Muslimové na celém světě si připomínají narození proroka Muhammada

Muslimové dnes oslavují narozeniny proroka Muhammada. Ve většině muslimských zemí je volný den a lidé si proroka připomínají četbou příběhů z jeho života. Takzvaný maulid je však v samotném islámu i předmětem sporů. Ultrakonzervativní směr salafíja oslavy Muhammedových narozenin zcela zakazuje a považuje je za novotu, která odporuje strohému duchu islámu, běžní muslimové však na přísné výklady příliš nedbají. O tom, jak se svátek slaví v Egyptě, se zajímal zpravodaj ČRo Štěpán Macháček.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Maulid v Egyptě. Původně se maulidové panenky v Káhiře vyráběly z cukru | Foto: Štěpán Macháček

„Tyhle maulidové panenky, ty najdeš jen v Egyptě. Je to naše typická tradice,“ říká mi prodavač na rohu rušné káhirské křižovatky v podvečer maulidu, tedy Muhammadových narozenin.

Na osvětlení obchodu majitel nešetřil a na zvukové aparatuře také ne. Nad venkovním pultem visí krásné panenky v různých velikostech, většinou v zářivě bílých šatech a s korunkami na hlavě.

„Dříve lidé dělali panenky z cukru. To se cukr rozpustí, nalije do formy a pak se panenka obleče a ozdobí,“ vysvětluje prodavač.

Přehrát

00:00 / 00:00

Oslavy narozenin Proroka Mohameda v Egyptě přibližuje reportáž zpravodaje ČRo Štěpána Macháčka

Dodává, že tradici cukrových panenek dnes někteří výrobci v Káhiře oživují. V poslední době je totiž nahradily jejich plastové, ale o to třpytivější napodobeniny.

„Mám tady takovéhle panenky, ty vyrábějí tady v Káhiře. Tahle velká je za sto liber, ta menší za devadesát. A pak tady mám tyhle levné, ty jsou čínské,“ ukazuje mi prodavač širokou nabídku egyptských maulidových panenek.

Hlouběji ve středověkých uličkách káhirských tržišť mi pak Gháda, obchodnice se šálami a taškami, ochotně líčí, jaký účel panenky mají.

„Panenku kupuje otec dcerám, třeba já když jsem byla se sestrou malá, tak nám táta vždy přinesl na maulid panenku, a když má otec syna, tak mu přinese figurku jezdce na koni. Panenku a cukroví také musí přinést snoubenec snoubence, a po svatbě je zvykem, že novomanželce přinese panenku první rok ještě otec, a pak už manžel,“ říká Gháda.

Podle ní Egypťané postupně ze zdravotních a také hygienických důvodů od původních cukrových panenek upustili a dnes kupují jen ty dekorativní a k tomu zvlášť krabice baleného cukroví.

Prorok Muhammad se narodil kolem roku 570 v Mekce v dnešní Saúdské Arábii. Pro muslimy v Egyptě má maulid, tedy připomínka jeho narozenin, podobný význam jako pro křesťany Vánoce. Široká rodina se také v tento sváteční den schází u společného oběda či večeře.

Gháda mi dává kousek ochutnat. Drtím mezi zuby tvrdé sezamky, tedy sezamová zrníčka zalitá karamelem a stejným způsobem slepené kuličky cizrny. A teď vytahuje obchodnice jakéhosi gumového hada – je to obdoba tureckého rahatu, tedy přírodního želé ze škrobu a cukru. Had je naplněný v Egyptě vzácnými vlašskými ořechy a říká se mu malban.

Gháda mi ještě vypráví jednu z verzí, jak egyptská tradice maulidových panenek vznikla. Fátimovský panovník al-Hákim, který vládl počátkem 11. století, prý velmi miloval svou ženu. Nemohl jí tedy odepřít tehdy nezvyklé přání, aby s ním mohla vyjít do káhirských ulic u příležitosti oslav Prorokových narozenin. V té době bylo nevídané, aby se chalífova žena veřejnosti ukazovala. A když se pak objevila v ulicích v nadlidsky krásných šatech, řemeslníci a umělci ji okamžitě začali zpodobňovat.

Figurka krásné panovnice a chalífy jedoucího na koni pak nesměly chybět v žádné egyptské rodině.

Štěpán Macháček, kov Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme