Nejedná se o ústavní, ale spíše o vládní krizi, reaguje právník Aleš Gerloch na vyjádření Hamáčka

Miloš Zeman blokuje výměnu na postu ministra kultury, jak ji požaduje ČSSD. Demisi ministra Antonína Staňka (ČSSD) odmítl přijmout. Šéf sociálních demokratů Jan Hamáček mluví o ústavní krizi a žádá premiéra o podání kompetenční žaloby na prezidenta k Ústavnímu soudu. Andrej Babiš (ANO) ale uvedl, že pro to nevidí důvod. Situaci pro Radiožurnál hodnotil ústavní právník Aleš Gerloch.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Aleš Gerloch, právník a profesor na Právnické fakultě Univerzity Karlovy | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Je spor kolem odvolání ministra kultury skutečně ústavní krizí?
Myslím, že není, ústavní krize je tehdy, když nastanou závažné disfunkce ústavních orgánů, které nejsou řešeny, nebo dokonce nejsou vůbec řešitelné. Běžné jsou spíše vládní krize, parlamentní krize. A tady bych spíše hovořil o vládní krizi, pokud se ta situace rozvine, ale ani to ještě zatím nenastalo.

Česko je na hraně ústavní krize, řekl Hamáček. O výměně ministra kultury bude jednat s Babišem

Číst článek

Prezident říká, že chce s odvoláním Staňka počkat na výsledky vyšetřování. Když Ústava říká bez termínu, že prezident republiky odvolá člena vlády, jestliže to navrhne předseda vlády, jak dlouhý takový čas může být?
Z článku 74 plynou dvě věci, jednak povinnost prezidenta republiky odvolat člena vlády, jestliže to navrhne předseda vlády, a za druhé že tam není žádná lhůta. To ale neznamená, že jakýkoliv ústavní orgán, včetně prezidenta, může byt nečinný bez nějakého důvodu, a v zásadě se vychází z toho, že musí jednat bez zbytečného odkladu. To se týká i tohoto případu. Současný spor je o to, jestli ten odklad, někdo by řekl průtah, je zbytečný, nebo není. Vy jste správně zmínili, že rozhodující v tomto případě je rozhodnutí o trestní oznámení, které ministr Staněk podal.

Takže to může být ten důvod?
Myslím, že ano, protože prezident republiky nechce, aby se věc trestněprávně nějak uzavřela, ale aby se rozhodlo odložení té věci. To by se pomalu mohlo stát každý den, protože to běží už několik týdnů, je to u policie. Takže pokud je to zcela bezpředmětné, tak by tam neměla být žádná dlouhá lhůta. Anebo naopak, že to má nějaké trestněprávní konotace, a to považuji za důležité z toho důvodu, že to byla iniciace odvolání ministra, tedy původně demise ministra Staňka.

Jsme připraveni jednat s prezidentem, mírní Hamáček slova místopředsedy ČSSD o kompetenční žalobě

Číst článek

Co to vlastně je kompetenční žaloba? A může situaci vyřešit?
Na prvním místě je jednání mezi ústavními činiteli. Tady konkrétně mezi prezidentem republiky a předsedou vlády, protože návrh na odvolání dal premiér. Může se to vyřešit jednáním za účasti dalších představitelů vládní koalice. Ústava dává možnost na kompetenční žalobu. Ta se obecně týká sporu o kompetence mezi státními orgány, popř. státními orgány a orgány územní samosprávy. Řadu kompetenčních žalob nyní řeší Nejvyšší správní soud, ale toto by řešil Ústavní soud. Není jednoznačné, zda je toto druh kompetenčního sporu, protože to není spor o to, že premiér vlády má možnost podat návrh na odvolání a prezident musí vyhovět, ale spor je o lhůtu. Co je zbytečný odklad a co by byl odklad důvodný.

Nicméně, je možné připomenout, že zhruba před 20 lety současný prezident sám podával kompetenční žalobu tehdy na prezidenta republiky Václava Havla ve věci jmenování guvernéra České národní banky. Čili by to nebyl první případ. Ústavní soud nemá jasně danou časovou lhůtu na rozhodnutí, ale předpokládám, že by rozhodoval přednostně, tedy v řádu několika týdnů. Ale to zatím ještě není na pořadu dne. Je v pravomoci předsedy vlády, zda takto bude postupovat, nebo nikoliv. Každopádně by měl předřadit otázku jednání.

Jiří Chum Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme