Sněmovnou prošlo zavedení trestní odpovědnosti pro firmy
Soudy by od příštího roku mohly potrestat firmy za hospodářské delikty a podvody. Počítá s tím novela z dílny ministerstva spravedlnosti, kterou v závěrečném čtení schválili poslanci. Trestní odpovědnost právnických osob vláda zavádí na podnět evropských organizací.
"Je to nutná norma, kterou je třeba přijmout z hlediska práva evropských společenství. Já myslím, že výčet trestných činů, které mohou podléhat trestnosti, je správný. Je dobře, že je rozšířený i o pletichy při veřejné soutěži. Já od něho neočekávám v té ranné fázi moc velké zázraky, protože první se jej bude muset naučit aplikovat policie, a tam to určitě bude chvíli trvat," připomněl právní expert TOP 09 Stanislav Polčák.
Novela by se mohla uplatnit například v případě zastřené vlastnické struktury firmy.
"Jedná se o zákon, který by měl postihovat například obchodní společnosti v případě, kdy kvůli například zastřené struktuře nebo statutárním orgánům není jasné, kdo přímo jedná za tu společnost, a v tomto případě právě bude možné postihnout tu samotnou společnost," řekl ve večerních Ozvěnách dne vedoucí právní poradny české pobočky Transparency International Vladan Brož.
Detaily k trestní odpovědnosti firem zjišťoval pro Odpolední Radiožurnál Martin Drtina
Dodal, že neexistence úpravy by způsobovala velký problém, protože by neumožňovala žádosti jiných členských států Evropské unie o uznání a výkon rozhodnutí směřující proti právnickým osobám. To by představovalo hrozbu, že zahraniční právnické osoby budou páchat trestnou činnost na území České republiky a česká justice by to nemohla postihnout.
Pokud novela projde senátem a podepíše ji prezident republiky, s jasným verdiktem budou od soudu odcházet nejen konkrétní zástupci, ale i firmy samotné. Soud by je mohl zrušit, nechat jim propadnout majetek nebo zakázat činnost.
"Počítáme s tím, že v seznamu budou sankce od peněžitého trestu přes po propadnutí majetku, až po samozřejmě ten nejpřísnější trest, dá se říci v uvozovkách trest smrti pro právnickou osobu, to znamená zrušení právnické osoby," uvedl ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil.
Zmíněný trest smrti, tedy zrušení firmy a její výmaz z obchodního rejstříku, připadá v úvahu tehdy, pokud by činnost takové společnosti spočívala hlavně v překračování zákona. Pokud by takovým provinilcem byla banka, pojišťovna nebo jiná finanční instituce, pak s jejím zrušením musí souhlasit centrální banka.
Opozice se obává zneužití zákona
I když se mezi poslanci napříč politickým spektrem objevila řada výhrad, jediní, kdo trvali na zamítnutí předlohy, byli komunisté.
„Samozřejmě, že koalice to bude vysvětlovat jako přiblížení se evropskému trendu, já jsem z toho znepokojen, protože bude docházet k tomu, že odpovědnost za některé činy manažeři převedou na své firmy a sami se budou cítit nepostižitelní,“ varoval předseda KSČM Vojtěch Filip.
Podle ministra spravedlnosti za ODS Jiřího Pospíšila se komunisté mýlí. „Dál zůstává individuální trestní odpovědnost členů statutárních orgánů pokud se prokáže, že oni přímo porušili zákon.“
Bezpečnostní expert ČSSD Jeroným Tejc se zase obává toho, že novela příliš zasahuje do kompetencí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.
„Jsem znepokojen z toho, že ministerstvo nedalo jednoznačnou záruku, že nebude ohroženo udělování pokut antimonopolním úřadem. Myslím, že teprve praxe ukáže, zda nebude tohoto institutu zneužíváno,“ řekl Tejc.
Hosty večerních Ozvěn dne byli poslanec za ODS a předseda Unie malých a středních podniků David Šeich a vedoucí právní poradny české pobočky Transparency International Vladan Brož
Proti je i poslanec za ODS a předseda Unie malých a středních podniků Davidem Šeich, právnickou osobu považuje za fikci.
"Dnes je možné postihnout management, postihnout zaměstnance trestní odpovědností zcela konkrétně, a právnická osoba je svým způsobem pouze fikcí, a je velmi obtížné prokazovat konkrétní delikty u právnické osoby," uvedl ve večerních Ozvěnách dne a dodal:
"Trest smrti takzvaný, to znamená zrušení firmy, především postihuje okolí firmy, ne firmu samotnou, protože co bude s jejími zaměstnanci den poté, co bude taková společnost zrušena? Co se stane se smluvními partnery zrušené společnosti? Co bude se závazky, dluhy té společnosti?"
Téměř 80 trestných činů
Výčet všech trestných činů je docela dlouhý, sněmovna ho rozšířila na téměř 80. Firmy by mohly být trestány například za legalizaci výnosů z trestné činnosti, provozování nepoctivých her a sázek, padělání peněz, krácení daní nebo neoprávněné držení jaderného materiálu. Mezi trestné činy bude patřit například i poškozování životního prostředí.
"Tam jsou především trestné činy v oblasti životního prostředí, konkrétně třeba vypouštění látek do moří a podobné věci. Pak jsou tam některé trestné činy hospodářské, takové ty nejzávažnější, kdy připadá v úvahu odpovědnost právnických osob, a trestné činy korupční a organizovaný zločin," řekl autor trestního zákoníku a soudce nejvyššího soudu Pavel Šámal.
Do zákoníku bude patřit i postih za sexuální nátlak, pohlavní zneužití a trestné činy týkající se dětské pornografie. Poslanci k tomu přidali i trestné činy pletichy při zadání veřejné zakázky a sjednávání výhod při zadání tendrů.
