Nadšení Barmánců ze Su-Ťij opadává. Vzdaluje se běžným lidem, stěžují si

Do Prahy vůbec poprvé přijela vůdkyně barmské opozice a držitelka Nobelovy ceny míru An San Su-Ťij. Vystoupí na konferenci Forum 2000. Neúnavná žena, která strávila v domácím vězení přes dvacet let, se stala symbolem boje za lidská práva. Pohled samotných Barmánců se na ni ale postupem času mění.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Barmská disidentka a laureátka Nobelovy ceny míru Su-Ťij

Barmská disidentka a laureátka Nobelovy ceny míru Su-Ťij | Foto: Khin Maung Win | Zdroj: ČTK

„Naše Lady“- tak říkají An San Su-Ťij sami Barmánci.

Po letech, kdy se její jméno nesmělo ani vyslovit, se dnes stala doslova národní hrdinkou: její fotografie visí na úřadech i v domácnostech. Barmánci Su-Ťij milují, je pro ně symbolem boje proti útisku ze strany vojenské junty.

Půldruhého roku je ale Su-Ťij i poslankyní a jako k političce už k ní začínají mít mnozí výhrady.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jak vnímají Su-Ťij běžní Barmánci, přibližuje z Rangúnu Jaromír Marek

„Když se paní Su-Ťij rozhodla jít vloni do voleb, dala si za cíl změnit ústavu, nastolit mírový proces s etnickými skupinami a zastavit boje, ale nic z toho se nepodařilo. Máme pocit, že parlament ji zaměstnává natolik, že se svým slibům nemůže vůbec věnovat," vyjadřuje pocity mnoha Barmánců mladý aktivista.

Obyvatelé země tak mají pocit, jakoby se Su-Ťij vzdalovala běžným lidem a jejich potřebám. Jsou zklamaní. Naděje, které do ní vkládaly, ale byly příliš velké.

„Pořád věřím, že je skvělou vůdkyní a pragmatickou političkou. Je ale jasné, že změny směrem k demokracii nemůže udělat jeden člověk. Potřebujeme svobodná média, občanskou společnost,“ uvažuje Yeni, novinář donedávna ještě exilové tiskové agentury Irrawady.

Demokracie potřebuje širší základnu, ne jen jednoho člověka

Zřejmě nejvíc jsou nečinností Su-Ťij zklamáni příslušníci etnických menšin, které stále čelí útisku ze strany většinových Barmánců.

Přehrát

00:00 / 00:00

Situaci v Barmě přiblížila ve vysílání Radiožurnálu Sabe Soe, ředitelka Barmského centra Praha

„Je bezesporu vůdkyní hnutí pro demokracii, ale nestala se zatím národní vůdkyní. Tak jako byl její otec. Zatím se jí to nedaří a důvěru všech etických skupin nemá," tvrdí Bader a ví, o čem mluví.

Sám Bader patří k monské minoritě, která čelí tlaku barmského obyvatelstva. Navzdory všem výhradám ale i on připouští, že Su-Ťij a její strana jsou dnes jedinou alternativou k vojenské vládě.

Šance na prosazení změn zatím nízké

Reálné možnosti poslankyně a bývalé disidentky Su Ťij ovlivnit politické změny v zemi zatím nejsou velké, upozorňuje ředitelka Barmského centra v Praze Sabe Soe. Strana Su Ťij - Národní liga pro demokracii - sice vyhrála loňské doplňovací volby, v parlamentu má ale necelých 7 procent křesel.

„Barmská armáda má v parlamentu 25 procent křesel a zbytek tvoří členové opoziční strany, která je blízká bývalému vojenskému režimu. Takže v tomto okamžiku bych řekla, že pokud strana paní Su Ťij nezískala spojence z řad opoziční strany a etnických stran, ani z armády, tak má málo šancí dosáhnout změn,“ poznamenala Sabe Soe ve vysílání Radiožurnálu.

Su-Ťij samotná už oznámila, že bude kandidovat na prezidentku. Kvůli tomu by se ale musela změnit barmská ústava. Ta totiž výslovně zakazuje, aby se hlavou státu stal někdo, jehož blízcí rodinní příslušníci jsou cizinci. A oba synové Su-Ťij mají britské občanství.

Jaromír Marek, mta, Marína Dvořáková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme