EU chce na summitu východní partnery ujistit, že na ně myslí
Evropská unie se snaží nezapomenout na země, které byly kdysi součástí sovětského impéria. Ve Varšavě jednají zástupci Unie se zeměmi ležícími na východ od jejích hranic. Summit Východního partnerství ukáže, jak daleko od bran Evropské unie jsou Ukrajina, Gruzie, Bělorusko, Arménie, Ázerbajdžán nebo Moldavsko.
Unie chce především východní partnery ujistit, že s nimi chce i nadále upevňovat jak politické, tak ekonomické vztahy. Nadšení však rozhodně není tak silné jako před lety, kdy projekt Východního partnerství vznikal. Problémy Unie a eurozóny překryly pozornost směrem na Východ. Žádné převratné závěry se proto od summitu očekávat nedají.
EU je zároveň v pozornosti vůči postsovětským republikám rozdělená. Například pro Polsko, které momentálně předsedá Evropské Unii, je to hlavním tématem. S Ukrajinou a Běloruskem sousedí a vztahy s těmito zeměmi jsou pro Varšavu klíčové.
Naopak Francie, Itálie nebo Velká Británie přiznávají, že Východní partnerství je pro ně okrajovou záležitostí a další rozšíření Unie si spíše nedovedou představit. Zástupci šesti postsovětských republik určitě tyto nálady v Unii cítí.
Nejblíže z nich má k Evropské unii Ukrajina, se kterou Brusel vyjednává smlouvu o volném obchodu a asociační dohodu. Polsko, které se v tom nejvíce angažuje, by si přálo, aby jednání skončila do konce roku. Momentálně je však největší překážkou aktuální soudní proces s bývalou premiérkou Tymošenkovou, který Západ považuje za politicky motivovaný.
Další země ovšem můžou o přibližování s Unií spíše snít. Nikdo jim určitě v této době nebude nic slibovat. Snad jen omezení vízové povinnosti a mírné otevření evropských trhů. Ale to také neplatí pro všechny země.
Do Varšavy nedorazil žádný představitel Běloruska. Prezident Lukašenko má zákaz vstupu do Evropské Unie a šéf běloruské diplomacie přímé pozvání odmítl. Ve Varšavě však jsou zástupci běloruské opozice, kteří právě nesedí ve vězení.
