolách třeba tři čtyři roky zpátky, tak každý třetí vlekař měl nějaké vážné nedostatky. Aktuálně je to spíše každý čtvrtý až pátý, a tomu napomáhají jednak naše kontroly, ale snažíme také se o prevenci a informační kampaň směrem k provozovatelům vleků,“ uvedl Geuss.
Letošní zima byla bohatá na sníh a čtvrtá nejteplejší v dekádě, spočítali meteorologové
Číst článek
Česká inspekce životního prostředí má na celý rok systematicky naplánované kontroly provozovatelů lyžařských areálů. Současně ale také dostává podněty, kterými se ze zákona musí zabývat.
„I přesto, že by podněty ke kontrolám mohly být od konkurenčních skiareálů, nepřísluší nám tyto motivy komentovat. Pro nás je podstatné, zda jsou podmínky vodoprávního úřadu a zákon dodrženy nebo ne,“ reagoval ředitel ČIŽP Erim Geuss.
Pochybilo 19 % areálů
V uplynulé sezóně zjistili inspektoři pochybení celkem u 19 % lyžařských areálů.
„Je potřeba to vidět komplexně. 19 % samozřejmě není málo, ale když se podíváte na ta pochybení do hloubky, tak poslední tři velká, kde byly pokuty nejvyšší, tak to je pouhé administrativní pochybení areálů, protože ta povolení se vydávají třeba na deset patnáct let a oni je zapomněli prodloužit,“ řekl Knot.
Asociace horských středisek v tomto případě nemůže provozovatele sankcionovat. „Ta odpovědnost podnikatelů tam samozřejmě musí být. Já si ale myslím, že se jedná o marginální provinění, která v této debatě nemají velkou váhu,“ dodává Knot.
Rekordní pokuta 155 tisíc
Nejvíc sankcí – celkem šestnáct – inspekce v souvislosti s umělým zasněžováním rozdala v roce 2016. Tou nejvyšší bylo více 120 tisíc korun pro SKI areál Králičák na Šumpersku.
Přes 155 tisíc korun, pak musela v roce 2015 zaplatit firma BOBOLIFT z lyžařského areálu Portášky v Peci pod Sněžkou v Krkonoších.
