Jugoslávský prezident Vojislav Koštunica požádal generálního tajemníka NATO George Robertsona, aby Severoatalntická aliance zabránila vpádům ozbrojených albánských separatistů do pětikilometrové demilitarizované zóny u hranic s Kosovem. Koštunica varuje, že srážky v jižním Srbsku by se jinak mohly rozrůst v „rozsáhlou válku“.

0:00 23. listopadu 2000 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Demilitarizovaná zóna u hranic s Kosovem byla vytvořena na základě rezoluce 1244 Rady bezpečnosti OSN a vojensko-technické dohody, již podepsaly v červnu 1999 právě Bělehrad a NATO. Jugoslávská strana tvrdí, že většina útoků UCPMB je vedena z Kosova, a požaduje, aby mezinárodní mírové jednotky KFOR lépe zabezpečovaly administrativní hranici mezi touto oblastí a Srbskem.

V dopise Robertsonovi se jugoslávský prezident odvolává na středeční případ, kdy ozbrojenci, pravděpodobně příslušníci formace, jež se označuje jako Osvobozenecká armáda Preševa, Medvedje a Bujanovace (UCPMB), napadli stanoviště srbské policie u vsi Končulj v opštině (okrese) Bujanovac na jihu Srbska, nedaleko hranic s Kosovem. Při přestřelce byli podle koordinátora Demokratické opozice Srbska (DOS) Zorana Djindjiče čtyři srbští policisté zabiti a dalších deset zraněno.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít