Česko by mohlo začít očkovat proti covidu děti od 5 do 11 let už od půlky prosince. Doporučuje to i Evropská léková agentura (EMA). Epidemiolog Petr Pazdiora, přednosta Ústavu epidemiologie Lékařské fakulty v Plzni, vidí v očkování přínos. Také ředitel Ústavu biochemie a organické chemie Akademie věd Zdeněk Hostomský věří, že benefity vakcinace převažují, což je i důvod, proč byla vakcína schválena. Přesto není pro plošnou vakcinaci.

Pro a proti Praha 15:48 3. prosince 2021 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„Je výborné, že vakcínu pro tuto skupinu dětí schválenu máme, ale z toho nevyplývá, že bychom měli plošně, nebo dokonce povinně očkovat všechny děti v této věkové kategorii,“ upozorňuje v pořadu Pro a proti na Českém rozhlasu Plus Hostomský.

Z lékařského hlediska necítí urgenci děti očkovat: „Ale pokud by byly děti v rizikovější kategorii, měly vrozenou vadu, tak je výborné, že tu vakcína je. Byl bych selektivní a očkoval bych děti po uvážení pediatra. Máme jiné priority – starší lidi a třetí dávky. Takže očkování dětí není urgentní problém.“ 

Podle epidemiologa Pazdiory ale jít cestou očkování jenom ohrožených dětí není dobré.

„Data jednoznačně ukazují, že covidem onemocněli nejen rizikoví dospělí, ale i nerizikové děti. Všechny země jdou ale u dětí cestou dobrovolného očkování a ani v Česku se neuvažuje o povinném očkování.“ 

„Ani u dětí starších dvanácti let není povinnosti, vakcinováno je kolem čtyřiceti procent,“ připomíná epidemiolog. „Rodiče tedy mají zájem, i když bezprostřední rizika pro děti nejsou prioritní. Ale je třeba připomínat, že i očkovaní se mohou nakazit a nakazit druhé, byť s daleko menším rizikem.“

Společenský, nebo medicínský důvod

„Svého sedmiletého syna bych dal očkovat,“ deklaruje Hostomský.

„Ale ne proto, že by bylo ohroženo jeho zdraví, ale aby mohl chodit do kroužku nebo nemusel do karantény. Odlišujme značné společenské tlaky na očkování od lékařského hlediska. Ale vakcíny jsou opravdu bezpečné a nevěřím, že by vedlejší a dlouhodobé účinky byly tak strašlivé, jak si někteří myslí.“

Přesto jsou u dětí, které prodělaly covid-19 příznakově i bezpříznakově, občas pozorovány dlouhodobé následky. „Také omezování školních i mimoškolních aktivit vede k nárůstu obezity, úzkostí a tak dále. Medicínských argumentů je dost. Děti se také uplatňují jako důležitý zdroj infekce pro své rodiče a prarodiče,“ tvrdí Pazdiora.

Biochemik opakuje, že převažujícím argumentem pro očkování je společenský rozměr. „Aby moje děti mohly společensky žít, chodit do školy a nemusely být v karanténě, tak je klidně nechám očkovat. Ale ne proto, že bych se obával zdravotních komplikací, které jsou statisticky zřídkavé. Praktické úvahy zde převáží, a protože je vakcína bezpečná, nemám problém jí dítěti dát.“

„Ale vypadá to, že nové viry dávají přednost mladší populaci, takže by bylo možná lepší počkat na vakcínu, která bude designovaná na tu novou variantu a která pak skutečně zabrání šíření infekce u dětí,“ uvažuje Zdeněk Hostomský.

Nikdo nemůže zpochybňovat úlohu dětí jako zdrojů infekce, namítá epidemiolog. „V této vlně jsou školy postiženy zásadně, dochází ke karanténním opatřením, infekce se šíří na spolužáky a pedagogický personál.“

„Schvalování vakcíny pro děti proběhlo v období, kdy převažovala delta mutace. Jestli zkušenosti z různých zemí světa ukazují, že jsou tyto vakcíny účinné i v této věkové skupině, tak bych to nezpochybňoval. Než přijdou vakcíny s vyšší účinností na nové mutace, uplyne určitá doba. A je otázka, jestli pak mít skluz, když už teď máme možnost chránit děti kvalitní vakcínou,“ uzavírá Petr Pazdiora.

Poslechněte si celou debatu. Na argumenty pro a proti očkování dětí se ptá Karolína Koubová.

Karolína Koubová, Ondřej Čihák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít