EU chce víc vysokoškolsky vzdělaných lidí. Navrhuje třeba žebříček univerzit

Evropa těžce zaostává v počtu vysokoškolsky vzdělaných lidí v produktivním věku například za Japonskem nebo Amerikou. Evropská komise proto přišla s návrhem, jak to změnit. Zavést chce například unijní žebříček vysokých škol a univerzit.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ve škole (ilustrační foto)

Ve škole (ilustrační foto) | Foto: European Commission Audiovisual service

Celounijní průměr vysokoškolsky vzdělaných lidí mezi 25 a 64 lety dosahuje 26 procent, zatímco třeba v Kanadě má univerzitní vzdělání celá polovina obyvatel. V Japonsku je to 44 procent.

Přehrát

00:00 / 00:00

Se strategií Europa 2020 se seznámil bruselský zpravodaj ČRo Pavel Novák

Česká republika v tomto ohledu hluboce zaostává i za evropským průměrem. Vysokoškolské vzdělání má u nás jen 17 procent lidí v produktivním věku, a v žebříčku jsme tak pátí od konce.

S návrhem na posílení vysokého školství teď přišla Evropská komise. Představila strategii s názvem Europa 2020, která říká, že do roku 2020 by mělo být v celé Unii průměrně 40 procent vysokoškolsky vzdělaných lidí.

Navrhuje například sestavení jakéhosi žebříčku kvality vysokých škol, který by dával studentům informace, jak je univerzita úspěšná, jak učí a jaký to má potom efekt na schopnost najít si zaměstnání.

Český ministr školství Josef Dobeš (Věci veřejné) se unijnímu žebříčku nebrání. „Pro naše univerzity je to výzva zabodovat v tomto žebříčku. My sami jsme řekli, že chce podporovat centra excelence, to znamená naše nejlepší univerzity. Takže já s tím nemám problém, ale žebříčků existuje spousta, bude o jeden víc,“ uvedl Dobeš.

S žebříčkem evropských univerzit souhlasí také studenti. Podle Michala Nováka z České studentské unie se budou se lépe orientovat v nabídce škol i oborů. „Většina špičkových manažerů a vědců v České republice studovala na nejprestižnějších univerzitách a i podle toho by se studenti mohli orientovat,“ podotkl Novák.

Studium v cizině by mělo být dostupnější

Evropská komise chce také větší možnosti pro studenty doplňovat si vzdělání v zahraničí. Plánuje zavést nový program finančních záruk za půjčky v programu Erasmus na magisterské a inženýrské studium v cizině. Posílit by se měl systém uznávání nejen celého vzdělání, ale i jednotlivých zkoušek a kreditů, aby studenti mohli několikrát měnit školu v průběhu studia.

Dále by měl fungovat program vzdělávání pro evropské průmyslové doktoráty. Komise tím chce podporovat mladé lidi v doktorandském studiu v zahraniční, aby z nich později byli vědci, výzkumníci a vynálezci nových technologií.

Rozpočtový výhled EU počítá od roku 2014 s navýšením peněz v kapitole vzdělání a výzkum až o 73 procent. Kolik z toho půjde přímo na podporu programu pro zvyšování počtu vysokoškolsky vzdělaných lidí, se zatím neví.

Ve fondu pro záruku za půjčky v programu Erasmus má být ročně asi 100 milionů eur, které se použijí na podporu magisterského a inženýrského studia v zahraničí.

Pavel Novák, Klára Bílá, Martin Hromádka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme