Omikron jako následek nízké proočkovanosti Afriky? Lidé nemají důvěru ve vakcíny, vládu ani velmoci

Odhalení nové varianty omikron opět upozornilo na nerovné rozdělení vakcín, které se často hromadí v rozvinutých státech, zatímco chudé země v očkování proti covidu zaostávají. Odborníci nicméně upozorňují i na další potíže, které stojí za omezenou vakcinací lidí rozvojového světa. Podfinancovaná zdravotnictví totiž často nezvládají distribuovat vakcíny do zdravotních zařízení, značná část mladé generace je navíc vůči očkování velmi opatrná.

Pretoria Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

V nízkopříjmových zemích dostalo vakcínu proti koronaviru pouhých sedm procent obyvatel, světový průměr je přitom 42 a evropský dokonce 67 procent

V nízkopříjmových zemích dostalo vakcínu proti koronaviru pouhých sedm procent obyvatel, světový průměr je přitom 42 a evropský dokonce 67 procent | Zdroj: Reuters

Už od samého začátku koronavirové pandemie odborníci upozorňují, že masivní šíření covidu a nízká proočkovanost otevírá koronaviru dveře k mutování a vzniku dalších, potenciálně nakažlivějších variant.

Svět zareagoval na omikron rychle. Šíření ale zabránit nelze. Co víme o nové variantě koronaviru?

Číst článek

S výskytem nové varianty omikron, kterou poprvé detekovali vědci v Jihoafrické republice, začalo toto varování opět rezonovat. Nízkým podílem očkované populace přitom trpí hlavně rozvojové země.

„Více než 80 procent světových vakcín se dostalo do zemí G20, zatímco nízkopříjmové země – většina z nich z Afriky – obdržely pouze 0,6 procenta všech očkovacích dávek. Chápeme a podporujeme odpovědnost každé vlády chránit vlastní lidi,“ prohlásil začátkem tohoto týdne šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus, podle kterého je snaha naočkovat co nejvíce vlastních obyvatel naprosto přirozené.

Upozornil ale, že spravedlnost při rozdělování vakcín není charita, je to nejlepší zájem všech zemí světa. Zajištění vakcín pouze pro vlastní populaci tak cestu z pandemie státům nezajistí. „Čím déle bude tato nerovnost v očkování přetrvávat, tím více příležitostí bude mít tento virus k šíření a vývoji takovým způsobem, který nemůžeme předvídat ani mu zabránit,“ dodal šéf organizace.

Jak ale zdůrazňuje americký deník The New York Times, zejména u africké populace jsou důvody nízké proočkovanosti složitější.

‚Laxní‘ přístup Polska ke covidu? Zemřelých je 500 za den, opatření jsou ale mírná a dodržování omezené

Číst článek

Nejde pouze o to, že by si bohatý svět hromadil zásoby vakcín jen pro sebe, což je od počátku jeden z nejzásadnějších problémů.

Dalším důvodem je také hluboce podfinancovaný zdravotnický systém, který zpomaluje distribuci očkovacích látek do menších měst a venkovských oblastí, kde jsou potíže se skladováním těchto látek a nedostatkem zdravotního personálu běžné.

V některých částech Afriky, ale také jižní Asie, se navíc ukazuje, že lidé nemají v očkovací látky důvěru. Venkovské obyvatelstvo a komunity, které se cítí být na okraji společnosti, totiž nedůvěřují ani úřadům a zdravotníkům. Kromě toho ale očkování brzdí také dědictví kolonialismu a zpochybňování úmyslu, s jakým západní velmoci očkovací látky do země posílají.

Podle amerického deníku The Wall Street Journal tak v nízkopříjmových zemích dostalo vakcínu proti koronaviru pouhých sedm procent obyvatel, světový průměr je přitom 42 procent, a evropský dokonce 67 procent. Ve zmiňované Jihoafrické republice, kde vědci novou variantu odhalili, je očkováno asi 30 procent lidí.

Jak ale podotýká vědec z Univerzity v Southamptonu Michael Head, omikron se pravděpodobně objevil poprvé v jiné, ještě méně proočkované zemi, než je JAR. „Mohl to být důsledek šíření (covidu) v některých částech subsaharské Afriky,“ říká pro televizi CNN s tím, že vznik nových variant je „přirozeným důsledkem příliš pomalého očkování“.

Jak se ale ukazuje, i když dodávky vakcín nyní proudí do chudších zemí v mnohem větších dávkách než dřív, očkování zůstává pro země Afriky či jižní Asie obrovskou výzvou.

Neinformovanost a nedůvěra

Bylo jen pár dní před odhalením nové varianty omikron, když zdravotní úřady Jihoafrické republiky odmítly nové dodávky vakcín od firem Pfizer-BioNTech a Johnson & Johnson, které měly do země dorazit. Rozhodly se tak kvůli obavám, že nestihnou vypotřebovat stávajících 16 milionů dávek v zemi a zásoby se budou muset zlikvidovat. Ve srovnání se začátkem očkovací kampaně se totiž počet zájemců o vakcínu prudce snížil.

Lékařka v Jižním Súdánu: Měli jsme otevřený hrudník a museli jsme sáhnout po staré metodě dvou láhví

Číst článek

Podle NYT ale podobné zkušenosti mají i další africké země. Namibie, Mosambik nebo Malawi se také obrátily na výrobce se žádostí, aby dodání nových očkovacích látek pozastavili, protože zatím nedokázaly spotřebovat stávající zásoby. Kvůli obavám z očkování zejména ve venkovských oblastech se ale s podobnými problémy potýkají například také některé indické oblasti, kde se kvůli nízké poptávce mnohdy zkazí i třetina očkovacích látek.  

Epidemiolog Saad Omer, který působí na Yaleově univerzitě, přitom vidí jako jeden z důvodů nízké proočkovanosti především nedostatečné informování o přínosech vakcíny. „Do zemí s nízkými příjmy nesměřovaly téměř žádné investice určené na vzdělávání či propagaci vakcín,“ konstatuje pro americký deník.

„Proč očekáváme, že všechno, co musíme udělat, je vysadit vakcíny na letišti, vyfotit se u toho a lidé si pak na letiště pro vakcíny sami přiběhnou?“ vznáší řečnickou otázku Omer, podle kterého je nedůvěra společnosti v očkování proti covidu problém i ve vyspělých zemích, v nízkopříjmových státech jsou ale dopady ještě hlubší. Proto je i tam nutné vést veřejné informační kampaně, které k očkování dokážou přesvědčit větší počet lidí.

O osvětu se snaží například jihoafrická nezisková organizace Covid Comms, která pořádá informační setkání, kde lidem vysvětlují přínosy a účinky očkování. Jak ale poznamenává její zakladatel Chris Vick, přesvědčit větší množství lidí není snadné. Lidé totiž často nemají důvěru ve vládu a úřady obecně.

Čech, který navštívil obří tábor u Mali: Uprchlíci chtějí perspektivu a vrátit se domů, ne cestovat do Evropy

Číst článek

Podobně jako v západních zemích je dalším z důvodů obava z vedlejších účinků nebo omezený přístup obyvatel k registračním formulářům, prostřednictvím kterých se v zemích jako JAR mohou k očkování přihlásit. Jsou to i další, ryze praktické překážky, které těmto zemím brání naočkovat více lidí. Ne všichni obyvatelé totiž mají možnost se k vakcíně dostat. V chudých venkovských oblastech jsou totiž možnosti zdravotní péče velice omezené a velmi vzácné.

Na očkování navíc mnohdy dohlížejí lékaři z hlavních měst nebo ze zahraničí, při vzpomínce na historii vykořisťování ale u části obyvatel dodnes přetrvává nedůvěra vůči cizincům, kteří přijedou s vakcínami a chtějí rozvojový svět naočkovat.

Podle NYT to dokládají i zkušenosti se snahou vymýtit dětskou obrnu, která se v chudých zemích světa rozmáhala během 80. let minulého století. Studie zveřejněná v odborném časopise Nature následně zjistila, že odpor vůči očkování byl nejsilnější mezi nejchudší částí populace. Mnozí lidé totiž byli přesvědčení, že zdravotnické úřady a hlavně západní velmoci nemají důvod, aby jim dobrovolně pomáhaly.

Například v Nigérii kolovaly počátkem 21. století fámy o tom, že zahraniční zdravotníci využívají vakcíny proti dětské obrně jako krytí pro sterilizaci muslimů. Bojkoty vakcíny následně vedly k propuknutí epidemie dětské obrny, která se rozšířila do mnoha dalších zemí, mezi kterými byly i státy jihovýchodní Asie.

Učitel z jihoafrického Johannesburgu přilepuje ceduli s nápisem "izolační místnost", kam mají být umístěni pozitivně otestovaní studenti (únor 2021) | Zdroj: Profimedia

Omikron a jeho průběh

Zatímco se odborníci zamýšlí nad tím, jak zvýšit proočkovanost chudých zemí, pokračuje i pátrání po bližších informacích kolem omikronu. Nová varianta je specifická zejména vysokým počtem mutací, které se nacházejí na klíčovém S-proteinu, tedy místě, které viru slouží k odemknutí lidských buněk. O konkrétních dopadech se toho ale stále ví jen málo.

Jihoafrická lékařka po omikronu popsala extrémní vyčerpání spíš než kašel. Kritizuje aktuální humbuk

Číst článek

Světová zdravotnická organizace minulý týden zařadila omikron mezi znepokojivé varianty a uvedla, že představuje „velmi vysoké“ riziko. Dosavadní záchyty totiž ukazují možnou vyšší nakažlivost omikronu, kterou naznačují hlavně zkušenosti z Jihoafrické republiky.

Podle tamního institutu nakažlivých chorob (NICD) JAR od pondělka zaznamenala zdvojnásobení rychlosti denních případů koronaviru, exponenciální růst infekcí je ale patrný už poslední dva týdny. V době extrémně rychlého šíření covidu proto jihoafrické úřady zvažují, že v určitých částech společnosti bude očkování povinné.

Hlavní otázky kolem nové varianty se nicméně týkají nejen vyšší nakažlivosti, ale také potenciálu omikronu obejít imunitu vyvolanou očkováním. Další klíčovou věcí, kterou se vědci snaží zodpovědět, je i dopad na průběh onemocnění covid-19. Jak se ale prozatím ukazuje, u nakažených se vážné symptomy neobjevují a průběh onemocnění je spíše mírný.

Začátkem týdne to veřejnosti sdělila předsedkyně jihoafrického zdravotnického svazu Angelique Coetzeeová, která na možný výskyt nové varianty upozornila úřady jako první. Od poloviny listopadu jí totiž do ordinace začali chodit pacienti, kteří měli odlišné příznaky než u varianty delta. Pacienti s koronavirem omikron si stěžovali na únavu, bolesti hlavy a těla, někteří i na bolest v krku a kašel.

U některých odborníků toto prohlášení následně vyvolalo velké naděje. „Kdyby se u omikronu skutečně prokázal mírnější průběh, byl by to opravdu předčasný dárek k Vánocům… Ale pozor: mluví proti tomu skutečnost, že v JAR je pouze šest procent populace starší 65 let,“ napsal na twitteru odborník v oblasti veřejného zdraví Karl Lauterbach z německé sociální demokracie, který se zřejmě stane příštím spolkovým ministrem zdravotnictví.

Další odborníci jsou ale vůči podobným závěrům prozatím opatrní a tvrdí, že je potřeba počkat si na další data.

Vše nasvědčuje tomu, že omikron bude infekčnější než předchozí mutace, tvrdí genetik Pačes

Číst článek

„Všechna prohlášení o dopadech omikronu na průběh onemocnění – ať už tvrdí, že bude závažnější, nebo naopak mírnější – jsou v tuto chvíli nespolehlivá, protože jsou založená na malém množství dat,“ varuje infektolog skotské Univerzity v St Andrews Müge Çevik, podle kterého budou v tomto směru zkreslené i prvotní studie. Mnoho lidí už totiž získalo imunitu díky očkování nebo prodělání nemoci.

Právě ochrana získaná dřívějším prodělání onemocnění covidu-19 je jedna z dalších důležitých otázek, kterou vědci u omikronu zkoumají. Jak ale ve čtvrtek upozornila jihoafrická NICD, kromě exponenciálního růstu nových případů si úřady JAR všimly také toho, že se nákaza variantou omikron může u pacientů zopakovat.

„Původně nákaza chránila před další nákazou variantou delta, avšak to není případ varianty omikron,“ sdělila ve čtvrtek novinářům Anne von Gottbergová z jihoafrického centra pro respirační choroby a meningitidu.

.@Jan Konvalinka z @IOCB Prague/@Akademie věd ČR/@Univerzita Karlova pro @Český rozhlas Plus: Podle zpráv z Jižní Afriky, které se týkají varianty #Omikron, má většina pacientů mírnější příznaky, ale hospitalizace tam jsou a týkají se i dětí, což může být trochu znepokojující. #Omicron #COVID19

10:41 – 02. 12. 2021

2 13

O nové variantě tak zdaleka nevíme všechno a to ve světě vyvolává obavy. „Připravte se na nejhorší a doufejte v to nejlepší,“ vzkázala během středeční tiskové konference šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, podle které svět nyní svádí boj s časem.

Eliška Kubátová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme