Díky podpoře Švédských demokratů má Kristersson téměř jistotu, že v parlamentu získá podporu pro svou vládu. Premiérem se stane, pokud proti němu nebude hlasovat většina v Riksdagu.

Kristersson podle Reuters nebude mít jednoduché vládnutí, protože bude muset spoléhat na Liberály i na Švédské demokraty, kteří se v mnoha otázkách výrazně rozcházejí.

Švédsko se nachází uprostřed krize rostoucích životních nákladů a v příštím roce by se mohlo dostat do recese.

Je třeba také vypracovat opatření k řešení změny klimatu, zacelit díry v systému sociálního zabezpečení, které odhalila pandemie, a najít finance pro plánované zvýšení výdajů na obranu v souvislosti s chystaným vstupem Švédska a Finska do NATO.

Kristersson v pátek řekl, že jeho vláda udělá „vše pro to, aby se Švédsko a Finsko co nejdříve staly členy NATO“. Vstup Švédska a Finska do NATO musí schválit parlamenty všech stávajících členů. Podle NATO tak stále neučinily Maďarsko a Turecko, které krok podmiňuje několika požadavky.

Chystané změny

Koalice v pátek uvedla, že plánuje snížit daně, zahájit proces výstavby nových jaderných elektráren, omezit sociální dávky, zpřísnit pravidla pro přistěhovalectví a v rámci politické dohody se Švédskými demokraty dát více pravomocí policii.

„Změna je nejen nutná, ale také možná, a my čtyři strany ji společně můžeme nabídnout,“ řekl 58letý Kristersson novinářům.

Možnost Švédských demokratů přímo ovlivňovat politiku představuje obrovský posun v politice a před deseti lety by byla nemyslitelná, poznamenala agentura Reuters.

Poselství lídra Jimmieho Akessona, že většina švédských problémů je výsledkem desetiletí velkorysé migrační politiky a neschopnosti integrovat „nové Švédy“, se ale uchytilo u voličů. Pravicovému bloku tak téměř znemožnilo vládnout bez podpory Švédských demokratů, kteří za oplátku požadovali výrazné změny v migrační politice.

Příští vláda proto novým přistěhovalcům ztíží přístup k sociálním dávkám a přesnou částkou nahradí cíl pro zahraniční pomoc, který byl stanoven jako jedno procento hrubého domácího produktu (HDP). Policie bude moci přijímat tvrdší opatření proti zločineckým gangům, kterým budou nově hrozit vyšší tresty.

Extremističtí demokraté

Švédské demokraty založili v 80. letech minulého století lidé, kteří působili v extremistických a neonacistických skupinách. Pod vedením Akessona, který stranu převzal v roce 2005, zmírnili svou rétoriku a vyloučili otevřeně rasistické členy.

Od té doby se ze spíše menšinového hnutí s méně než dvouprocentní podporou stala druhá největší švédská strana.

Kristerssonova strana Umírněných je členem opozičního pravicového bloku, který zvítězil v parlamentních volbách 11. září. V 349členném švédském parlamentu obsadí 176 křesel, zatímco středolevá aliance bude mít 173 křesel.

Nejsilnější stranou ve vítězném pravicovém bloku jsou Švédští demokraté, které podpořilo 20,5 procenta voličů.