‚Množte se, děvčata. Kariéra není pro vás.‘ Diskriminace začíná už při studiu, stěžují si lékařky

„Kočičko, ty ‚chíru‘ nedělej, to je pro mužský.“ Z téměř 800 odpovědí, které ve svých řadách posbíral spolek Mladí lékaři, vyplynulo, že drtivá většina začínajících lékařek zažila diskriminaci buď přímo, anebo zprostředkovaně. Podle spolku tato skutečnost významně přispívá k pokračujícímu problému, kdy mladé doktorky odcházejí z nemocnic do zahraničí, nebo případně úplně opouštějí obor.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ženy tvoří zhruba dvě třetiny absolventů lékařských fakult (ilustrační foto) | Foto: jennycepeda | Zdroj: Pixabay

„U zkoušky z chirurgické propedeutiky jsem byla zkoušená z kuchyňského náčiní. Zkouška končila slovy, že ženy se hodí jen do kuchyně, ne na medicínu, a já nejsem dobrá ani do té kuchyně,“ uvedla jedna z mladých lékařek s dodatkem, že k tomu došlo „před třemi roky, nikoliv za socialismu“.

Jiná žena ve své odpovědi citovala přímo slova profesora, který vyučuje na jedné z lékařských fakult: „Jste slepice. Množte se, děvčata, a mějte alespoň tři děti. Kariéra není pro vás. Umíte vůbec vařit?“

PROČ LÉKAŘKY ODCHÁZEJÍ?

Anonymní dotazník se šířil třeba ve facebookových skupinách Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, Lékařské fakulty v Plzni nebo v Burze učebnic 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Svým zhruba 6900 členům, kterým je podle předsedy spolku Martina Kočího nejčastěji mezi 25 a 34 lety, ho nasdílela i stránka Mladých lékařů.

Během pěti dní se k otázkám na to, zda se studentky medicíny nebo lékařky setkaly s diskriminací a šikanou, ať už přímo, nebo zprostředkovaně, dohromady vyjádřilo 782 z nich. S konkrétními zkušenostmi se jich svěřilo 168, ve většině případů už vystudovaných lékařek.

‚Zase samý ženský‘

Podle advokátní koncipientky Anety Stierankové, která je autorkou dotazníku a ve spolupráci se spolkem Mladí lékaři stojí i za shrnujícím článkem Proč lékařky odcházejí?, byly právě otevřené odpovědi tou nejvíce šokující částí.

Přestože ženy tvoří zhruba dvě třetiny absolventů lékařských fakult, ze sesbíraných odpovědí, jejichž kompletní podobu má redakce k dispozici, vyplynulo, že právě už na škole bývají mnohdy svými vyučujícími odrazovány od studia, specializace v konkrétních oborech i obecně od kariéry ve zdravotnictví.

„Ředitel nejmenované nemocnice nás mediky, kteří jsme v té době praktikovali, pozval na schůzku ke zjištění zájmu o práci a představení nemocnice. Když zjistil, že jsme většinou ženy, pronesl nemístné poznámky, že by byl radši, kdyby to nebyl babinec, že má radši muže doktory, protože mu odejdeme na mateřskou,“ svěřila se v dotazníku medička.

„Dále pokračoval podobnými sexistickými komentáři a zakončil to hláškou, že na nemocniční ubytovnu musí nechat nainstalovat automat na kondomy, aby mu vůbec nějaké lékařky v nemocnici zbyly. Můj zájem o práci po tomto setkání rapidně upadl.“

V dotazníku se opakovaly také zkušenosti s nevhodným přístupem vyučujících. „Muži byli oslovováni jako kolegové, ženy jako děvčata,“ píše jedna z respondentek, zatímco další přidává: „Kočičko, broučku, holčičko, ty ‚chíru‘ nedělej, to je pro mužský. Ve 150 variantách.“

Právě od chirurgie a ortopedie bývají medičky nejčastěji odrazovány s tím, že jde o „pánskou záležitost“ a že mají raději dělat oční, dermatologii nebo gynekologii.

„Na chirurgické praxi jsem byla prakticky ignorována. Lékaři neměli nejmenší zájem mi cokoli vysvětlit, popsat, natož pak nechat asistovat u operací. Vše, čemu se mým pánským kolegům dostalo,“ říká jiná z respondentek.

Soudit se kvůli diskriminaci je v Česku těžké, myslí si ombudsmanka. Oběti podle ní nevěří v pomoc státu

Číst článek

„Na praktické výuce na ortopedii bylo jednání velmi podobné, akorát doplněno sarkastickými poznámkami typu: ‚Ach, pardon, vy nejste medici, vy jste jen mediČKY, protože my musíme přece být genderově korektní.‘ a ‚Zase jen samý ženský?‘ doprovázené kroucením hlavou.“

‚Stejně brzy otěhotníte‘

Mladé lékařky si v dotazníku dále stěžují na nerovné zacházení při pracovních pohovorech, kdy nemocnice údajně bez přihlédnutí k životopisu a dovednostem uchazeček dávají automaticky přednost mužům.

„Na jednom z pohovorů mi bylo řečeno, že by mě rádi přijali, ale jenom pokud se neozve žádný muž,“ svěřila se jedna z respondentek.

„Při již dohodnutém přeřazení z ambulance na operační sál mi bylo od (mužského) vedení sděleno, že tato dohoda již neplatí, protože po atestaci stejně brzy otěhotním, takže již nejsem pro kliniku perspektivní, a tak se mnou nebudou ztrácet čas zaškolováním chirurgických dovedností a že na moje místo zařadí raději někoho z mladších kolegů, který na pracovišti ještě pár let vydrží,“ uvedla další.

U pohovorů se opakují také nevhodné dotazy spojené s plánováním rodiny. „Zeptali se mě, zda beru antikoncepci, protože nechtějí další lékařku, která odejde na 10 let na mateřskou,“ sdělila lékařka.

„Pokud chci dělat svou práci, která mě moc baví, musím občas toto ignorovat. Už v přijímacím pohovoru nikoho moc nezajímalo vzdělání a praxe, ale kdy a kolik chci mít dětí a co dělá manžel za práci,“ napsala v odpovědi jiná.

Podobnými dotazy zaměstnavatelé podle Stierankové porušují antidiskriminační zákon a zákoník práce. „Byly tam učebnicové příklady toho, na co se nesmíte ptát při pohovoru. Výslovně přitom zaměstnavatelé říkají: Já vím, že se na to ptát nemůžu, ale…“ shrnuje právnička pro server iROZHLAS.cz.

S diskriminací se pak lékařky setkávají i přímo v nemocnicích, kde jsou jim na rozdíl od mužských kolegů na stejné pozici uzavírány pracovní smlouvy pouze na dobu určitou. Problémem může být ale i odlišná výše platu.

Nejen nízké mzdy

Autoři dotazníku upozorňují, že nejde o sociologický výzkum, který by si ale toto téma podle nich zasloužilo. Samotné je zajímalo, o jak rozšířený problém jde a zda má cenu se jím systematicky zabývat.

„Víme, že je to problém. A nejenom diskriminace, ale přímo sexismus. Zdravotnictví ještě v těchto oblastech neprošlo reformou,“ říká pro iROZHLAS.cz předseda spolku Mladí lékaři Martin Kočí.

MLADÍ LÉKAŘI

Spolek Mladí lékaři je nezávislé sdružení lékařů ve specializační přípravě, studentů posledních ročníků lékařských fakult a atestovaných lékařů. Cílem iniciativy je zastupovat mladé lékaře a přispět k pozitivním změnám v pracovních podmínkách a systému vzdělávání lékařů v České republice.

Hlavní roli proto měla v dotazníku otázka, zda má nerovné zacházení vliv na rozhodnutí lékařek po atestaci setrvávat v nemocnici. Podle spolku je totiž právě diskriminace vedle obecně nedostatečného finančního ohodnocení významným faktorem, proč lékařky ze zdravotnictví odcházejí.

„V zájmu zajištění kvality zdravotních služeb a pro účely dodržování pracovněprávních předpisů je třeba, aby lékaři byli v nemocnicích spokojeni a chtěli v této práci setrvat,“ píšou Mladí lékaři v už zmíněném článku.

„Kromě odměny za práci je pro lékaře, stejně jako pro jakéhokoliv jiného zaměstnance, důležité, jak se na daném pracovišti cítí. Velmi významný vliv na rozhodnutí setrvat na určitém pracovišti pak může mít skutečnost, zda není zaměstnanec diskriminován, obtěžován či šikanován.“

Podle prezidenta České lékařské komory Milana Kubka ovšem diskriminace lékařek kvůli pohlaví není tím hlavním problémem.

Ostravské lékařské fakultě hrozí, že nebude mít akreditaci. Není jisté, zda otevře pro nové mediky

Číst článek

„Nejsem žena, a tak si netroufám hodnotit, jak často jsou mladé lékařky konfrontovány s hloupými projevy arogance některých zamindrákovaných chlapů,“ tvrdí s tím, že mnohem závažnější jsou podle něj obtíže, které představují snahy skloubit výkon povolání s rodinným životem.

„Samotné studium medicíny je nejdelší vysokou školou. Následující specializační vzdělávání před složením atestační zkoušky je příliš dlouhé (3-6 let), komplikované a finančně náročně. Navíc nemocnice, které nemají dostatek personálu, většinou nenabízí možnost zkrácených úvazků. A pokud ano, snaží se lékařky pracující v tomto režimu krátit na odměnách za služby. V nemocnicích většinou neexistují podnikové školky,“ vyjmenovává Kubek.

„Pokud nechceme dopustit, aby naše zdravotnictví bylo zcela závislé na práci zahraničních lékařů, pak musíme vytvořit lékařkám podmínky pro to, aby nemusely řešit dilema: kariéra, nebo rodina,“ míní.

Zkrácené úvazky, dětské skupiny

Právě problematice diskriminace žen při studiu nebo práci ve zdravotnictví by se měla věnovat i nová Strategie rovnosti žen a mužů na léta 2021 až 2030, kterou se chystá v září předložit vládě odbor rovnosti žen a mužů Úřadu vlády ČR.

„Součástí opatření v návrhu strategie jsou například mentoringové programy pro ženy a další aktivity na podporu osobního rozvoje. Ty jim mohou pomoci dostat se do oborů (např. chirurgie), ve kterých v současnosti působí převážně muži, a také je podpořit ve vstupu do seniorních profesních pozic,“ napsal ředitel odboru Radan Šafařík.

Spolu s tím strategie navrhuje zřizování dětských skupin při nemocnicích a systémovou podporu zkrácených úvazků a flexibilní práce, které by mohly nejen mladým lékařkám pomoci sladit péči o rodinu s prací.

Nemocnice si mladé lékaře zavazují kvalifikačními dohodami. Za jejich porušení musí vyplatit statisíce

Číst článek

„Strategie by měla rovněž motivovat muže v tom, aby vstupovali do pečovatelských a dalších feminizovaných zdravotnických oborů. Důležitou součástí návrhu strategie jsou i opatření zaměřená na rovné a transparentnější odměňování ve zdravotnických profesích,“ dodává Šafařík.

Ministerstvo zdravotnictví na dotaz uvedlo, že se dlouhodobě snaží zlepšit postavení osob, které mohou být při výkonu povolání lékaře jakýmkoliv způsobem znevýhodněny.

„Například při poslední velké novelizaci zákona č. 95/2004 Sb., bylo přihlédnuto k tzv. feminizaci medicíny a bylo umožněno osobám, které jsou na rodičovské dovolené a pečují o dítě do zahájení povinné školní docházky (což jsou stále většinou ženy), rozvolnit specializační přípravu na jednu pětinu stanovené týdenní pracovní doby,“ napsal redakci Kryštof Berka z tiskového oddělení resortu.

„Znamená to sice celkové prodloužení předatestačního vzdělávání, avšak za jiných okolností by se takto nízký pracovní úvazek vůbec do specializačního vzdělávání nepočítal. Stejně tak je možné započíst do vzdělávání v oboru pediatrie určitou dobu strávenou na mateřské nebo rodičovské dovolené.“

Kristina Roháčková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme