‚Jsem si vědom rozporů, budu dbát na respekt vůči každému.‘ Macron obhájil post v Elysejském paláci
„Od tohoto okamžiku nejsem kandidátem jednoho tábora, jsem prezidentem všech,“ prohlásil pod Eiffelovou věží Macron. Zatímco současný prezident usiloval o prodloužení svého dosavadního mandátu, jeho protikandidátka Marine Le Penová se pokoušela o vítězství potřetí. Při všech volbách se jí podařilo výsledek vylepšit. Prohlásila, že se o to v případě prohry vícekrát pokoušet nebude. Druhé kolo voleb provázela celou neděli nízká volební účast.
První odhady po hlasování přisuzovaly Macronovi 57,6 až 58,2 procenta, Le Penové pak 41,8 až 42,4 procenta. Uvedly to společnosti Ifop, Elabe, OpinionWay a Ipsos, jednalo se o předpovědi, které jsou však většinou poměrně přesné.
Oficiální čísla zveřejňuje ministerstvo vnitra. Krátce po jedné hodině ranní je sečteno 100 procent hlasů, změna se v Elysejském paláci nekoná. Staronový prezident post obhájil s 58procentní podporou, Le Penová zaostala o 17 procent.
Poslední předvolební průzkumy favorizovaly vítězství dosavadního centristického Macrona. Podle agentury Ipsos-Sopra Steria měl podporu 56,5 procent, zatímco krajně pravicová politička 43,5 procent.
Nedělní volby provázela nízká volební účast. Nakonec skončila na 71,2 procenta. V prvním kole dosáhla 73 procent. Zájem oproti předchozí volbě poklesl, v roce 2017 byl necelých 75 procent.
Ohlasy
Prezidenští kandidáti výsledky očekávali ve svých štábech. Macron si ho vybral pod Eiffelovou věží, u které pronesl první proslov. Avizoval ho na 21.30 hodin. Le Penová si zvolila konferenční pavilon na kraji Boulogneského lesa. V případě výhry plánovala slavit v Place de la Concorde.
Za zvuků evropské hymny, po boku manželky a svých podporovatelů vystoupil na pódium staronový prezident Macron. Nejprve poděkoval všem za podporu. „Po pěti letech transformace, obtížných období, mimořádných krizí se dnes 24. dubna 2022 většina z nás vyslovila pro to, abych opět získal důvěru a byl prezidentem republiky na následujících pět let,“ řekl.
„Celá řada našich občanů dnes hlasovala pro mě, ne aby podpořila myšlenky, které hájím, ale aby vystavila stopku extrémní pravici,“ připustil Macron. „Myslím na všechny, kteří nehlasovali. Jejich ticho znamená, že se nebyli schopni rozhodnout,“ zamýšlel se v projevu. Chce i pro tyto občany vytvořit program a jít jim vstříc. „Od tohoto okamžiku nejsem kandidátem jednoho tábora. Jsem prezidentem všech,“ dodal.
Po oznámení výsledků hlasování se v sále pavilonu Armenonville na kraji Boulogneského lesa ozvalo nesouhlasné bučení. Po necelých 10 minutách od oznámení prvních odhadů výsledků vystoupila Marine Le Penová a uznala porážku. „Myšlenky, které představujeme, se zhmotnily v rámci druhého kola. Výsledek je pro nás skvělé vítězství,“ řekla. „Miliony našich spoluobčanů volily Národní shromáždění a změnu,“ komentovala poražená kandidátka. Svým příznivcům poděkovala za důvěru.
„Jsme odhodláni více než kdy jindy hájit zájmy Francouzů. Nemám dnes v sobě žádnou hořkost. Tisíckrát jsme byli pohřbeni a tisíckrát se ukázalo, že tomu tak není,“ pronesla ve svém volebním štábu. „Budu pokračovat v boji za Francouze ještě s větším úsilím,“ hlásala.
Podle Le Penové byla nyní zahájena „volební bitva“ do Národního shromáždění. „Máme skvělou výchozí pozici, abychom v červnu měli mnoho poslanců,“ uvedla.
Unijní politici začínají gratulovat Macronovi k volebnímu vítězství pár minut po zveřejnění prvních odhadů. „V tomto turbulentním období potřebujeme pevnou Evropu a Francii zcela oddanou Evropské unii, suverénnější a strategičtější,“ vzkázal předseda Evropské rady Charles Michel.
K Macronovi míří gratulace. Politici se těší na pokračování spolupráce na úrovni Evropské unie
Číst článek
Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová blahopřála Macronovi ke znovuzvolení. Dodala, že se těší na pokračování skvělé spolupráce pro budoucnost Evropské unie. V pokračování kooperace doufá také německý kancléř Olaf Scholz. Ke gratulacím se připojil i český premiér Petr Fiala (ODS). Reakce jsme popsali blíže zde.
Co kandidáti nabízeli?
Macron usiloval o znovuzvolení. Kandidát na prezidenta během svého prvního mandátu prosazoval reformní agendu, včetně některých velmi sporných otázek o pracovním právu. V čele Francie byl po dobu několika krizí - prosadil velký ekonomický balíček kvůli koronaviru. V posledních měsících se na mezinárodní scéně zasazoval o diplomatická jednání s Ruskem.
Le Penová uvedla, že tato prezidentská kampaň bude její poslední. Kampaň zaměřila na životní náklady a ekonomické strádání, která Francouze zasáhla v důsledku války na Ukrajině. Podařilo se jí také částečně zamést pod koberec svou dlouhodobou podporu prezidenta Vladimira Putina.
I když od svého posledního prezidentského pokusu v roce 2017 stáhla radikálnější návrhy na vystoupení z eurozóny nebo Evropské unie, velká část jejího programu – včetně drastických změn jednotného trhu – je do značné míry neslučitelná s fungováním společenství v jeho současné podobě. V programu říká, že je jejím plánem reformace.
Do rozhodujícího kola postupoval Macron z prvního místa. Získal 27,82 procenta hlasů, Le Penovou volilo 23,21 procenta Francouzů. Na třetím místě skončil krajně levicový kandidát Jean-Luc Mélenchon, následovaný Éricem Zemmourem nebo Valéry Pécresseovou.
| Francouzské prezidentské volby, první kolo | |||
|---|---|---|---|
| 1. | Emmanuel Macron | 27,82 % | |
| 2. | Marine Le Penová | 23,21 % | |
| 3. | Jean-Luc Mélenchon | 21,92 % | |
| 4. | Éric Zemmour | 7,07 % | |
| 5. | Valérie Pécresseová | 4,77 % | |
| 6. | Yannick Jadot | 4,62 % | |
| 7. | Jean Lassalle | 3,14 % | |
| 8. | Fabien Roussel | 2,29 % | |
| 9. | Nicolas Dupont-Aignan | 2,07 % | |
| 10. | Anne Hidalgová | 1,75 % | |
| 11. | Philippe Poutou | 0,77 % | |
| 12. | Nathalie Arthaudová | 0,56 % | |
Finalisté se utkali už v roce 2017. Oba ale zaznamenali vývoj. Z nováčka se stal politik s pětiletou praxí z nejvyšších míst, nacionalistická kandidátka se stala méně radikální. Volby jsou i proto nyní těsnější. Před pěti lety Le Penová prohrála v poměru 66:33.
Od voleb v roce 2002, které vyhrál Jacques Chirac, se žádnému úřadujícímu prezidentovi nepodařilo post obhájit. Republikán Nicolas Sarkozy a poté i socialista François Hollande byli zvoleni pouze jednou.
