„Vládu dostaly pod tlak i faktory jako inflace, energetická krize a válka na Ukrajině,“ vysvětluje pád vlády politolog a prezident Institutu pro veřejné otázky Grigorij Mesežnikov.
Slovensko je po čtvrtečním pádu vlády v patové situaci. Poslanci se nemůžou dohodnout na nové parlamentní většině, zároveň ale není dostatek hlasů na změnu ústavy, která by umožnila předčasné volby.
Člen vládní koalice, strana Solidární Polsko, blokuje novelu zákona o větrných elektrárnách. Novela je přitom důležitý milník, protože se ni něj váže vyplácení části peněz z fondu Evropské unie.
Odchodem Sulíkovy strany z koalice by současná slovenská vláda mohla fungovat pouze jako menšinová. Je otázkou, jak dlouho by jí to vydrželo a jestli by časem Slovensku nehrozily předčasné volby.
Premiér Mario Draghi stanovil priority, které by měl parlament zvážit při obnově vládní většiny. Zmínil například využití fondů Evropské unie pro obnovu po pandemii a o reformě soudnictví.
Zatím není jasné, jak se nestraník Draghi rozhodne. Prezident Mattarella minulý týden jeho demisi odmítl. Ekonom a někdejší šéf Evropské centrální banky Draghi mezitím pokračuje v práci.
Má pověst umírněného politika. Během oficiální návštěvy slovenského premiéra v Praze v červnu 2020 v neformálních rozhovorech s novináři skutečně působil racionálním dojmem.
Dvě ze čtyř koaličních stran požadují rekonstrukci vlády. V první řadě ale změnu ve funkci premiéra. Igor Matovič po několika dnech mlčení oznámil, že je ochotný opustit funkci premiéra.
Slovenský premiér Igor Matovič přestal mluvit k uživatelům sítě a začal mluvit ke svým koaličním partnerům, zatím je ale nepřesvědčil. Konflikt ve vládě přitom ohrožuje řízení země v době pandemie.
Rok od nástupu do úřadu má slovenská vláda na pořadu dne první změnu v jejím složení. Rozkol tak vypukl v nejméně vhodnou dobu, na vrcholu krize, která zdaleka není zažehnána.
Pravděpodobnější variantou než předčasné volby je ale podle italského novináře žijícího v Česku Andrease Pieralliho odchod Ligy a vládní podpora středolevicové Demokratické strany.
Mohli jsme být rozuzlení problémů blíž. Kdyby si premiér Andrej Babiš neschovával svůj názor, že za vládní krizi může interní spor křídel v sociální demokracii až pro sobotní Právo.
Prezident Zeman ohlásil, že je připraven přijmout Staňkovu demisi. Jasné ale není, jestli je na jeho místo jmenuje Michala Šmardu. Další posun se dá očekávat příští týden.
Praha||Marie Bastlová, jak|Zprávy z domova|Dvacet minut Radiožurnálu
Podle vicepremiéra Jana Hamáčka z ČSSD nemá smysl ve vládě bouchat do stolu demisemi. Dokud je šance jednat, je potřeba jednat, říká v rozhovoru pro Radiožurnál.
Čekat od sociální demokracie, že práskne do stolu a její předseda Jan Hamáček mužně oznámí směr, cíl a vlastní podmínky, přes které nejede vlak, je jako čekat na Godota.
Pro kroky předsedy vlády má pochopení komunista Filip. „Myslím, že jde o logický krok premiéra, který preferuje stabilní vládu s důvěrou a plněním hlavních cílů.“
„Šel jsem do toho, abych pomohl předsedovi ČSSD prosadit principy strany.“ Vedení strany si jej však ve vládě už nepřeje, protože podle nich některými kroky značně rozkolísal kulturní frontu.
Rakouský lidovecký kancléř Sebastian Kurz v reakci na korupční skandál navrhne odvolat ministra vnitra Herberta Kickla. V takovém případě chtějí Svobodní opustit vládní koalici s lidovci.
Martin Netolický (ČSSD) a Ivan Bartoš (Piráti) se v neděli shodli, že trestní stíhaní premiéra snižuje důvěru lidí v policii a že aktuální dění v kauze Čapí hnízdo posílilo pozici prezidenta.