EU chce víc vysokoškolsky vzdělaných lidí. Navrhuje třeba žebříček univerzit
Evropa těžce zaostává v počtu vysokoškolsky vzdělaných lidí v produktivním věku například za Japonskem nebo Amerikou. Evropská komise proto přišla s návrhem, jak to změnit. Zavést chce například unijní žebříček vysokých škol a univerzit.
Celounijní průměr vysokoškolsky vzdělaných lidí mezi 25 a 64 lety dosahuje 26 procent, zatímco třeba v Kanadě má univerzitní vzdělání celá polovina obyvatel. V Japonsku je to 44 procent.
Česká republika v tomto ohledu hluboce zaostává i za evropským průměrem. Vysokoškolské vzdělání má u nás jen 17 procent lidí v produktivním věku, a v žebříčku jsme tak pátí od konce.
S návrhem na posílení vysokého školství teď přišla Evropská komise. Představila strategii s názvem Europa 2020, která říká, že do roku 2020 by mělo být v celé Unii průměrně 40 procent vysokoškolsky vzdělaných lidí.
Navrhuje například sestavení jakéhosi žebříčku kvality vysokých škol, který by dával studentům informace, jak je univerzita úspěšná, jak učí a jaký to má potom efekt na schopnost najít si zaměstnání.
Český ministr školství Josef Dobeš (Věci veřejné) se unijnímu žebříčku nebrání. „Pro naše univerzity je to výzva zabodovat v tomto žebříčku. My sami jsme řekli, že chce podporovat centra excelence, to znamená naše nejlepší univerzity. Takže já s tím nemám problém, ale žebříčků existuje spousta, bude o jeden víc,“ uvedl Dobeš.
S žebříčkem evropských univerzit souhlasí také studenti. Podle Michala Nováka z České studentské unie se budou se lépe orientovat v nabídce škol i oborů. „Většina špičkových manažerů a vědců v České republice studovala na nejprestižnějších univerzitách a i podle toho by se studenti mohli orientovat,“ podotkl Novák.
Studium v cizině by mělo být dostupnější
Evropská komise chce také větší možnosti pro studenty doplňovat si vzdělání v zahraničí. Plánuje zavést nový program finančních záruk za půjčky v programu Erasmus na magisterské a inženýrské studium v cizině. Posílit by se měl systém uznávání nejen celého vzdělání, ale i jednotlivých zkoušek a kreditů, aby studenti mohli několikrát měnit školu v průběhu studia.
Dále by měl fungovat program vzdělávání pro evropské průmyslové doktoráty. Komise tím chce podporovat mladé lidi v doktorandském studiu v zahraniční, aby z nich později byli vědci, výzkumníci a vynálezci nových technologií.
Rozpočtový výhled EU počítá od roku 2014 s navýšením peněz v kapitole vzdělání a výzkum až o 73 procent. Kolik z toho půjde přímo na podporu programu pro zvyšování počtu vysokoškolsky vzdělaných lidí, se zatím neví.
Ve fondu pro záruku za půjčky v programu Erasmus má být ročně asi 100 milionů eur, které se použijí na podporu magisterského a inženýrského studia v zahraničí.
