Listy o odstoupení Ruska od smlouvy o konvenčních zbraních
Přehled zahraničního tisku začneme v Moskvě, která uvalila moratorium na smlouvu o konvenčních zbraních v Evropě. Právě tato dohoda regulovala míru zbrojení po skončení studené války. Téma se přirozeně těší velké pozornosti.
Jak například píše deník Komersant, moratorium se může snadno stát prvním krokem Moskvy k zásadnímu přehodnocení vojensko-politického rozložení sil ve světě. Zejména události z posledních patnácti let totiž považuje Rusko pro sebe za nevýhodné. Z článku dál cituje náš moskevský zpravodaj Petr Vavrouška.
Tolik Petr Vavrouška nad stránkami ruských novin. Co se o nejnovějším tahu prezidenta Putina píše jinde ve světě?
V Rakousku i v Německu ho kritizují. Rakouský list Die Presse vypočítává důvody, které může Rusko k takovému kroku mít, ale dodává, že ani americko-ruský spor kolem protiraketové základny v Polsku a v České republice neopravňuje Moskvu k tomu, aby zacházela tak daleko. "Navzdory vojenskému ping-pongu leží vina za ochlazení vztahů především na Rusku. Jeho prezident Vladimír Putin označil rozpad Sovětského svazu za největší geopolitickou tragédii století, a proto se jen obtížně smiřuje s realitou století jedenadvacátého. Tentýž prezident krátce před koncem svého volebního období pracuje na svém setrvání v úřadě, které ovšem ruská ústava nepředpokládá," uvádí deník.
Berliner Zeitung uvádí, že dvoustranné smlouvy Spojených států s jednotlivými členy NATO jsou pro Moskvu záminkou, aby se mohla vyvléknout z celoevropského bezpečnostního uspořádání. "Ruská hrozba založená na posílené přítomnosti NATO v Evropě je cenným tématem v ruském volebním boji. Za šašky tu budou Evropané. Ti získají protiraketový systém pochybné užitečnosti s vědomím, že se Rusko pod současným vedením do žádného bezpečnostního systému nezapojí," konstatuje německý list.
Izrael má od víkendu nového prezidenta, tři-a-osmdesátiletého veterána blízkovýchodní politiky Šimona Perese. A izraelská média se na nového prezidenta dívají z perspektivy naděje na řešení palestinsko-izraelského konfliktu. Deník Haarec nabádá nositele Nobelovy ceny za mír, kterou Peres získal v roce 1994 za podíl na dojednání míru s Palestinci, aby se aktivně zapojil do řešení konfliktu: "Šimon Peres je spoluzodpovědný za uvíznutí Izraele v bažinatých vodách palestinských území," píše Haarec, "jeho nová role mu nabízí jedinečnou příležitost napravit svůj omyl. Peres se snažil o dohodu s Palestinci, ještě když byl v čele středně velké politické strany. Nyní může o totéž usilovat z pozice prezidentského úřadu," konstatuje izraelský list.
Jerusalem Post se ale ptá, do jaké míry vůbec muže Šimon Peres mírový proces s Palestinci a Syřany ovlivnit: "Jen těžko bychom hledali kontroverznější otázku," píše list: "Na druhé straně ovšem stěží najdeme mezi blízkovýchodními vůdci kvalifikovanější osobu, která by mohla prolomit stagnaci mírového procesu a otevřít cestu dlouhodobému urovnání sporu," soudí list Jerusalem Post.
