Rozdílné známkování na školách znemožňuje porovnání znalostí dětí, tvrdí Scio

Známkování žáků na základních školách nevypovídá o jejich znalostech. Školy je totiž hodnotí různě. Vyplynulo to z analýzy společnosti Scio. Jejími přijímacími testy loni prošlo bezmála 40 tisíc uchazečů o střední školu.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Studenti ve třídě (ilustr. foto) | Foto: Fotobanka Stock.xchng, Alexander Redmon

Každá škola známkuje znalosti dětí jinak, a tak se úroveň žáků posledních ročníků základních škol liší.

„Prostřednictvím standardizovaných testů se dá zjistit, jaké jsou rozdíly ve známkování na jednotlivých školách. My můžeme na poměrně robustním vzorku dětí zjistit, jak se liší jejich výsledky v testech ve srovnání s tím, jakou mají známku z daného předmětu ve škole. A ukazuje se, že rozdíly jsou skutečně velmi významné,“ potvrzuje Bohumil Kartous ze společnosti Scio a pokračuje:

Přehrát

00:00 / 00:00

Hostem Ranního interview byl Bohumil Kartous ze společnosti SCIO

„Dá se to říct tak, že jedničkář z jedné školy by na jiné škole mohl být trojkařem či čtyřkařem, nebo naopak. To samozřejmě má závažné důsledky zejména tehdy, pokud se ke známkám ze základní školy přihlíží v přijímacím řízení na střední školu. V takovém případě samozřejmě srovnáváme nesrovnatelné. Srovnáváme způsoby známkování v jednotlivých školách, nikoli skutečné znalosti uchazeče.“

V předmětech, jako je matematika nebo čeština, nelze s pomocí známek porovnat znalosti dětí, a tím ani odhadnout, které dítě může být na střední škole úspěšné, a které nikoli.

Mezi školami jsou velké rozdíly

„Mezi základními školami jsou velké rozdíly. A o to větší rozdíly jsou pak mezi středními školami, které se dělí na různé typy od těch všeobecných, jako jsou gymnázia, přes střední odborné s maturitou po středně odborné bez maturity. Tam se samozřejmě úroveň českého jazyka a matematiky diametrálně liší,“ říká Kartous a doplňuje:

„U českého jazyka a matematiky je vliv školy na znalosti a dovednosti žáka o poznání vyšší, než je tomu u obecných vzdělávacích předpokladů, jako jsou třeba logické myšlení či porozumění textu. Roli hraje i to, jaká jsou kritéria přijímacího řízení. Někdy střední škola více sleduje, jak kvalitní školu žák studoval, nikoli jeho skutečné předpoklady.“

Rozdílné známkování navíc může poškodit děti z náročnějších škol; můžou mít totiž horší známky než děti, které chodily na méně náročné školy. Podle Kartouse přitom rozhodně neplatí, že škola, která známkuje přísněji, také lépe vzdělává.

Analýza také ukázala, že řada gymnázií není úplně stoprocentně zaplněná. Srovnatelně jsou na tom lycea a veterinární obory. Ekologické obory jsou naplněné jen ze čtvrtiny.

Květa Moravcová, Klára Bílá, kap Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme