Od narození Jindřicha Chalupeckého uplynulo 100 let

Právě před sto lety -12. února 1910 - se narodil výtvarný a literární teoretik a historik umění Jindřich Chalupecký. Podle něj se jmenuje nejvýznamnější ocenění, jaké může získat český výtvarný umělec ve věku do třiceti pěti let.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ukázka instalace jedné z finalistek soutěže o cenu Jindřicha Chalupeckého Lenky Klodové | Foto: www.jchalupecky.cz

Jako první získal Cenu Jindřicha Chalupeckého v roce 1990 malíř, grafik a kreslíř Vladimír Kokolia. Dalšími laureáty byli např. František Skála či Petr Nikl, který se posléze uvedl i jako spisovatel a básník nebo David Černý proslulý svým růžovým tankem či Entropou.

Přehrát

00:00 / 00:00

Cenu J. Chalupeckého představila na Rádiu Česko L. Buriánková

Hojně se mluvilo také o projektu s názvem "Je to jedno" Kateřiny Šedé, která svou babičku a evidentně i porotu Chalupeckého ceny vysvobodila z letargie. Porota bývá v posledních letech na pozoru právě před konceptuálními umělci.

"Umělci jako Kateřina Šedá pracují v oblasti sociálního aktivismu, pracují s lidmi jako s materiálem. Umělci jako Jiří Skála se pohybují na hraně mezi výtvarným uměním a literaturou. Jano Mančuška je umělcem, který při studiu maloval a v poslední době se zabývá hudbou, divadlem," vysvětluje pojem konceptuálního umění Tomáš Pospiszyl - kunsthistorik, který vyučuje na pražské FAMU a působí ve Společnosti Jindřicha Chalupeckého.

Současné konceptuální umělce uznává i Jan Vitvar - vedoucí kulturní rubriky časopisu Respekt - ovšem vadí mu, že výstavy finalistů rezignovaly na popularizaci tohoto umění. Vitvarovi se zároveň nelíbí, že porota Chalupeckého ceny zapomíná na talentované malíře a sochaře: "Slabina soutěže je , že lidé, kteří se sjíždějí na jeden den k výběru finalistů, musí vlastně vybírat přes počítač." Malba tak má podle něho nevýhodu, protože potřebuje osobní zážitek.

Prestiž roste

Pro laureáty Ceny Jindřicha Chalupeckého byla na začátku devadesátých let logicky velmi atraktivní možnost stipendia v zahraničí. Dnes už je běžné, že mladí čeští umělci cestují po světě, získávají tam zkušenosti, svobodně se mohou vyjadřovat. Pro Chalupeckého cenu je přínosné i to, že v porotě zasedají rok od roku větší zahraniční kapacity. O významu ocenění mluví Tomáš Pospiszyl - místopředseda Společnosti Jindřicha Chalupeckého.

"Každá soutěž umění je trochu absurdní, protože umění nelze měřit, takže vždy je to subjektivní rozhodnutí poroty. Většina umělců nechce soutěžit s kolegy, ale spíše sama se sebou." Cena je podle něho indikátorem, že jejich postup je správný..

Zaznívají i kritické hlasy, co se týče marketingového a organizačního zázemí zmiňovaného ocenění. Problematické bylo třeba hledání reprezentativního prostoru, kde by finalisté mohli vystavovat. Před deseti lety došlo ke konfliktu s Milanem Knížákem - ředitelem Národní galerie - a expozice se musely z Veletržního paláce odstěhovat. Snahou je spojit natrvalo laureáty Chalupeckého ceny s Centrem současného umění DOX v Praze Holešovicích.

Milan Kopp, Lenka Buriánková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme