Nejpoužívanější termín mezi politiky zní: "v tuto chvíli", informuje MfD
Suverénní vstup českého týmu do světového šampionátu ve fotbale je téma číslo jedna ve všech dnešních novinách. Deníky se ale věnují i jiným věcem: Řeč politiků se pokusila rozklíčovat Mladá fronta Dnes. Táňa Fischerová chce kandidovat do Senátu, a proto podle Lidových novin zakládá Klíčové hnutí. Právo zjistilo, že armáda dostala unikátní stroj. V Česku je hlad po dřevě, konstatují Hospodářské noviny.
Také moc nerozumíte větám typu: "V tuto chvíli vylučuji, že si dovedu představit vznik vlády"? Jak píše Mladá fronta Dnes, podobné věty jsou typické pro současnou řeč politiků, kteří se po volbách dohadují o nové vládě. Asi nejpoužívanějším termínem je v "tuto chvíli". Šéf sociální demokracie Paroubek "v tuto chvíli" nepodpoří Topolánkovu vládu, zatímco šéf ODS "v tuto chvíli" odmítá nechat ČSSD křeslo předsedy Poslanecké sněmovny. Znamená to snad, že v jinou chvíli může být všechno jinak?
Podle odborníků tím, že politici dávají důraz na přítomnost, vlastně připouštějí, že v budoucnu mohou svůj současný nekompromisní postoj změnit. V povolebním dohadování také politici rádi nevylučují. To v překladu znamená, že právě o "nevyloučené" velmi usilují. Zelení například nevylučují, že mají zájem o ministerstvo dopravy. Mladá fronta Dnes doplňuje, že novinkou je označení pro porážku. Václav Klaus ji v roce 2002 ještě jako šéf ODS nazval "nevýhra", zatímco Jiří Paroubek letos vymyslel termín "druhý vítěz voleb".
Nedávná poslankyně Táňa Fischerová se podle Lidových novin nehodlá smířit s odchodem z politiky. Spolu s dalšími ženami Ruth Kolínskou a Yvonou Kreuzmannovou založí vlastní politický subjekt. A Fischerová za něj chce kandidovat v příštích senátních volbách. Subjekt se má jmenovat Klíčové hnutí a při vymýšlení názvu vycházely z písně Marty Kubišové Píseň klíčů.
Bývalá herečka v Poslanecké sněmovně působila jako nezávislá za US-DEU. S dosud vládnoucí stranou, která ale ve volbách zcela propadla, nebude mít nové politické uskupení nic společného. Hnutí nemá být orientované napravo ani nalevo, má se pohybovat v politickém středu. Základní program slibují jeho představitelky zveřejnit v krátké době, uzavírají Lidové noviny.
Armáda má novou zbraň - unikátní monitorovací letoun, který může usnadnit práci jak vojákům při průzkumných nebo jiných operací, tak při přírodních a jiných katastrofách. Právo píše, že bezpilotní letoun o rozpětí křídel tři metry vynalezl Jozef Korčák z Univerzity obrany a cena stroje nepřesahuje sto tisíc korun.
Armáda si od stroje slibuje, že ho bude moci využívat pro jeho nízké náklady na jakékoliv monitorovací a spojovací akce. V krajním případě je letoun schopný nést i nálož do pěti kilogramů a s ní zamířit na cíl. Výhodou je, že při zničení je možné letadlo velmi rychle nahradit novým, informuje Právo.
Těžba a zpracování dřeva zažívá v tuzemsku nevídaný boom, píší Hospodářské noviny. Těží se stále víc, a přitom rostou i ceny dřeva. Zahraniční firmy totiž v poslední době otevřely v zemi nové zpracovatelské kapacity. Obor s tržbami přes 15 miliard korun ročně proto hledá cesty, jak hladové pily a papírny nasytit. Klíčový vliv na trh s dřevem má státní podnik Lesy České republiky. Vlastní přes polovinu všech porostů. Jeho nový šéf František Koníček hodlá požadavkům firem vycházet vstříc.
Nezničíme české lesy? Nejnovější výzkumy přinesly překvapení. V lesích je asi o třetinu víc suroviny, než se donedávna předpokládalo. Odborníci ale upozorňují, že kubíků dřeva sice přibývá, ale je to na úkor kvality porostů. České lesy ničí kyselé deště, kůrovec, přemnožená zvěř i to, že většinu porostů tvoří smrkové monokultury, zaměřené jen na hospodářský užitek. Podle expertů nebudeme mít lesy, jen plantáže bez různorodého života. Hospodářské noviny doplňují, že podnikatelé ale kritiku biologů odmítají.
Reportér Práva se vypravil na vysoké školy, kde nyní probíhají přijímací zkoušky a přišel s tvrzením, že mnozí uchazeči by přijímačky na univerzity zrušili. Podle těch, kteří včera čekali na to, až přijdou na řadu u zkušební komise, by se mohlo přijímat buď na základě maturity, nebo celostátních testů.
Přijímačky podle uchazečky na bohemistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy totiž testují spíše to, nakolik se uchazeč oboru věnuje individuálně, znalosti ze střední školy nestačí. Jsou ale samozřejmě i tací, kterým vyhovuje současný systém dvoukolového přijímacího řízení, kdy se na základě výsledků v testu uchazeč dostává před zkušební komisi. "Fakulta má šanci si v osobní interakci vybrat, kdo je způsobilý," domnívá se na závěr příspěvku Práva devatenáctiletý adept.
Hospodářské noviny také informují o tom, že v Praze budou přistávat velká letadla. Výrazně se totiž sníží poplatky za obří stroje o vzletové hmotnosti přes sto tun. Sníží se přibližně na polovinu. Taxy u letadel do sta tun se nezmění. Levnější poplatky mají na Ruzyň přilákat velká letadla, nyní jich v Praze přistávají jen tři procenta.
To je v porovnání s konkurenčními letišti ve střední Evropě - jako jsou Vídeň, Mnichov nebo Berlín - výrazně méně. Na těchto letištích přistává obvykle desetina ž pětina megaletadel - píší Hospodářské noviny - a dodávají, že pokud začne v příštích měsících přistávat na Ruzyni více velkých letadel, přinese to do státní pokladny více peněz. Do Prahy se totiž dostane více turistů, zejména z Asie a ti jsou známí tím, že v Evropě hodně utrácejí. Ekologové ale varují například před větším hlukem z megaletadel.
