Akt norského šílence má širší symbolickou nebezpečnou rovinu, říká profesor Přibáň
Celý svět sleduje proces s Norem Andersem Breivikem, který má na svědomí nejméně 76 lidských životů. K vraždám se přiznal, necítí se ale vinný a tvrdí, že svým činem zachrání Evropu před imigranty a multikulturalismem. Doufá, že další lidé půjdou v jeho šlépějích. Norové ale dali jasně najevo, že o takovou pomoc nestojí.
„Je to šílenec, který se snažil vymezit proti systému a proti všemu zlému, co pro něj systém ztělesňuje,“ poznamenává k tomu profesor univerzity v Cardiffu Jiří Přibáň, který je autorem mnoha reflexí na téma multikulturalismu. Připomíná, že oběťmi nebyli sami muslimové, proti kterým se vrah vymezuje, ale naopak elita národa.
Norský premiér Jens Stoltenberg včera prohlásil, že reakcí na útok bude naopak ještě větší demokratizace a otevření společnosti. „Diskutujme o tom. Ne, abychom přistoupili na argumenty toho šílence, ale abychom si ujasnili, co se děje, když společnosti prochází takovýmito akty násilí,“ podotýká Přibáň.
Násilný akt, kterého se šílený Nor dopustil, se dá chápat jako symptom určité kolektivní neurózy, kterou Evropa prochází. „Je to strach z imigrace. Je to nástup identitární politiky. V tomto slova smyslu má násilný akt určitou širší symbolickou nebezpečnou rovinu,“ varuje Jiří Přibáň.
Zároveň uvádí, že strach z neznámého se projevuje jinak v Holandsku, jinak v Británii a jinak ve skandinávských zemích. Násilný rasismus je pak ve skandinávských společnostech mnohem četnější než v jiných společnostech. I přesto Přibáň věří, že se s multikulturalismem dokáží demokratické společnosti vyrovnat.
