O krajinu se nestaráme dobře a jednotlivá opatření sucho nevyřeší, píší vědci politikům

Vědci z České limnologické společnosti (ČLS) upozornili v otevřeném dopise na nedostatečné řešení problémů s vodou a suchem. Vadí jim, že stávající opatření neberou v úvahu krajinu jako celek, ale snaží se řešit například jen potoky, přehrady či lesy.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ilustrační foto. | Zdroj: Pixabay | CC0 Creative Commons,©

Předseda společnosti Martin Rulík z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci řekl, že výsledkem nedostatečné péče o krajinu je i rozpad lesů, degradace zemědělské půdy a také přehřívání měst.

Limnologie

Limnologie je obor, který se zabývá veškerými kontinentálními vodami. Česká limnologická společnost má více než 200 členů, jsou mezi nimi odborníci z univerzit, výzkumných ústavů i podniků spravujících vodní toky.

„Jsme hluboce znepokojeni dlouhodobě nepříznivým vývojem hospodaření s vodou v naší zemi, která je zcela závislá na srážkách,“ uvedli vědci v dopise určeném politikům.

Krajina podle nich ztratila schopnost zadržovat vodu, což se projevuje tendencí k suchu a srážkám, navíc se krajina bez vody rychle přehřívá. „Opatření, která se udělala, jsou zaměřená na jednotlivé prvky, ale krajina je propojená,“ řekl Rulík.

Dědictví kolektivizace zemědělství

Česká krajina podle něj dosud doplácí na změny v zemědělství po kolektivizaci v 50. letech, kdy se odvodňovaly podmáčené půdy, rovnala koryta menších toků a stavěly jezy na těch větších.

„Třeba na Moravě bylo jezů postaveno tolik, že se projevuje potamalizace. To znamená, že vzdutí nad jezem, kde voda zůstane téměř stát, dosahuje téměř až k dalšímu jezu. Sled jezů změní tekoucí řeku ve sled nádrží,“ uvedl. Má to za následek hromadění sedimentů, škodlivých látek, změnu dna a také změnu organismů včetně ryb.

Přísečná na Českokrumlovsku nebo Ivanovice na Hané. Podívejte se na mapu míst, kde nejvíc bojují se suchem

Číst článek

Naopak menší řeky a potoky se mnohdy potýkají s opačným problémem, jsou vyspádované, vybetonované a voda jimi rychle odteče. „Ztratí tak kontakt s podzemní vodou. V přírodě je to zásadní jev, že hladina podzemní vody kopíruje hladinu vody v korytě,“ vysvětlil Rulík.

Nepromyšlené přehrady

Narovnané vybetonované potoky a říčky navíc nemohou svou energii uplatnit v meandrech, proto se v nich rychleji vymílá dno a tok se zahlubuje.

„Příkladem je Morávka u Frýdku-Místku, která má zahloubení devět až jedenáct metrů. Automaticky klesá i hladina podzemní vody,“ vysvětlil vědec. I když se rovnání a betonování koryt dnes už nedělá, podle Rulíka se stále plánují opatření, která mohou uškodit udržení vody v krajině, jako jsou nedůsledně promyšlené přehrady.

Otevřený dopis je určen hlavně pro politiky, vědci ale chtějí na problém s vodou a stavem krajiny upozornit i veřejnost. Jeho text vznikl na limnologické konferenci v Jizerských horách na konci června.

K lepší péči o krajinu vyzvala politiky nedávno i Platforma pro krajinu, což je uskupení vědců, které koordinuje Botanický ústav Akademie věd. Platforma se zaměřuje více na stav lesů, zabývá se ale i stavem půdy a zadržováním vody v krajině.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme