Trump žádnou strategii nemá, pouze se snaží získat hlasy nerozhodnutých voličů, říká Gardner

Evropská unie vrací úder Spojeným státům. Kvůli uvalení dovozních cel na ocel a hliník začnou už v pátek platit odvetná unijní cla ve výši 25 procent na vybrané americké zboží. Transatlantické vztahy se pozvolna zhoršují. Bývalý americký velvyslanec při EU Anthony Gardner, který v Bruselu stále nemá svého nástupce, hodnotil situaci pro Radiožurnál.

Rozhovor Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Anthony Gardner bývalý velvyslanec USA při Evropské unii, který ve funkci působil zhruba tři roky za Baracka Obamy (2014-17). | Foto: Ondřej Besperát

Jsme na pokraji obchodní války?
Odpověď na tuhle otázku nikdo nezná. Ale já už osm měsíců říkám, že riziko obchodní války tu je. Za prvé proto, že americký prezident má v obchodní politice téměř neomezenou moc a využívá zřídka užívaných postupů, jako když tvrdí, že v době míru ohrožuje národní bezpečnost dovoz oceli, hliníku a aut od našich spojenců, což je naprosto absurdní tvrzení. Trump navíc věří tomu, že obchodní válku může vyhrát, protože Spojené státy mají větší vliv. Také věří tomu, že dokáže rozdělit Evropskou unii. Čechům bych rád řekl, ať to nedopustí. EU má velký vliv, když všech osmadvacet členů spolupracuje. Pokud začnou jednotlivé členské země dělat separátní dohody, tak to bude konec. Proto doufám, že unie bude postupovat jednotně.

Anthony Gardner je bývalý velvyslanec USA při Evropské unii, který ve funkci působil zhruba tři roky za Baracka Obamy (2014-17). Vztahům mezi Spojenými státy a Evropskou unií se věnuje posledních 20 let. Gardner je absolvent práv a mezinárodních vztahů na Harvardu, Oxfordu a Kolumbijské univerzitě. Kromě angličtiny ovládá francouzštinu, němčinu, španělštinu a italštinu.

Vy už ve funkci velvyslance USA při Evropské unii nepůsobíte skoro rok a půl. Váš nástupce ale v Bruselu dosud není, ačkoli byl nedávno nominován. Jak to hodnotíte? Je to normální situace?
Jistá proluka pří střídání diplomatů je normální. Ale takto dlouhá prodleva je velmi neobvyklá, zejména v tak důležité době. Nejen že máme napjaté obchodní vztahy, které můžou přerůst do obchodních válek; neshodneme se kvůli jaderné dohodě s Íránem, klimatické dohodě a na mnoha dalších věcech, nad to máme administrativu, která v podstatě nevěří, že Evropská unie je důležitý partner Spojených států.

Vaším nástupcem bude hotelový magnát Gordon Sonland. Co na něj říkáte?
Řeknu k tomu jen, že mu upřímně přeju vše dobré. Už brzy přijede. Chci, aby uspěl, protože v sázce jsou velmi důležité vztahy. Dvakrát jsem s ním mluvil a řekl jsem mu to, co říkám veřejně i teď vám, že chci, aby uspěl, protože vztahy mezi Evropskou unií a Spojenými vztahy jsou opravdu důležité.

Co jste měl na mysli, když jste v lednu 2017 opouštěl svou kancelář v Bruselu a věděl jste, že moc v Bílém domě převzal Donald Trump?
Byl jsem znepokojený. Myslel jsem, že vím, co přijde, ale nakonec se ukázalo, že to je ještě o dost horší. Spoustu věcí, na kterých jsme pracovali, vzalo za své. Jaderná dohoda uzavřená s Íránem nebo klimatická dohoda byly pro Spojené státy i Evropskou unii důležité. Taky jsme toho hodně udělali v obchodní politice. Sice se nám nepodařilo uzavřít TTIP, ale s EU jsme řešili spoustu otázek, které i současný prezident správně rozpoznal jako důležité, včetně různých obchodních praktik Číny. Jenže jsme je řešili s EU společně, spíš než abychom byli ve válce.

Ale vztahy s EU americká administrativa zkomplikovala zcela záměrně. Jak tomu rozumíte?
Myslím, že tato administrativa si počíná velmi nešťastně. Věřím, že během osmi let za prezidenta Obamy jsme budovali naše vztahy s Evropou i na základě politiky mnoha předchozích amerických vlád, včetně těch republikánských. A to je důležité. Bezmála šedesát let jsme se důsledně drželi zásady, že podporujeme evropskou integraci, protože jsme věřili, že to je dobré pro Evropu i pro Spojené státy nejen z pohledu amerického byznysu ale i politických zájmů. Současná americká administrativa dospěla k závěru, že Evropská unie je slabá, dezorganizovaná, neúspěšná a nepřináší nic, co by z ní dělalo schopného spojence Spojených států. A to je nesprávný závěr.

Evropská odpověď Trumpovi: 25procentní clo zdraží americké motocykly, bourbon nebo džíny

Číst článek

Zmínil jste smlouvu o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství, kterou jste se snažil za USA vyjednat. Je podle vás tato dohoda teď mrtvá?
Je naprosto mrtvá, zakopaná šest stop pod zemí, a to z různých důvodů. Víte, když na svého partnera namíříte zbraň, a je jedno jestli to je Německo, nebo celá Evropské unie, tak s vámi nebude dál sedět u vyjednávacího stolu… Pokračují sice práce na jistých technických otázkách, ale TTIP v podobě, jak jsme si ho představovali, má dnes nulovou šanci na úspěch.

Tím, kdo míří zbraní na spojence, je v tomto případě Donald Trump. Americký prezident ovšem vysílá smíšené signály. Na jednu stranu zavádí cla a vypovídá dohody, ale na červnovém summitu G7 podle serveru Politico ostatním lídrům řekl, že by všichni měli zvážit zrušení všech cel a bariér. Jak rozumíte jeho strategii?
Vůbec neví, o čem mluví. Mám-li být naprosto upřímný, on si myslí, že jediný, kdo zastává protekcionistickou politiku, je Evropská unie. To je nesmysl, protože i USA zastávají spoustu ochranářských opatření. Slyšel jsem o tom, co měl Trump nabízet na setkání lídrů G7, a podle mě vůbec nerozumí důsledkům toho, co nabízí. Pokud bychom měli skutečně zrušit všechna cla, ale také mimocelní překážky, tak bychom museli výrazně změnit naši legislativu a různá opatření na federální i státní úrovni. Týkalo by se to například i zákona známého jako Jones Act, který už bezmála sto let zamezuje tomu, aby evropské firmy převážely zboží na lodích z jednoho amerického přístavu do druhého. Nemyslím, že by tady byla chuť to měnit. Takže já vlastně nevím, co nabízí. Pokud by šlo jen o rušení všech cel, myslím, že Evropané by neměli zájem, protože by to bylo výhodnější pro Spojené státy.

Řekl bych, že evropští politici už pochopili, že Trump je naprosto jiný partner a vyjednavač v porovnání s předchozími prezidenty. Na případu Severní Koreje mohli sledovat, jak dokázal z rétorických útoků na twitteru přejít rychle do zcela opačného postoje. Řekl byste, že transatlantické vztahy jsou skutečně poškozeny?
Dost bude záležet na tom, jestli bude Donald Trump prezidentem jedno nebo dvě období. Myslím, že můžeme přežít jedno období, po které se Spojené státy mimořádně odchýlí od 60 let staré zahraniční politiky vůči Evropě. Ale určitě to už poškodilo obraz Ameriky ve světě. Pokud se nechováme podle toho, co říkáme, tak ostatní země začnou pochopitelně a odůvodněně ignorovat naše výroky například o boji proti korupci, transparentním a dobrém vládnutí apod. To má reálné dopady například na Balkáně, ale nejen tam. Zdá se, že na tyto principy jsme už zapomněli. Že se už nestaráme o zahraniční pomoc, když ji chceme seškrtat o 30 procent. Vypadá to, že se nestaráme o řadu věcí, na kterých nám záleželo desítky let. To má okamžitý dopad, stejně jako zbavování se vysoce postavených členů diplomatického sboru Spojených států.

Trumpova politika nulové tolerance proti imigrantům: plačící děti držené v klecích na hranicích USA

Číst článek

Soudíte, že v případě Trumpových cel na ocel a hliník jde o jiný příběh než v případě obdobných cel, které uvalil George W. Bush v roce 2002 a posléze je předčasně stáhl po stížnostech EU, Japonska a dalších zemí u Světové obchodní organizace a výhružkách odvetnými cli?
Ano máte pravdu, byl to podobný případ. Ale Bush byl, stejně jako jeho otec, hluboce přesvědčený zastánce evropského projektu a věřil v důležitost volného obchodu. Trump takový není. Na rozdíl od všech prezidentů po druhé světové válce ani nevěří v mezinárodní řád, který je založen na konkrétních pravidlech.

Myslíte, že americký prezident má dost velkou moc na to, aby ovlivnil mezinárodní pravidla i chod Světové obchodní organizace?
Rozhodně ano. O tom nepochybujte. Spojené státy můžou nadále blokovat jmenování členů odvolacího orgánu WTO. Pokud v tom budeme pokračovat, tak příští rok nebude mít dost členů na to, aby mohl rozhodovat. Představte si, co by to znamenalo, kdybychom Světovou obchodní organizaci zevnitř vyhodili do povětří. V tom případě by najednou byla každá země sama za sebe. My bychom mohli spojovat s národní bezpečnosti jakýkoliv produkt a vrátili bychom se do časů divokého západu a k zákonům džungle. Je to opravdu to, co chceme? Jistě, že ne. Bylo by to naprosto rozvratné.

Ve výsledku by to bylo špatné pro Spojené státy i pro Evropu…
Ano, to je na tom to šílené. Myšlenka, že jsme jakousi obětí mezinárodního řádu, je naprosto mylná. My jsme zbohatli zásluhou systému, který jsme vybudovali díky tomu, co nám zanechali naši otcové a dědové. Česká republika také zbohatla díky volnému obchodu. Proč bychom teď měli chtít celý ten systém zničit? Pokud byste mě přesvědčil, že je to v zájmu Spojených států, byť na úkor některých jiných zemí, uznal bych, že to je aspoň nějaká strategie. Ale tady žádná strategie není s výjimkou jedné věci. Trump svými kroky cílí na své voliče v pěti amerických státech, tzv. swing states, kteří mu zajistili vítězství ve volbách. Bavíme se o zhruba 100 tisíci hlasech, které ho dostaly do Bílého domu. A pokud má Trump úspěch v těchto státech, myslím, že ho ani nezajímá stav americké nebo světové ekonomiky.

Anthony Gardner přijel do Prahy na konferenci pořádanou Aspen Institute Central Europe.

Štěpán Sedláček Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme