Odložení voleb je nerealistické, říká právník Preuss. Vláda by musela vyhlásit stav nouze a prosadit zákon
Vláda by v pondělí měla rozhodnout, jestli se budou v řádném termínu konat volby do Senátu a zastupitelstev krajů. Jsou naplánované na pátek a sobotu 20. a 21. září. Premiér Petr Fiala (ODS) v neděli v rozhovoru pro ČT uvedl, že bude záležet na vývoji počasí a akumulaci vod v neděli a v pondělí. „Musela by se na tom shodnout Poslanecká sněmovna i Senát,“ vysvětluje Ondřej Preuss z Katedry ústavního práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy.
Můžete říct, za jakých podmínek je možné změnit termín voleb a jestli se to liší nějak u senátních a krajských voleb?
Považuji to za už do jisté míry nerealistické, že by se podařilo volby odložit, protože vláda by musela vyhlásit nouzový stav a pak hlavně ještě prosadit zákon, protože odložení voleb obecně, a to se týká jakýchkoliv voleb, je možné pouze formou zákona.
Což by znamenalo, že by se na tom musela shodnout Poslanecká sněmovna a Senát v tom krátkém období. Není to úplně vyloučené, ale považoval bych to za velmi obtížné to stihnout.
A to platí pro krajské i senátní volby.
Ano, ano. To platí obecně pro jakékoliv volby.
Znamená to, že není možná ani varianta, že by se mohly volby odsunout jen v některých krajích?
Samozřejmě to lze, ale vždycky by to muselo být zákonem. Samozřejmě by se to asi týkalo jenom některých krajů, protože ve většině regionů situace není taková, aby to bylo nezbytné.
Znamená to, že zákon, byť by byl třeba ve zrychleném řízení, by musel projít sněmovnou, Senátem a musel by ho podepsat prezident?
Ano, přesně tak.
Opakování hlasování
Poslední dny slýcháme o oblastech, které jsou odříznuté od zbytku země. V několika krajích probíhaly evakuace. Jakým způsobem v případě zasažených obvodu zajistit naplnění volebního práva?
Já samozřejmě naprosto chápu úvahy vlády, hejtmanů a dalších zainteresovaných osob, že v některých místech to už nebude možné nebo to bude možné jenom za vypětí mnoha sil. Nevíme vlastně, jak se to ještě teď v dalších hodinách a dnech bude vyvíjet.
Na druhou stranu se jedná o krajské a senátní volby, to znamená, ty se nekonají nikdy jenom v jedné obci nebo v jednom nějakém mikroregionu. V praxi by záleželo na tom, nakolik ty konkrétní volby, třeba v jednom obvodu senátních voleb nebo v daném kraji, byly tou pohromou, tou povodní zasaženy.
To znamená, jestli došlo k nějakému výraznému omezení v konkrétních místech. Tam si myslím, že by případně mohly zasáhnout soudy, protože pokud by se někdo cítil poškozený, třeba nějaký kandidát daného regionu, tak na jeho návrh by se mohlo hlasování teoreticky opakovat.
Znamenalo by to, že pokud by někdo zpochybňoval legitimitu voleb třeba proto, že se nemohl dostat do volební místnosti a podobně, tak by o tom rozhodoval soud?
Mohlo by to tak být. Tady funguje obecně přezkum voleb a z minulosti známe situace, kdy skutečně došlo k tomu, že soudy zasáhly a nařídily opakování třeba toho hlasování nebo i celých voleb, takže to určitě nelze vyloučit.
Tam, kde nebude v pátek a v sobotu kvůli povodním a likvidaci následků záplav možné otevřít volební místnosti, by podle ministerstva vnitra hlasování mohli zprostředkovat hasiči. Jak neobvyklý je to podle Vás postup?
Je to velmi neobvyklý postup z hlediska české zkušenosti, protože jsme samozřejmě řešili obtížné provedení voleb například během COVIDu.
Tam se shodou okolností taky jednalo o krajské a senátní volby, kdy se to pak ale řešilo. I když vláda tehdy původně taky chtěla volby odložit, ale až tlakem odborné veřejnosti došlo k tomu, že ministerstvo vnitra velmi efektivně zajistilo takzvané auto volby. To znamená, že voliči hlasovali z aut.
Takže nějaké zkušenosti s takovými netradičními formami máme. Potom by záleželo na tom konkrétním provedení, protože ve výsledku je asi jedno, kdo zajistí tu místnost, jestli hasiči nebo někdo jiný.
Můžeme čekat každopádně kreativitu při letošních krajských a senátních volbách.
Přesně tak, a pak to bude otázka toho případného přezkumu.
