Maršálek Borusewicz: Stanovili jsme si priority, ale svět je nevyzpytatelný
Polsko bude ve svém předsednictví vycházet i z českých zkušeností a priorit našeho předsednictví, říká v exkluzivním rozhovoru pro Český rozhlas maršálek polského Senátu Bogdan Borusewicz během jeho návštěvy v Praze.
Bogdan Borusewicz je vzděláním historik, který dlouhá léta působil v opozici - v rámci slavného polského KORu – Výboru na ochranu dělníků. Humor a nadhled, získaný v dobách souboje s tehdejším polským režimem, Bogdan Borusewicz neztratil ani jako druhý muž v polském státě, jako předseda Senátu.
Svědčí o tom už jeho první odpověď na nepříliš objevnou otázku, jaké že budou priority polského předsednictví.
„Na prioritách jsme pracovali velmi dlouho, celý minulý rok, ale můžeme říci, že ty priority stejně vezme čert.“
Maršálek Borusewicz těmi čerty myslel především nevyzpytatelnou situaci ve světě.
„Musíme se zabývat severní Afrikou. Povstání začalo v Tunisku, ale kdo ví, kde a jak skončí? Pro Evropu je to obrovský problém a zároveň i velká naděje.“
Výzvou polskému předsednictví bude i ekonomická perspektiva Unie a příprava jejího rozpočtu.
„Chceme se vrátit k politice růstu, což je obtížné vzhledem ke krizi v eurozóně. Řecko se rozhodlo, že přijme těžké podmínky a získá pomoc EU, ale my se budeme snažit ovlivnit konstrukci evropského rozpočtu tak, aby byl ‚prorozvojový‘, aby ty peníze neprojedli.“
Zapojení Balkánu jako důležitý bod
Evropa se navzdory potížím nesmí uzavírat do sebe, upozorňuje maršálek Borusewicz.
„Chceme, aby Unie byla i nadál otevřená jiným, protože to Unii posiluje i ekonomicky. Mluvím o Chorvatsku a celém Západním Balkánu, který je potřeba brát jako jeden celek. Velmi dobře pokračují jednání s Ukrajinou o přidružení, o zapojení Ukrajiny do našeho hospodářského systému – jde o více než 50 milionů lidí, o velký prostor a potenciál.“
Polsko bude navazovat na české předsednictví v otázkách bezpečnosti, ať už klasické nebo energetické či potravinové. Varšava bude také rozvíjet český projekt východního partnerství.
„Musíme také mluvit o tom, co chtějí staré země Unie, a ty se, možná přehnaně, bojí problému velké migrace ze Severní Afriky. Musíme o tom jednat i proto, že za chvíli můžeme mít problém v Bělorusku, kde je čím dál tím hůř. Ačkoli se zdálo, že Lukašenkův režim je silný, situace se vyvíjí překvapivě rychle. Může tam dojít k explozi a budeme mít několik desítek tisíc uprchlíků na hranici.“
Varšava se ujímá předsednictví v době, kdy opatrně zlepšuje své vztahy s Ruskem a kvalitativně s Německem. Projevem polsko-německého usmíření bylo i nedávné společné zasedání obou vlád.
Vztahy s Moskvou lepší než kdy předtím
„Usmíření se nám povedlo, a to nejen mezi vládami, ale také mezi národy. Průzkumy ukazují, že Němci se umístili vysoko mezi sousedy, které Poláci akceptují. O Česku nebo Slovensku snad ani nemusím mluvit, protože mezi námi nejsou vůbec žádné problémy.“
Současné vládě se podařilo naladit i vztahy s Moskvou, které byly jednu dobu ve stádiu studené války.
„S Ruskem jsme teď obnovili dobré vztahy. Musím říci, že polský Senát má s ruskou Radou federace lepší vztahy než s jakýmkoli jiným unijním parlamentem. Opravdu!“
Do polského předsednictví určitě vstoupí jak nepředvídatelné faktory zahraniční, tak předvídatelné domácí, shrnuje maršálek Borusewicz v rozhovoru pro Český rozhlas:
„Bude to těžké předsednictví. Musíme začít jednání o unijním rozpočtu, nevíme, jaký bude vývoje v Severní Africe a kromě toho nás v říjnu čekají volby.“
