Izrael připustil možnost nasazení mezinárodních sil v Libanonu
Izrael dnes vůbec poprvé od začátku své ofenzivy proti libanonskému radikálnímu hnutí Hizballáh připustil možnost dočasného nasazení mnohonárodních mírových sil na jihu Libanonu. Tel Aviv se dosud k návrhu mezinárodního společenství stavěl zdrženlivě. Do úsilí o řešení krize na Blízkém východě se vložila také Sýrie, hlavní podpůrce Hizballáhu.
Izrael naznačil možnost ústupku, když prohlásil, že je ochoten souhlasit s dočasným nasazením mnohonárodních mírových jednotek na jihu Libanonu, který je baštou Hizballáhu.
Podle izraelského ministra obrany Amira Perece by tyto mezinárodní sbory měla vést Severoatlantická aliance. O termínu jejich případného nasazení se ale ministr nezmínil.
Izrael svůj souhlas podmiňuje tím, že vojáci mezinárodního kontingentu musí mít skutečné pravomoci. Jednotky by měly v Libanonu zůstat do té doby, než libanonská armáda sama dostane jižní oblasti pod svou kontrolu, dodal Perec.
Ministr dále uvedl, že Izrael v žádném případě nezamýšlí začít válku se Sýrií a že klíčem k řešení konfliktu je propuštění dvou izraelských vojáků, jejichž únos konflikt mezi Izraelem a Hizballáhem vyvolal.
Libanonský ministr zahraničí dnes oznámil, že unesení izraelští vojáci jsou naživu a v dobré fyzické kondici. Tuto informaci, kterou přinesla všechna izraelská média, ale nebylo možné potvrdit z nezávislého zdroje.
Napětí, které přináší ozbrojený konflikt, se neustále stupňuje. Izrael ani o víkendu neustal v bombardování cílů na libanonském území. Terčem útoků se dnes poprvé stala také vnitřní část libanonského přístavního města Sajdá, do kterého se uchýlilo více než 35.000 uprchlíků z nejohroženějších oblastí Libanonu.
Na sever Izraele dnes naopak dopadlo nejméně osmdesát raket Hizballáhu. Jejich cílem bylo především třetí největší izraelské město Haifa, kde zemřeli dva lidé. V Libanonu již zahynulo od zahájení izraelské operace 12. července nejméně 361 lidí, většinou civilistů. Ostřelování Izraele Hizballáhem zabilo 34 lidí.
Izrael začal v pátek shromažďovat na hranicích s Libanonem další vojáky a povolal asi 3000 záložníků, což podle západních tajných služeb naznačuje blížící se pozemní invazi do Libanonu. Židovský stát dnes ovšem tuto možnost vyloučil. Zopakoval, že na jihu Libanonu vede jen dílčí operace. V sobotu například obsadil jednu strategicky položenou příhraniční vesnici.
Mimo své domovy je kvůli válečnému nebezpečí kolem půl milionu Libanonců. Tento údaj uvádějí zdroje OSN. Podle izraelského vojenského mluvčího odešel ze stejného důvodu z domova přibližně stejný počet Izraelců. Uprchlívi zaplavili hotely a penziony v Tel Avivu, Jeruzalémě a přímořském letovisku Eilat na břehu Rudého moře, ale i levnější ubytovací zařízení v kibucech po celé zemi.
Stupňují se také diplomatické iniciativy k ukončení konfliktu. Sýrie, hlavní podpůrce Hizballáhu, uvedla, že je připravena zahájit dialog se Spojenými státy o řešení konfliktu mezi Izraelem a Hizballáhem. Do oblasti má v noci na pondělí přijet americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová.
OSN uvedla, že začne v příštích dnech s humanitární operací v Libanonu. Koordinátor humanitární pomoci OSN Jan Egeland však upozornil, že kamiony a lodě přivážející pomoc musejí mít volnou cestu a musí jim být zajištěna bezpečnost, což zatím chybí. OSN již dříve varovala v souvislosti s asi 700.000 uprchlíky v Libanonu před humanitární krizí.
