Alexandr Veliký, nebo voják na koni? Spor mezi Aténami a Skopjí o název Makedonie se táhne už čtvrt století
Spor mezi Řeckem a Republikou Makedonie o jméno této bývalé součásti Jugoslávie zmrazil naděje Makedonců na sbližování se s Evropskou unií. A to zatím na plných 14 let. Makedonie byla jednou ze zemí pozvaných na čtvrteční summit evropské osmadvacítky se státy Západního Balkánu. Rozepře mezi Aténami a Skopjí o právo užívat název Makedonie se táhnou už čtvrt století. Teď jsou snad jednání na dobré cestě.
Dohoda mezi Řeckem a bývalou jugoslávskou republikou Makedonie o budoucím názvu této země by mohla být hotová do léta. Na summitu zemí Západního Balkánu s evropskou osmadvacítkou to oznámil makedonský premiér Zoran Zaev.
'Bojujeme jako Ghándí'
Členové Hnutí obránců makedonské státní suverenity drží hlídky ve stanu v parku naproti makedonskému parlamentu od loňského dubna. Čtyřiadvacet hodin denně tu někdo je a sbírá podpisy pod petici požadující, aby vláda neustupovala Řecku. Na trávníku před stanem je také transparent se vzkazem Evropské unii: Evropo, naše jméno je Makedonie.
Ve stanu má právě službu důchodce, bývalý agronom Džorgo Anjelevski.
„V jednáních, která se teď odehrávají pod nátlakem Evropské unie, jde o to, aby to nebyla Makedonie ale nějaká centrální balkánská země. V ní bude žít nějaký národ, který bude mluvit nějakým neznámým jazykem a úřední řečí bude angličtina,“ řekl před jednáním Radiožurnálu Anjelevski.
„My jsme nadšenci a dobrovolníci a bojujeme za to, aby k něčemu takovému nedošlo. Bojujeme jako Gándhí. Nemáme zbraně. Rakety, nadzvuková letadla. Bojujeme jen živou silou,“ dodává.
Pan Džorgo připomíná, že ačkoli Cyril a Metoděj pocházeli z dnes řecké Soluně, jejich mateřštinou byl slovanský jazyk, předchůdce makedonštiny a vlastně i češtiny.
Siniša Manić je spolumajitel zlatnictví v historické části Skopje. Podle něj je spor s Řeckem o název státu momentálně největším problémem Makedonie. Vláda by si ale měla stanovit nějakou hranici, za kterou v jednáních s Aténami, do kterých ji tlačí Evropská unie, už nepůjde.
Makedonie a Albánie v unii? 'Navrhujeme zahájit přístupové rozhovory,' oznámila Mogheriniová
Číst článek
„Bylo by špatné, kdyby vláda podlehla nátlaku Bruselu a tvářila se, že žádná makedonská identita a historie není. Všechno, co bylo, by se smazalo a byl by tu úplně nový stát. Jako právě narozené děcko. To by pro nás, kdo v Makedonii žijeme, bylo moc špatné,“ říká Radiožurnálu Manić.
Vztahy mezi Řeckem a Republikou Makedonie jsou napjaté už čtvrt století. Na vlastní kůži to zakusili manželé Eva a Ljubčo Deskovských, česko-makedonský pár, který ve Skopji už přes 20 let vlastní továrnu na konfekci.
„Já vám řeknu příběh. Když jsme byli na dovolené v Řecku, začal mě bolet zub a musela jsem k zubaři, musel jsem tam vyplnit adresu, napsala jsem ‚Makedonie‘. Řekli ne! FYROM. A já říkám, že nevím, co je FYROM, že bydlím ve Skopje a Skopje že je v Makedonii. Tak jsem jim dala českou adresu. Je to hrůza. Přelepují nám značky, když tam jedeme,“ říká paní Eva.
'Kvůli Řekům je to voják na koni'
Vláda ve Skopji se snaží jednání o budoucím jménu země usnadnit. Z dálnice a mezinárodního letiště zmizela pojmenování po Alexandrovi Velikém. Dokonce i pomník v centru metropole na vysokém sloupu s barevnou fontánou nemá cedulku se jménem.
Podle pana Jana Rouse, který ve Skopji žije už 47 let, ale všichni vědí, o koho jde. „Ve skutečnosti by to měl být Alexandr Makedonský nebo Alexandr Veliký, ale kvůli Řekům je to oficiálně voják na koni. Ale každému je jasné, že je to Alexandr Makedonský,“ říká.
Bývalá jugoslávská republika Makedonie nechce přijít o své historické kořeny, ať už se bude jmenovat Severní, Nová, nebo jiná Makedonie. V Řecku ale například krajně pravicová strana Zlatý úsvit nechce, aby se v názvu sousedního státu vůbec slovo Makedonie objevilo. Cesta nejvýchodnější republiky bývalé Jugoslávie do Evropské unie tak ještě může být hodně trnitá.
