Irák je výjimečné nebezpečí, varoval Bush
Očekávaný televizní projev amerického prezidenta George Bushe nepřinesl žádné překvapení. Bush podle předpokladů vyzval Irák k odzbrojení. Zdůraznil, že v opačném případě bude Saddám Husajn čelit světové koalici vedené Spojenými státy, která ho ke zničení iráckých zbraní hromadného ničení donutí. Irák představuje podle prezidenta Bushe výjimečnou hrozbu, protože v sobě koncentruje největší nebezpečí současnosti.
Bush varoval před váháním ve chvílích, kdy existuje dostatek důkazů, že Husajn disponuje nejničivějšími zbraněmi současnosti.
Válka proti Iráku není nevyhnutelná, ale prezident Saddám Husajn jen těžko přijme podmínky nové rezoluce, které by válce mohly zabránit, prohlásil ve svém projevu George Bush. Znovu vysvětlil proč právě akce iráckého režimu jsou největší hrozbou míru a proč musí být odzbrojen. Zopakoval, že Irák porušil všechny závazky přijaté prohrané válce v perském zálivu, disponuje s chemickými a biologickými zbraněmi a usiluje o jaderné zbraně. "V Iráku se kumulují největší hrozby našeho věku, kontrolované tyranem, který nenávidí Spojené Státy," prohlásil Bush.
Nebezpečí je už dnes značné a časem jen naroste, řekl Bush v půlhodinovém projevu. Bush se ptal, zda má pro svět smysl čekat, až bude Saddám Husajn silnější a vyvine nebezpečnější zbraně. Řekl, že v polovině 90 let byl Irák nucen přiznat, že vyrobil více než 30 tisíc litrů antraxu a dalších smrtících biologických látek. Inspektoři došli k závěru, že Irák pravděpodobně získal několikrát větší množství. Prezident Bush zdůraznil, že Irák skladuje velká množství látek, která mohou zabít miliony lidí.
Saddám Husajn má zkušenosti, jak použít chemické zbraně. Nařídil chemické útoky na Irán a více než čtyřicet vesnic ve své vlastní zemi. Americký prezident vyzval irácké generály, aby neuposlechli příkazu k nasazení braní hromadného ničení, jinak nebudu zodpovídat z válečných zločinů.
Projev nepřinesl podle pozorovatelů nic nového a byl spíše jakousi důvodovou zprávou k zákonu, který bude projednávat tento týden Kongres a ve kterém má Bushovi poskytnout pravomoc k vyhlášení války proti Iráku. Stejně tak proslov směřoval k Radě bezpečnosti OSN, která se zabývá návrhem nové rezoluce k Iráku. Spory mezi stálými členy Rady bezpečnosti ale nedávají naději na brzké schválení ve znění, které by vyhovovalo Spojeným státům.
Washington, Londýn a Paříž očekávají brzkou dohodu k Iráku v Radě bezpečnosti OSN. Postoje Francie a Británie týkající se iráckých zbraní hromadného ničení jsou mnohem bližší, než se původně zdálo. Ukázalo se to při krátké návštěvě britského ministra zahraničí Jacka Strawa v Paříži. Britský ministr zahraničí po rozhovoru se svým francouzským protějškem prohlásil, že obě země mají velmi blízké postoje proti iráckému diktátorovi. Záměrem jednání bylo pomoci přemostit rozdíly mezi postoji Francie a Spojených států.
Británi podporuje americkou výzvu k vypracování jediné rezoluce OSN, která by vyžadovala likvidaci iráckých zbraní hromadného ničení a v případě nesouhlasu Bagdádu by následoval vojenský zásah. Na druhé straně je Francie za podpory Ruska pro dvě rezoluce. Straw prohlásil, že Británie nikdy nevylučovala cestu dvou rezolucí s tím, že by se měly opírat o hrozbu použití síly.
O krizi kolem Iráku dnes telefonicky hovořili ministři zahraničních věcí Ruska a Spojených států Igor Ivanov a Colin Powel. Rozhovor podle dostupných informací nepřinesl žádnou změnu v ruském postoji vůči Iráku. Šéf ruské diplomacie zopakoval, že Moskva je pro co nejrychlejší obnovení práce zbrojních inspektorů v Iráku. Ivanov také znovu zdůraznil, že Rusko usiluje o politické a diplomatické řešení krize na základě rezolucí Rady bezpečnosti OSN.
Colin Powell měl ruského kolegu také informovat o podrobnostech jednání se šéfem monitoringu a zbrojních inspekcí Hansem Blixem. Moskva sice v minulých dnech připustila možnost diskusí kolem nové rezoluce, kterou prosazují Američané a Britové, ale nemělo by to podle ní brzdit zahájení inspekční práce.
