Volba norského Nobelova výboru je velkým překvapením, ale také kompromisem, který utekl před ožehavými tématy války a jaderného zbrojení. Maathaiová je v každém případě vůbec první africkou ženou, jíž byla Nobelova cena za mír ve více než stoleté historii udělena.

Výbor zdůvodnil verdikt zásluhami Maathaiové při její snaze kombinovat demokracii a lidská práva s rozvojem životního prostředí na africkém kontinentu. Maathaiová stojí v čele Hnutí zeleného pásu, které vysadilo napříč Afrikou na 30 milionů stromů ve snaze zabránit klimatickým změnám.

Původně ekologická organizace, kterou Maathaiová založila ve druhé polovině 70. let v Keni, později přerostla do politického hnutí, hrajícího důležitou roli při demokratizaci této země.

Wangari Maathaiová již jednu cenu letos v Norsku dostala. Takzvanou Sofiinu cenu z peněz za svůj úspěšný filosofický román Sofiin svět založil norský spisovatel Jostein Gaarder.

K favoritům, na které se nedostalo, letos patřili mimo jiné Mezinárodní agentura pro atomovou energii a její šéf Muhammad Baradej, kteří byli navrženi za boj proti šíření jaderných zbraní, a již poněkolikáté také bývalý český prezident Václav Havel.

Havel na tipovacích listinách norských bookmakerů i v řadě spekulací světového tisku dokonce dlouho vedl. Mezi rekordním počtem navržených dále figurovali papež Jan Pavel II., brazilský prezident Luiz Inacio Lula da Silva a jiní.

V Norsku se rozhoduje pouze o ceně za mír. Ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a ekonomii uděluje Nobelův výbor ve Švédsku.

Martin Hromádka, Tomáš Sniegoň Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít