Vládní opatření nefungují. Česko sevřou protiromské demonstrace

Už zítra zažije Česko den strachu. Na řadě míst se totiž budou pořádat protiromské pochody a protestovat se chystají také Romové. Většina z nich se ale bude bát o své bezpečí, bát se ale budou třeba i lidé, kterým není lhostejné, že se naše společnost pomalu noří do xenofobního vidění světa.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Střet policie se sympatizanty Dělnické strany sociální spravedlnosti v Duchcově (foto z 22.6.2013) | Zdroj: ČTK

Nebezpečí radikalizace společnosti potvrdila také Bezpečnostní informační služba, která varuje před radikalizací společnosti. Současnou situaci přirovnává k situaci na Šluknovsku v roce 2011. Daleko aktivněji se od té doby začala situací zabývat i vláda, ale jak potvrzuje zpráva BIS i samotné zítřejší pochody - zatím opatření velký efekt nepřinesla.

Spor starostů a vládní agentury

„Agentura pro sociální začleňování například navrhovala třeba snížit výherní hrací automaty nebo nějak dotovat docházku romských dětí do školek. Ale zastupitelé to odmítli schválit, protože pokud něco schvalují, tak by měli vědět, jaký je to finanční zásah pro město," popisuje hlavní rozpory starostka Duchova Jitka Bártová.

Přehrát

00:00 / 00:00

Radikalizaci společnosti na severu Čech mapuje Gabriela Hauptvogelová

Právě v Duchcově agentura výrazně kritizovala prodej městských domů soukromníkům. I pro něj má ale starostka vysvětlení. „Byly to domy, které nesplňovaly patřičný počet bytů, aby se privatizovalo po bytech. Nebo to byly domy, kde nájemníci neprojevili zájem. U jednoho domu se to vyřešilo tak, že si ho nájemníci nakonec koupili jako družstvo."

Ředitel agentury Martin Šimáček ale tyto argumenty rezolutně odmítá. "Právě v Jižním Duchcově jsme věděli, že podmínky neumožňují stávajícím nájemníkům, aby si byty koupili," popisuje Martin Šimáček a konkretizuje:

„Jednak na to neměli prostředky a jednak jim to ta pravidla příliš neumožňovala. Ale co bylo horší, tak cena byla stanovena velice nízko pro předem vytipované kupce. Ti zároveň věděli, že budou zvyšovat nájemné, bylo to součástí těch podmínek.“

Podle Šimáčka je za současným napětím neochota některých starostů se problémy zabývat. Ve spolupráci s městy dobře zafungovala vládní agentura třeba v Trmicích na Ústecku, Jirkově na Chomutovsku nebo v Kadani. Například v Ústí nad Labem radní návrhy agentury odmítli, protože podobně jako v Duchcově nevěděli, kolik je to bude stát.

Činnost vládní Agentury pro sociální začleňování ale kritizuje i sdružení Konexe - podle Miroslava Brože dosavadní modely selhaly proto, že Romové o jednotlivých projektech nemůžou rozhodovat.

Střet policie se sympatizanty Dělnické strany sociální spravedlnosti v Duchcově | Foto: Gabriela Hauptvogelová

„Nemají možnost ovlivnit tok peněz, které sem směřují z EU. A my víme, že výsledek je, že v každém romském ghettu je kamerový systém, ale není tam dětské hřiště," upozorňuje Miroslav Brož.

I tady Martin Šimáček nesouhlasí. Kdokoli podle něj může přinášet své nápady a také pracovníci agentury se místních Romů na jejich potřeby vyptávají.

„Pokud někdo z občanů - a teď neříkám, jestli je to Rom nebo kdokoli jiný - řekněme ,vydrží´ pracovat v tom lokálním partnerství, má vůli, sílu a chuť chodit celou dobu na ta jednání, tak může," tvrdí ředitel Šimáček.

Sociálními nepokoji se zabývá nově vzniklá pracovní skupina. Jsou v ní starostové, zástupci vlády a agentury. Začátkem srpna skupina předložila osm návrhů, kterými by se zákonodárci měli urychleně zabývat - jde například o omezení příspěvku na bydlení předraženým ubytovnám, více peněz na zřízení veřejné služby nebo veřejně prospěšných pracovníků nebo legislativní ukotvení sociálního bydlení. Chce také prostřednictvím médií vyvracet mýty o Romech. Podobné návrhy už se objevovaly před dvěma lety v souvislosti s nepokoji na Šluknovsku.

V jednom pytli

Mluvčí místních Romů Jan Olah chce jednat s vedením města o koncepci, kterou připravila vládní agentura pro sociální začleňování. Háček je ale v tom, že zastupitelé už ji jednou odmítli. Nebezpečí vidí Olah právě v pochodech.

„V každém případě vnímám tu situaci jako vysoce nebezpečnou a mám za to, že zde dojde k dalším výtržnostem, násilí a projevům rasismu. Opravdu máme za to, že si musíme nějakým způsobem vybojovat to, že jsme se ničeho nedopustili, zastavit projevy tohoto násilí, ať už je to petice, různé schůze, tisková prohlášení," zdůrazňuje Jan Olah.

„Je to svým způsobem radikalizace, ale ne do extremismu a ne do rasismu. Je to protest těch lidí, kteří žijí v těch místech. A lidi, kteří vyjádří svůj nesouhlas s tím, co se tady děje nebo to dokážou posoudit dál než do sousedského konfliktu, tak jsou považováni za rasisty a extremisty," okomentovala zprávu BIS publicistka Věra Bartošková, která od 80. let žije v Jižním městě v Duchcově, které se stalo terčem protiromských pochodů.

Trasy plánovaných protiromských pochodů | Foto: ČTK

„Prostě to byla výzva městu, kraji, policii a především vládě, že je nezbytné ten problém nějak řešit. Že se napraví zákony, napraví se přístup k Romům a k majoritě, který je bezprávní nebo má v sobě velmi málo práva. Je tam pozitivní diskriminace, která se snad může využívat jen do určité míry. Já s ní souhlasím, jestliže jsou to lidé, kteří z jakéhokoli důvodu neschopni se prosazovat ve společnosti," dodává Věra Bartošková.

Podobně jako ve Šluknovském výběžku trápí obyvatele Duchcova především bezpečnost v ulicích.

„Se starousedlíky úplně v pohodě. Jen ti noví, co se přistěhovali, s těmi je problém," vysvětluje Dan Frantová, a s ní souhlasí další Duchcovanka Alena Novotná.

„Už mi ukradli tři kola a je to asi rok, co zmlátili souseda, vyrazili mu zuby. Starousedlíci jsou v pohodě. Ti s nimi nechtějí mít nic společného, protože pak je z toho akorát problém a házejí se do jednoho pytle. Což není pravda, oni všichni stejní nejsou," upozorňuje Alena Novotná.

V Jižním městě ale bydlí také muzikant Daniel Lepší. S místními Romy vychází dobře. „Jsem v Duchcově jeden z mála. Musí se vidět i ta pozitiva. Například s dětmi jsme to tam vyklidili od 30 let starého nepořádku. Ale bojím se hodně těch lidí zvenčí. Bojím se o těch 500 lidí, které mám tam dole v té naší zóně, v tom Bronxu, kde žijeme a kteří chodí z 80 procent do práce, jsou v absolutním pořádku, děti skládají texty, mají kapelu, skládají muziku, jsou to velcí sportovci," říká Daniel Lepší.

Úřady v Duchcově zatím kontrolují stav domů a bytů, kde bydlí Romové, a v ulicích je více policejních hlídek. Medializace květnového útoku i následných pochodů napětí ve městě vyostřila. Vidí to tak i Štefan Horvát, který v Jižním městě bydlí a pracuje tam jako terénní pracovník sdružení Květina.

„Majoritní společnost k tomu zaujala postoj, že my jsme ti špatní, padá zde kolektivní vina. A pak je tu ta romská menšina, která to chápe tak, že na nás svalují kolektivní vinu. Nesouhlasíme s tím, určitě ne. Jsme občané tohoto města, žijeme tady x let, pracujeme, někteří z nás jsou opravdu slušní lidé a myslím si, že je to nespravedlivé," zdůrazňuje Štefan Horvát.

Dialog zatím bez úspěchu

Pokus duchcovské radnice zklidnit situaci a pochodům předejít nevyšel. Na schůzku s policií, zástupci města a kraje představitelé romské komunity a neziskových organizací nepřišli. Odmítli totiž usednout k jednomu stolu se zástupcem místní Dělnické strany sociální spravedlnosti Jindřichem Svobodou, spolupořadatelem některých akcí.

„Chceme ukázat Romům, že si nemůžou dělat, co chtějí. Oni se nebojí zákonů, policie, soudů, nebojí se nikoho. A my prostě chceme ukázat, že my se jich taky bát nebudeme," říká právě Jindřich Svoboda, podle kterého Romové ostatní napadají vždycky v přesile.

„Žije tady odhadem tisíc Romů, tak nás tam půjde tisíc lidí dolů. Neříkám, že se tam jdeme poprat, ale jdeme ukázat, že je nás taky dost a že se jim nebudeme pořád podřizovat, že se jich nebojíme," dodává odhodlaně zástupce místní Dělnické strany sociální spravedlnosti Jindřich Svoboda.

Podle něj protestní akci narušuje skupinka neonacistů, kteří se dostaví a ani nejsou zvaní. Všechny akce, které pořádal, jsou prý pro obyvatele Duchcova. Svobodu vyšetřuje policie kvůli rasistickým textům na jeho facebookovém účtu. On sám říká, že se stal obětí hackera.

Nenávist není řešení, romské děti v Duchcově | Foto: KONEXE o.p.s.

Před protiakcemi - ať už mají jakýkoli název - ve stejný čas a v blízkosti protiromských pochodů varuje šéf speciální pořádkové jednotky Ústeckého kraje Stanislav Krajčovič. Pro extremisty je to podle něj důvod ke zviditelnění a útoku na policisty.

„Nejnebezpečnější skupinou, která se protiromských pochodů účastní, jsou radikálové, kteří ve snaze proniknout na akci na podporu Romů, střety s těžkooděnci často vyprovokují. I přesto, že tvrdí opak - jako Jiří Šlégr, šéf nacionalistického uskupení Čeští lvi.

Extremisté chystají sérii protiromských pochodů. Přidává se k nim stále víc lidí

Číst článek

„Tak jako oni mají taky právo se svobodně vyjádřit, tak ať se vyjádří. To, že my s nimi nesouhlasíme, tak dáme najevo. Ale určitě tam nejsme proto, abychom se s nimi střetli a prali se jako malé děti," říká Jiří Šlégr a obhajuje i řadu sloganů, které na demonstracích zaznívají.

„To, že chceme, aby cikáni šli do práce, tak to je normální, když je živíme, tak není normální, abychom je takhle živili dalších 20 let. Preferujeme však pasivní odpor, ne násilí a útoky," říká velmi opatrně Jiří Šlégr, který měl části odpovědí předem napsané.

Gabriela Hauptvogelová, Marína Dvořáková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme