‚Ohnisko uprostřed ohniska.‘ Okres na jihu USA se ocitl v centru pandemie, místo dochází i v márnicích
Plné nemocnice a mnohdy také márnice. Tak vypadá situace na řadě míst ve Spojených státech, které se v současnosti potýkají s rychlým šířením koronaviru. Jedním z nich je i texaský okres Hidalgo ležící v nejjižnějším cípu USA poblíž mexických hranic. Kromě nových případů nákazy tam rychle přibývají i počty těch, kteří v souvislosti s covidem-19 zemřeli. Vrátit se k přísným opatřením z počátku pandemie úřady přesto odmítají, píše The Guardian.
Osmisettisícový okres Hidalgo v současnosti eviduje více než 16 tisíc případů nákazy a přes 500 zemřelých. Většina z nich se podle deníku The Guardian zapsala do statistik až po květnovém uvolnění opatření, ke kterým už tamní vláda odmítá znovu přistoupit. Situace se přitom v posledních týdnech zhoršuje.
‚Každé ráno bylo jako ruská ruleta.‘ Dokázali se z covidu vyléčit, potíže u řady pacientů ale přetrvávají
Číst článek
Dosud nejvyšší denní přírůstek obětí zaznamenal jihoamerický okres u hranic s Mexikem toto úterý, kdy v souvislosti s covidem-19 v Hidalgo zemřelo přesně 64 lidí.
„Tohle jsem v životě neviděl,“ komentuje situaci v Hidalgo County John Kreidler, ředitel pohřební služby ve městě McAllen, kterou jeho rodina provozuje déle než jedno století.
Okres ležící ve známém údolí Rio Grande, kde velkou část obyvatel tvoří lidé hispánského původu, zasáhla pandemie se vší silou a je to vidět téměř na každém kroku. U testovacích míst se tvoří dlouhé kolony aut a u vstupů do obchodů jsou kromě dezinfekce i koše plné roušek a gumových rukavic.
Údolí Rio Grande se stalo ohniskem uprostřed ohniska, popisuje tamní praktický lékař Ivan Melendez. „Jsme přímo v epicentru koronaviru ve Spojených státech,“ říká podle deníku The Guardian a vysvětluje jeden z důvodů, proč je podle něj situace v Hidalgo tak vážná.
Obyvatelé regionu, který se potýká s řadou socioekonomických problémů, jsou podle něj z velké části „chudí, obézní“ a trpí cukrovkou, říká bez obalu. Právě tyto dva faktory přitom patří v případě nákazy covidem-19 k těm nejrizikovějším.
Přibližně jeden ze tří obyvatel mladších 65 let navíc nemá zdravotní pojištění, které by výlohy za léčbu pokrylo, lidé proto mají strach z vysokých účtů za případnou lékařskou pomoc či hospitalizaci.
Krize jako politický fotbal
Stejně jako značná část obyvatel největšího okresního města McAllen se i Leonardo Tremari obává chodit do práce, vydělávat ale musí. „Nemám na výběr,“ podotýká pro Guardian s napjatým úsměvem Tremari, který pracuje v jedné z poboček obchodního řetězce Walmart.
‚Za 40 let jsem nic takového neviděl.‘ Nemocnice v USA praskají ve švech, chybí lůžka i personál
Číst článek
Jak moc brát pandemii koronaviru vážně, se ale neshodnou politici ani tamní obyvatelé. Melendez varuje, že někteří lidé jsou stále přesvědčeni, že je zdravotní krize zveličována, nebo dokonce uměle vytvářena. K takovýmto závěrům podle něj prý docházejí i navzdory vysokým počtům nakažených a více než tisícovce pacientů, kteří jsou v současnosti s covidem-19 hospitalizovaní v nemocnicích.
Kvůli nedostatku kapacit se tak běžná pohotovostní oddělení mění na lůžka určená pro nakažené pacienty a lékaři mnohdy čelí těžkým rozhodnutím, komu dokážou pomoct a komu už ne. „Tohle morální, etické dilema je všude, kam se podíváme,“ říká Melendez a dodává: „Každý zdravotník se cítí bezmocně. Snažíme se pomáhat, jak jen to jde.“
Kapacita přitom dochází i pohřebním ústavům, včetně toho, který patří rodině Kreidlerových. Místa v jejich krematoriu jsou prý plně rezervovaná na deset dní dopředu. John Kreidler i jeho manželka a syn proto mnohdy pracují až do noci a nemají čas se ani najíst.
„Chceme, aby pandemie zmizela,“ říká unavený majitel krematoria, který je už podle svých slov znechucený z toho, že se z krize stává „politický fotbal“. „Musíme to zastavit, a to okamžitě,“ dodává.
