Hlasování o nezávislosti Katalánska zorganizují občanské iniciativy
V Katalánsku, regionu na severovýchodě Španělska kolem Barcelony, sílí hlasy volající po nezávislosti na Madridu. Tuto neděli měli Katalánci o své budoucnosti hlasovat v nezávazném referendu. Jeho pořádání ale zakázal španělský ústavní soud. Tento týden zakázal katalánské regionální vládě i konzultativní hlasování. V neděli ale tisíce Katalánců hlasovat přesto půjdou. Organizace hlasování se ujaly občanské iniciativy.
Ve žlutém stanu na náměstí Placa de Catalunya v centru Barcelony si může každý zjistit, kam může jít ve své čtvrti nebo městě hlasovat. Aktivisté občanského sdružení Assemblea Nacional Catalan tak nasměrovali třeba pana Josého Espinozu do jedné střední školy nedaleko jeho bydliště.
Pan José sice pochází z Andalusie, ale už 60 let žije v Barceloně a Katalánsko považuje za svou zemi. Ze španělských regionů má podle něj nejlepší ekonomiku. Proto si Katalánsko úplnou nezávislost zaslouží.
Jednou z bašt příznivců katalánské nezávislosti je město Girona ležící 100 kilometrů na sever od Barcelony. Na domech visí neoficiální vlajky nezávislého Katalánska se žlutočervenými pruhy a modrým klínem s bílou hvězdou.
S obyvateli Katalánska mluvil o nadcházejícím hlasování o nezávislosti regionu redaktor Pavel Novák
Radnice v čele s konzervativně liberálním starostou Carlesem Puigdemontem podporuje občanská sdružení, která i přes zákaz španělského ústavního soudu konzultativní hlasování organizují. Podle starosty je i takové hlasování pro Katalánsko důležité.
„Než uděláme konečný krok, který udělat musíme, tedy prohlásit Katalánsko samostatným státem, potřebujeme vědět, jestli občané podporují náš postup,“ říká a pokračuje:
„Jediný způsob, jak to zjistit, je zeptat se lidí. Až budeme mít výsledek hlasování, myslím, že nikdo nebude pochybovat o tom, co si Katalánci přejí. My potom budeme muset rozhodnout podle toho, co bude chtít většina občanů.“
Klíčová bude účast voličů
V neoficiálním plebiscitu o tom, jestli se má Katalánsko stát v budoucnu nezávislým státem, bude klíčová účast voličů. Ta se dá podle Carlese Puigdemonta těžko odhadnout.
„Když přijdou hlasovat asi dva z pěti a půl milionu voličů, budou to radnice považovat za mimořádný úspěch. Takové množství pak bude zavazovat nejen politické strany v Katalánsku, ale také španělskou vládu, aby vzala na vědomí vzkaz, který z Katalánska dostane,“ tvrdí.
100 kilometrů opačným směrem od Barcelony, ve městě Tarragona, je situace jiná. Tamní radnice vedená socialisty se od pořádání hlasování úplně distancovala.
„Nejsme město nakloněné nezávislosti. Jsou taková, ale Tarragona k nim nepatří. Neúčastníme se akcí na podporu nezávislosti, ale také je nezakazujeme. Necháváme věcem volný průběh a jen dohlížíme na to, aby se vše odehrávalo v atmosféře vzájemného respektu a klidného soužití,“ vysvětluje mluvčí městské rady Begoňa Floria.
V Tarragoně nebrání aktivistům, aby na stromy věšeli žluté fábory nebo organizovali shromáždění. Na radnici ale vlaje oficiální červenožlutá pruhovaná katalánská vlajka. Ale i v Tarragoně si uvědomují, že současný stav vztahů mezi Katalánskem a Madridem je neudržitelný.
Jak nakonec hlasování dopadne, se dá těžko odhadnout. Klienti pana Francesca, který se už 40 let ohání břitvou a nůžkami ve svém holičství na hlavní třídě Tarragony, prý bývají pro i proti nezávislosti. Síly jsou podle něj vyrovnané.
Sám si v tuto chvíli nezávislost Katalánska nepřeje. Politici prý moc naléhají a chce to více času. Nedělní hlasování nevidí jako řešení. „Výsledek ano, nebo ne nezávislosti stejně ničemu neposlouží. Tak proč se má vlastně vůbec hlasovat?“ nechápe pan Francesco.
