Brightonští popeláři stávku zatím jen přerušili, všichni místní pochopení nemají
Sociální boj je někdy pořádně „špinavou“ záležitostí. Doslova a do písmene se o tom teď přesvědčili obyvatelé jihoanglického Brightonu. Několikadenní stávka řidičů popelářských vozů změnila ulice malebného letoviska v páchnoucí skládku.
Odboráři teď protest přerušili, ale není vyloučeno, že v něm budou pokračovat.
Neil je rybář, který má svůj krámek na strategickém místě tady u brightonského mola. Pro stávkující popeláře moc pochopení nemá. Aby se jeho kontejner nestal eldorádem racků a hlodavců, tak s několika kolegy domluvil soukromý odvoz odpadu.
„Přišel jsem tenhle týden určitě o několik zákazníků. Třikrát, čtyřikrát do roka za mnou jezdí jeden pán z Londýna a pokaždé nakoupí ryby tak za 120 liber,“ popisuje Neil.
„Objedná si, dojde si do centra na kávu nebo na oběd, a my mu zatím ryby vykucháme a očistíme. Teď se po chvilce vrátil, že objednávku ruší, že se ten zápach ve městě prostě nedá vydržet,“ stěžuje si.
Peter, který na hlavní třídě prodává historické pohlednice a plakáty naráží na příhody, kdy popeláři rozřezávali pytle s odpadky, které někteří podnikatelé svépomocí naplnili.
„Když máte své podnikání, tak nechcete, aby byl před Vaším obchodem nepořádek. Co Vám má kdo říkat, jestli to máte nebo nemáte uklízet?! Já vzal koště a odpadky zametl aspoň k nejbližšímu koši. Ale už ne do něj, protože v něm nebylo místo. Nesouhlasím s chováním stávkujících,“ říká rázně.
Majitelka jednoho z klenotnictví si ale myslí, že stávkovat může prostě každý.
„Chápu obě strany, ale všichni lidé z mého okolí soucítí s popeláři,“ konstatuje.
Hlodavci v ulicích, protivný zápach, před kterým se v podstatě nedá skrýt a stejně odsouzení nátlakové akce popelářů není jednoznačné. I v Brightonu totiž uznávají, že právo na stávku je svaté.
